Chytrý písek jako materiál pro transformery

Uvnitř autonomních krychliček je mikroprocesor, umějí se navzájem spojovat pomocí elektropermanentních magnetů. - Foto: M. Scott Brauer

Uvnitř autonomních krychliček je mikroprocesor, umějí se navzájem spojovat pomocí elektropermanentních magnetů.Foto: M. Scott Brauer

Pokud jste čtenáři sci-fi, dobře znáte představu transformujícího se materiálu: mikroskopické součástky se přesně poskládají dohromady, zároveň mohou měnit svůj tvar nebo napodobovat jakýkoliv objekt, kterého se dotknou. Na Massachussettské technice se tato fantazie pomalu stává realitou.

Odborníci z Laboratoře distribuované robotiky na MIT své mikrosoučástky nazvali “chytrými granulemi”. Jde o autonomní malé krychličky, které uvnitř mají drobný mikroprocesor a které se umějí navzájem spojovat pomocí tzv. elektropermanentních magnetů. Tyto magnety je možné impulsem elektrického proudu zapnout či vypnout. Pokud se podaří takové chytré granule dále zmenšovat, došli bychom k představě “chytrého písku” a nakonec i “chytrého prachu”. Při tak výrazném zmenšování ale není jednoduché zachovat alespoň minimální nutnou výpočetní sílu mikrosoučástek. 

Zkopíruj. Cokoliv  

Vědci zkoušeli své rozptýlené mikroroboty na následujícím úkolu: do hromady chytrých granulí položili určitý objekt. Mikroroboti naprogramovali tak, aby nejdřív změřily a prostorově zmapovaly vložený objekt. Potom měli díky spojené výpočetní síle a vzájemné komunikaci vytvořit zvětšený prostorový model daného objektu. Vědci při tom mohli zvolit, jak velká má kopie předmětu být. 

Součástky, které byly při stavbě kopie zbytečné, se mohly od aktivních granulí oddělit, zůstaly stranou do chvíle, než byly při stavbě využity. Stejný rekonstrukční algoritmus je možné využít opakovaně pro výrobu více kopií. Je možné ho i zcela vypnout, pak se vzniklé objekty opět rozpadnou na své základní součástky. 

Odborníci svoji metodu demonstrují také v počítačových simulacích. Je úžasné, že všechny krychličky jsou schopny komunikovat a zpracovávat informace společně, ať už se nacházejí v jakékoliv části prostoru. Je zajímavé, že spíše než skládání či přidávání jednotlivých kostek jako ve stavebnici se kolektivní činnost chytrých oblázků podobá spíše postupu kameníka nebo sochaře - přebytečné kostky jsou ze souvisle vyplněného prostoru postupně odebírány. 

Zdroje: Physorg.com, Popular Science, MIT 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: Nula-jednička  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

  • 31. října  2014 v 16:00       rubrika: Technologie

    Tryskové batohy, jak je neznáme

    Když se řekne “tryskový batoh” neboli anglicky “jetpack”, většinou si představíme letce ve stříbrné kombinéze, který pomocí tryskových motorů na zádech podniká efektní přelety či vzdušné manévry s řídícími pákami v...

     
  • 30. října  2014 v 11:00       rubrika: Technologie

    Nový rekordní seskok ze stratosféry

    Viceprezident firmy Google Alan Eustace seskočil v pátek 24. října s padákem z výšky 41 425 metrů a překonal tak o zhruba 2400 metrů dva roky starý rekord Rakušana Felixe Baumgartnera. Jeho výkon ale je pozoruhodný...

     
  • 22. října  2014 v 16:00       rubrika: Technologie

    Vědci vytvořili reverzibilní tažný paprsek

    Tým australských vědců vytvořil pomocí laseru paprsek, který lze poprvé v historii používat k pohybu malých částic oběma směry – tedy jako paprsek tažný i tlačný.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Český kubismus jako světový fenomén

Výjimečná kapitola naší architektury. 1. listopadu

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Vymírání druhů a činnost člověka

Přirozená součást evoluce? 25. října

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Jedinečný astronom M. R. Štefánik

Z astronoma generálem a politikem. 18. října

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 12. října

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Sexuální selekce

Příroda to tak zařídila. 4. října

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Ekonomie ve filmech

Jsou na českých burzách Vlci? 27. září

 

Meteor

Podaří se jednou spolehlivě předpovídat zemětřesení?

Analýzy spodní vody na Islandu dávají určitou naději, domnívá se doktor Aleš Špičák z Geofyzikálního...

Mozaika

Zemětřesné roje na Islandu

Zemětřesné roje se nevyskytují jen v Západních Čechách, ale také na Islandu - existují však mezi nimi...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas