Chytrý písek jako materiál pro transformery

Uvnitř autonomních krychliček je mikroprocesor, umějí se navzájem spojovat pomocí elektropermanentních magnetů. - Foto: M. Scott Brauer

Uvnitř autonomních krychliček je mikroprocesor, umějí se navzájem spojovat pomocí elektropermanentních magnetů.Foto: M. Scott Brauer

Pokud jste čtenáři sci-fi, dobře znáte představu transformujícího se materiálu: mikroskopické součástky se přesně poskládají dohromady, zároveň mohou měnit svůj tvar nebo napodobovat jakýkoliv objekt, kterého se dotknou. Na Massachussettské technice se tato fantazie pomalu stává realitou.

Odborníci z Laboratoře distribuované robotiky na MIT své mikrosoučástky nazvali “chytrými granulemi”. Jde o autonomní malé krychličky, které uvnitř mají drobný mikroprocesor a které se umějí navzájem spojovat pomocí tzv. elektropermanentních magnetů. Tyto magnety je možné impulsem elektrického proudu zapnout či vypnout. Pokud se podaří takové chytré granule dále zmenšovat, došli bychom k představě “chytrého písku” a nakonec i “chytrého prachu”. Při tak výrazném zmenšování ale není jednoduché zachovat alespoň minimální nutnou výpočetní sílu mikrosoučástek. 

Zkopíruj. Cokoliv  

Vědci zkoušeli své rozptýlené mikroroboty na následujícím úkolu: do hromady chytrých granulí položili určitý objekt. Mikroroboti naprogramovali tak, aby nejdřív změřily a prostorově zmapovaly vložený objekt. Potom měli díky spojené výpočetní síle a vzájemné komunikaci vytvořit zvětšený prostorový model daného objektu. Vědci při tom mohli zvolit, jak velká má kopie předmětu být. 

Součástky, které byly při stavbě kopie zbytečné, se mohly od aktivních granulí oddělit, zůstaly stranou do chvíle, než byly při stavbě využity. Stejný rekonstrukční algoritmus je možné využít opakovaně pro výrobu více kopií. Je možné ho i zcela vypnout, pak se vzniklé objekty opět rozpadnou na své základní součástky. 

Odborníci svoji metodu demonstrují také v počítačových simulacích. Je úžasné, že všechny krychličky jsou schopny komunikovat a zpracovávat informace společně, ať už se nacházejí v jakékoliv části prostoru. Je zajímavé, že spíše než skládání či přidávání jednotlivých kostek jako ve stavebnici se kolektivní činnost chytrých oblázků podobá spíše postupu kameníka nebo sochaře - přebytečné kostky jsou ze souvisle vyplněného prostoru postupně odebírány. 

Zdroje: Physorg.com, Popular Science, MIT 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: Nula-jednička  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

  • 20. května  2015 v 09:00       rubrika: Technologie

    Jádro počítače za dvě stovky

    Kalifornská začínající firma Next Thing Co. začala přes crowdfundingový server Kickstarter nabízet malé kompaktní výpočetní jádro CHIP, s procesorem o frekvenci 1 GHz. Cena jádra činí mnohem méně než u podobných minipočítačů...

     
  • 19. května  2015 v 11:00       rubrika: Technologie

    Levná, na centimetry přesná verze GPS

    Výzkumníci z Texaské univerzity v Austinu vyvinuli prototyp nové, na několik centimetrů přesné verze pozičního systému GPS. Tato verze má být navíc údajně poměrně realizačně levná.

     
  • 18. května  2015 v 15:00       rubrika: Technologie

    Jak jednoduché, milý IBM Watsone

    Pokud dnes hledáme skutečně “chytrý” a použitelný počítač, pracující na principech umělé inteligence, nemůžeme minout expertní systém firmy IBM s názvem Watson. Watson sice (zatím) neoplývá kvalitami inteligentních...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Téma: Rodičovství

Aneb Proč mají rodiče rádi své děti? 23. května

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Duševní nemoc a my

Příběhy pacientů. 15. května

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Jupiter králem planet

Planeta plná nej. 5. května

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Návrat k Navahům

Co bychom se mohli naučit od indiánů? 2. května 2015

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Pražské funkcionalistické školy

Školní budovy funkční a jednoduché. 25. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 23. května 2015 - zoolog Evžen Kůs - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O dinokuřeti, přátelství hyen a hře na schovávanou pro nigerijské kozy

K čemu se hodí kuře s dinosauřím zobákem? Co vám poví genetik o ranním vstávání? Proč mají hyeny neprávem špatnou pověst? Jak se dá hrát s nigerijskými kozami na schovávanou? Lehli byste si na pláž z rybího trusu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 16. května - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O plazovi věrném až za hrob, vyléčené slepotě myší a chytlavosti hip hopu

Který plaz je věrný skoro až za hrob? Díky čemu slepé myši prohlédly? Odkud se vzala naše buňka? Mohli by švábi přežít jadernou katastrofu? Které melodie nejvíc hýbou světem?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 9. května 2015 - herečka Kamila Špráchalová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O chladuvzdorném slonovi, nesportovních myších a hnízdech z trusu

Mohl by slon indický přežít na Sibiři? Proč sýkory horské zpívají v nářečích? Jak trénovat "sportovní" myši? Proč tučňáci na Antarktidě nedodržují hygienu? K čemu může být dobrá 3D průdušnice?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 2. května 2015 - herečka Jana Holcová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O statečných šnecích, supech nad tepelnou elektrárnou a kocovině starých Egypťanů

Jak se pozná odvážný vodní šnek? Proč supi létají nad elektrárnami? Kdo za to může, že na nás jdou komáři? Proč je zajímavá konverzace kočkodanů? Jak se staří Egypťanů dostávali z kocoviny?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. dubna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O mateřském chování myší, chapadlech chobotnic a mraveništích bez samečků

Jak probudit u "panenských" myší mateřské chování? Dokáže příroda přežít bez samečků? Jak se chová nově objevený protein-bojovník proti nádorům a virům? Proč je dobré vědět, jak leze chobotnice? Jak západ slunce pomáhá nastavit...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas