Déšť vyvolaný lasery

Kondenzace mikrokapek vyvolaná laserem - Foto: J. Kasparian, et al.,  Institute of Physics

Kondenzace mikrokapek vyvolaná laseremFoto: J. Kasparian, et al., Institute of Physics

Ovlivňování počasí lidmi už nemusí být utopie. Jednou z nadějných cest je využití vysokoenergetických laserů pro podporu dešťových srážek.

Tento způsob je technologicky zcela jiný než kontroverzní chemická metoda “cloud seeding” používaná dnes mj. v Číně pro vyvolání bouřek. Nová metoda je také mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Vlivem laserových paprsků na kondenzaci vody v atmosféře se nedávno zabýval kolektivní článek švýcarských a německých vědců, otištěný v časopise Nature Communications. Nešlo však zatím přímo o tvorbu dešťových kapek. Vzniklé shluky molekul vody byly totiž zhruba 100x menší než typické dešťové kapky, což pro vyvolání deště samo o sobě nestačí. Celý pokus probíhal v uzavřené komoře naplněné vzduchem o zcela průměrné vlhkosti. 

Mechanismus procesu spočívá v tzv. fotodisociaci některých sloučenin nacházejících se běžně v atmosféře. Laser způsobí, že se v liniích jeho paprsků objeví ozon a oxidy dusíku. To přispěje k následnému formování molekul kyseliny dusičné. Tato kyselina k sobě pak silně váže molekuly vody (je tzv. hygroskopická), což vede k formování vodních částeček o průměru zhruba několika mikrometrů. Nicméně celý proces je velmi komplikovaný a formování dešťových kapek závisí na mnoha faktorech, mj. na tom, jak velká oblast bude lasery ovlivňována. 

Vědci zatím experimentovali se zelenými lasery o výkonech do 100 terawattů (jeden terawatt = 1 bilion wattů, deset na dvanáctou wattů). Dosavadní maximální výkon podobných laserů činí do 1 petawattu (deset na patnáctou wattů). Vědci předpokládají, že výhledově by výkony laserů mohly dosáhnout až hranice jednoho exawattu (zde už je za jedničkou 18 nul). Podobně silné ovlivňování atmosféry ve větší oblasti by už déšť spustit mohlo. Zprávy zatím nic neříkají o tom, nakolik by takový déšť byl kyselý (vzpomeňme na přítomnost kyseliny dusičné během pokusů). 

Zdroje: Popular Science, PhysOrg, Nature Communications, Journal of Physics D: Applied Physics 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: Nula-jednička  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Architektonické skvosty Liberce

Nejen Liebiegovo průmyslové město. 20. června

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Čas jako univerzální platidlo na internetu

Jak rychlý musí být internet? 13. června

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Geneticky modifikované organismy

Jak ovlivní naši budoucnost? 6. června

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Nakolik reálná je ekonomická krize?

Virtuální ekonomický svět. 30. května

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Téma: Rodičovství

Aneb Proč mají rodiče rádi své děti? 23. května

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 27. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O neandrtálcích v nás, prospěšnosti hladovění a tanci ryb mezi víry

Které zvíře si pochutná na kobře? Kdy a kde jsme se křížili s neandrtálci? Proč pravidelný půst prospívá zdraví? Jak můžou rybky pomoci vylepšit lidský sluch?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 20. června 2015 - Zuzana Slavíková a František Vyskočil - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zmenšování mozku, kanibalismu Papuánců a druhém žaludku bělásků

Proč je ráno mozek větší než jindy? Čím vědce zaujal kanibalismus Papuánců? Na co mají samičky bělásků extra žaludek? Můžou žít topoly ze vzduchu? Proč je dobré se narodit v létě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 13. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O šimpanzích vlohách k vaření, zdraví mravenců a vypěstované myší tlapce

Mohli by šimpanzi vařit? Proč jsou mravenci málo nemocní? Jak vypěstovat v laboratoři potkaní tlapku? Kdy a proč myší samičky nechtějí vidět samečky? Proč někteří z nás kreslí líp a jiní hůř?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 6. června 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Šárka Ševčíková

Laboratoř: O výrobě mumie, časomíře octomilek, humanizaci kvasinek a myších astronautech

Proč není snadné vyrobit mumii jako ve starém Egyptě? Vědí octomilky, kolik je hodin? Co máme společného s kvasinkami? Jak působí na myši dlouhý kosmický let? A co víme o genetice smíchu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 30. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zraku pavouků skákavek, nejpodivnější rybě na planetě a vlivu otců na dětskou řeč

Který pavouk vidí svět v našich barvách? Jak vypadají nové druhy borůvek? Čím sport prospívá našim biorytmům? Jak zvládá sucho jedna z nejpodivnějších ryb na planetě? Jak přispívají otcové k dětskému vnímání řeči?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 23. května 2015 - zoolog Evžen Kůs - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O dinokuřeti, přátelství hyen a hře na schovávanou pro nigerijské kozy

K čemu se hodí kuře s dinosauřím zobákem? Co vám poví genetik o ranním vstávání? Proč mají hyeny neprávem špatnou pověst? Jak se dá hrát s nigerijskými kozami na schovávanou? Lehli byste si na pláž z rybího trusu?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas