Ceny Ig Nobela za rok 2012

Experiment s magnetickou levitací živé žáby zajistil Andremu Geimovi a Michaelovi Berrymu Ig Nobelovu cenu za fyziku za rok 2000. - Foto: Lijnis Nelemans, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Experiment s magnetickou levitací živé žáby zajistil Andremu Geimovi a Michaelovi Berrymu Ig Nobelovu cenu za fyziku za rok 2000.Foto: Lijnis Nelemans, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Kromě vážně míněných cen za nepopiratelné pokroky v oblasti vědy existuje řada cen za výrazné počiny jiného, méně vážného, nebo dokonce i zcela neseriozního druhu. Jednou z nejznámějších cen tohoto typu je tzv. “cena Ignáce Nobela”, zkráceně cena Ig Nobela.

Ta je dle svého statutu každoročně udělována takovým počinům z oblasti vědy a techniky, kterým se nejdřív zasmějete, ale pak se nad nimi musíte zamyslet. Neznamená to, že odměněný vědecký výzkum je vždy neseriozní nebo špatně provedený. Takové případy se sice často odměňují také, ale rozhodujícím kritériem je, aby oceněný počin byl dostatečně bizarní, kuriozní nebo jinak neobvyklý. Každoročně se uděluje deset Cen Ignáce Nobela. 

Cenu Ig Nobela v oblasti akustiky za rok 2012 obdrželi japonští tvůrci přístroje, který se jmenuje příznačně SpeechJammer, tedy rušič projevů. Původním záměrem bylo vytvořit souběžný kvalitní odposlech, takový, který řečníkovi umožní, aby se sám slyšel z vnějšího zdroje a mohl tak kontrolovat svůj projev. Během zkoušek tvůrci ale zjistili, že přístroj má jiný účinek. Pokud člověk totiž slyší svoji řeč se zpožděním několika desetin sekundy, ovlivňuje to jeho řečové a psychické schopnosti natolik, že není schopen dál svoji řeč kontrolovat a nemůže souvisle mluvit. Vynález tedy najde patrně zcela jiné využití, bude eliminovat nevítané řečníky. 

Mezi další odměněné výzkumy patří např. zjištění jednoho psychologického týmu, že pokud se nakloníme doleva, vypadá Eiffelova věž v Paříži o něco menší. Za pozornost stojí i mechanická analýza stylu, jakým musíme chodit s kávou, abychom ji po cestě nevylili. Američtí neurovědci zase zazářili svým výzkumem stop nervové činnosti v mrtvých lososech. Britsko-americký fyzikální tým se pro změnu zabýval ženskými copy, konkrétně vztahem mezi silami, které na ně působí, a jejich tvarem a pohybem. Cenu za anatomii obdrželi dva američtí biologové, kteří zkoumali, jak šimpanzi identifikují své opičí kolegy podle fotografií jejich zadních partií. 

Zdroje: Huffington Post, Annals of Improbable Research 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: Nula-jednička  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Pomůže očkování proti chřipce i na rýmu?

Chřipkový virus je pěkný prevít, každou zimu je trochu jiný. Proto se i vakcíny proti chřipce každoročně...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace