Déšť vyvolaný lasery

Kondenzace mikrokapek vyvolaná laserem - Foto: J. Kasparian, et al.,  Institute of Physics

Kondenzace mikrokapek vyvolaná laseremFoto: J. Kasparian, et al., Institute of Physics

Ovlivňování počasí lidmi už nemusí být utopie. Jednou z nadějných cest je využití vysokoenergetických laserů pro podporu dešťových srážek.

Tento způsob je technologicky zcela jiný než kontroverzní chemická metoda “cloud seeding” používaná dnes mj. v Číně pro vyvolání bouřek. Nová metoda je také mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Vlivem laserových paprsků na kondenzaci vody v atmosféře se nedávno zabýval kolektivní článek švýcarských a německých vědců, otištěný v časopise Nature Communications. Nešlo však zatím přímo o tvorbu dešťových kapek. Vzniklé shluky molekul vody byly totiž zhruba 100x menší než typické dešťové kapky, což pro vyvolání deště samo o sobě nestačí. Celý pokus probíhal v uzavřené komoře naplněné vzduchem o zcela průměrné vlhkosti. 

Mechanismus procesu spočívá v tzv. fotodisociaci některých sloučenin nacházejících se běžně v atmosféře. Laser způsobí, že se v liniích jeho paprsků objeví ozon a oxidy dusíku. To přispěje k následnému formování molekul kyseliny dusičné. Tato kyselina k sobě pak silně váže molekuly vody (je tzv. hygroskopická), což vede k formování vodních částeček o průměru zhruba několika mikrometrů. Nicméně celý proces je velmi komplikovaný a formování dešťových kapek závisí na mnoha faktorech, mj. na tom, jak velká oblast bude lasery ovlivňována. 

Vědci zatím experimentovali se zelenými lasery o výkonech do 100 terawattů (jeden terawatt = 1 bilion wattů, deset na dvanáctou wattů). Dosavadní maximální výkon podobných laserů činí do 1 petawattu (deset na patnáctou wattů). Vědci předpokládají, že výhledově by výkony laserů mohly dosáhnout až hranice jednoho exawattu (zde už je za jedničkou 18 nul). Podobně silné ovlivňování atmosféry ve větší oblasti by už déšť spustit mohlo. Zprávy zatím nic neříkají o tom, nakolik by takový déšť byl kyselý (vzpomeňme na přítomnost kyseliny dusičné během pokusů). 

Zdroje: Popular Science, PhysOrg, Nature Communications, Journal of Physics D: Applied Physics 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: Nula-jednička  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Voda a led, jak je neznáte

Voda se zdá být tou nejobyčejnější látkou. Dokud se na ni nepodíváme optikou molekul. Víte, že existuje...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Planeta u dvojhvězdy Kepler-1647 a pravěké máslo z močálu

Vlčí smečka na Broumovsku, jména pro nové prvky periodické soustavy a objevy ze starobylé jordánské...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace