Letadlo pro měsíc Titan

Létající stroje pro Titan - AVIATRFoto:  NASA, Michael J. Malaska

Saturnův měsíc Titan přitahuje pozornost lidstva i vědců. Po úspěšném přistání sondy Huyghens a po nedávném zkonstruování člunu pro výzkum velkých jezer na Titanu teď američtí vědci chtějí do atmosféry Titanu vyslat bezpilotní letadlo, které pojmenovali AVIATR.

Fyzik Jason Barnes přišel s projektem automatického letadla, které by po neomezenou dobu mohlo kroužit v husté dusíkové a uhlovodíkové atmosféře Titanu. Zároveň by mohlo k planetě Zemi kontinuálně vysílat fotografie povrchu Titanu a další přístrojová data. To by pro nás znamenalo obrovský přísun informací o tomto „tmavě oranžovém světě”. Energetickým zdrojem létajícího stroje AVIATR budou dva radioizotopové generátory s Plutoniem 238. Budou vybaveny Stirlingovými motory pro převod tepelné energie na mechanickou (Advanced Stirling Radioisotope Generator, ASRG). Výkon tohoto zdroje sice bude jen 250 Wattů, ale Titan má 7x menší gravitaci než Země a jeho atmosféra je naopak mnohem hustší než pozemská. I poměrně slabá vztlaková síla tedy stroj udrží ve stálém letu. 

Vysílání a retranslace informací 

Energeticky náročnějším úkolem kupodivu bude vysílání informací k Zemi. Kvůli tomu stroj bude muset nejdříve vystoupat do výšky přes 14 km. Pak vypne motor a převede všechnu svou energii do vysílání. Poté volným klouzavým letem klesne do výšky 3 km, kde přestane vysílat a opět zapne motory. 

Do atmosféry Titanu se AVIATR dostane sestupem z kosmického prostoru v aerodynamickém pouzdře, které bude v poslední fázi letu zbrzděno padákem. Poté se stroj vymrští z pouzdra, aktivuje své jaderné zdroje a spustí vrtuli. Tak začne jeho mise, která by mohla trvat nejméně rok, ale potenciálně i mnohem déle. Kromě snímkování povrchu a průzkumu atmosféry by AVIATR také mohl komunikovat s plánovaným člunem Titan Mare Explorer. Při souběhu výzkumu by tedy na Zemi předával data i z této „námořní” mise. 

Podobně finančně náročnou misi k Titanu NASA ale v nejbližší době bohužel neplánuje. Nejdříve ji můžeme čekat asi za 15 až 20 let. 

Zdroje: Popular Science, Innovation News Daily 

-------