Déšť vyvolaný lasery

Kondenzace mikrokapek vyvolaná laserem - Foto: J. Kasparian, et al.,  Institute of Physics

Kondenzace mikrokapek vyvolaná laseremFoto: J. Kasparian, et al., Institute of Physics

Ovlivňování počasí lidmi už nemusí být utopie. Jednou z nadějných cest je využití vysokoenergetických laserů pro podporu dešťových srážek.

Tento způsob je technologicky zcela jiný než kontroverzní chemická metoda “cloud seeding” používaná dnes mj. v Číně pro vyvolání bouřek. Nová metoda je také mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Vlivem laserových paprsků na kondenzaci vody v atmosféře se nedávno zabýval kolektivní článek švýcarských a německých vědců, otištěný v časopise Nature Communications. Nešlo však zatím přímo o tvorbu dešťových kapek. Vzniklé shluky molekul vody byly totiž zhruba 100x menší než typické dešťové kapky, což pro vyvolání deště samo o sobě nestačí. Celý pokus probíhal v uzavřené komoře naplněné vzduchem o zcela průměrné vlhkosti. 

Mechanismus procesu spočívá v tzv. fotodisociaci některých sloučenin nacházejících se běžně v atmosféře. Laser způsobí, že se v liniích jeho paprsků objeví ozon a oxidy dusíku. To přispěje k následnému formování molekul kyseliny dusičné. Tato kyselina k sobě pak silně váže molekuly vody (je tzv. hygroskopická), což vede k formování vodních částeček o průměru zhruba několika mikrometrů. Nicméně celý proces je velmi komplikovaný a formování dešťových kapek závisí na mnoha faktorech, mj. na tom, jak velká oblast bude lasery ovlivňována. 

Vědci zatím experimentovali se zelenými lasery o výkonech do 100 terawattů (jeden terawatt = 1 bilion wattů, deset na dvanáctou wattů). Dosavadní maximální výkon podobných laserů činí do 1 petawattu (deset na patnáctou wattů). Vědci předpokládají, že výhledově by výkony laserů mohly dosáhnout až hranice jednoho exawattu (zde už je za jedničkou 18 nul). Podobně silné ovlivňování atmosféry ve větší oblasti by už déšť spustit mohlo. Zprávy zatím nic neříkají o tom, nakolik by takový déšť byl kyselý (vzpomeňme na přítomnost kyseliny dusičné během pokusů). 

Zdroje: Popular Science, PhysOrg, Nature Communications, Journal of Physics D: Applied Physics 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: Nula-jednička  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Pražské funkcionalistické školy

Školní budovy funkční a jednoduché. 25. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 

Planetárium

NASA, život mimo Zemi a vzácné houkání sýčka

Přerovská lokalita Na Marku kulturní památkou, další pokus společnosti SpaceX o přistání prvního stupně...

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. dubna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O mateřském chování myší, chapadlech chobotnic a mraveništích bez samečků

Jak probudit u "panenských" myší mateřské chování? Dokáže příroda přežít bez samečků? Jak se chová nově objevený protein-bojovník proti nádorům a virům? Proč je dobré vědět, jak leze chobotnice? Jak západ slunce pomáhá nastavit...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas