Disk se zárukou milion let

Současné digitální nosiče informace uchovávají data ve velkém. Mají však jednu podstatnou nevýhodu - jejich trvanlivost je často menší než životnost běžných papírových knih.

Francouzští vědci z agentury pro správu jaderného odpadu (ANDRA) přišli na zajímavý způsob, jak ve hmotě uchovat informace po až milion let. Potřebují k tomu dva materiály - safír a platinu. Ačkoliv se jejich experimentálnímu médiu začalo říkat disk, s magnetickými disky má málo společného. Jde vlastně o dva tenké plátky průmyslově vyráběného safíru o průměru 20 cm doplněné o tenkou vrstvu platiny, do které jsou data vpisována. Po zápisu jsou oba plátky molekulárně propojeny. Vědcům se povedlo na toto médium zapsat asi 40 tisíc stránek textu společně s jemně vyleptanými obrázky a diagramy. Přečíst je lze pouze pomocí mikroskopu. Vědci pak simulovali proces stárnutí zapsané informace pomocí vložení disku do kyseliny. 

Zajímavá je také motivace pro vývoj podobných nosičů. Pro vědce z agentury ANDRA je jí jednoznačně nutnost trvanlivého zápisu informací o úložištích jaderného odpadu. Budoucí generace lidí za několik tisíc let možná zapomenou, kde leží trvalá úložiště s radioaktivním materiálem, jehož aktivita trvá po tisíce, někdy možná i po statisíce let. Je proto třeba zabránit omylu, aby budoucí archeologové či stavbaři v podobných lokalitách neprováděli průzkum či výkopy. Běžná média s jakýmikoliv informacemi se mohou mezitím mnohokrát rozpadnout a trvanlivý safírový disk může být nakonec jednoduchým a spolehlivým prostředkem pro uchování citlivých údajů. Stejně lze uchovávat encyklopedické souhrny znalostí všeho druhu. Podobné “disky” proto můžeme vnímat jako klíčový nástroj pro zajištění informační kontinuity naší civilizace. 

Zdroj: PhysOrg, Science Magazine 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: Nula-jednička  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

  • 17. dubna  2015 v 11:00       rubrika: Technologie

    Bioničtí mravenci a motýli

    Německá firma Festo tento týden předvedla na hannoverském veletrhu nově vyvinuté robotické analogie mravenců a motýlů. Kromě testování jejich individuálních pohybových a mechanických schopností jde v tomto projektu...

     
  • 15. dubna  2015 v 15:00       rubrika: Technologie

    Počítač o rozměru zrnka rýže

    Pracovníci Michiganské univerzity vytvořili pravděpodobně nejmenší počítač na světě, který se vejde do objemu o velikosti jednoho kubického milimetru a splňuje tak parametry pro tzv. chytrý prach. Pojmenovali ho Michigan...

     
  • 15. dubna  2015 v 10:00       rubrika: Technologie

    Nové biotechnologické způsoby produkce vodíku

    Výzkumníci z americké Virginské techniky vyvinuli způsob, jakým lze z odpadní biomasy při sklizni kukuřice s úspěchem a poměrně efektivně získávat vodík. Tým biologů z Missourské univerzity vědy a technologie zase objevil...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas