Neurální implantáty a cukr

Největší z glukózových palivových článků s hranou 64 nanometrů - Foto:  MIT,  Sarpeshkar Lab

Největší z glukózových palivových článků s hranou 64 nanometrůFoto:  MIT, Sarpeshkar Lab

Problém napájení tělních implantátů má „jednoduché“ řešení. Stačí je napájet z těla pacienta.

Napájení lékařských implantátů umístěných v těle představuje velký problém. Ten vyřešíme ve chvíli, kdy se tyto elektronické implantáty budou umět „živit“ ze stejného zdroje jako buňky. Lidské buňky přitom získávají energii z jednoduchého cukru glukózy, která se nachází v tělních tekutinách. Na Massachussettském technologickém institutu v tomto směru udělali velký pokrok. 

Místo mitochondrií palivové články 

Jejich cílem bylo vytvoření energeticky naprosto soběstačných neurálních implantátů. Řada z nich pomáhá paralyzovaným pacientům při pohybu končetin. Nutnou podmínkou funkce implantátů je sledování komunikace v mozkových buňkách a to vyžaduje stálý přísun energie. Před vědci stojí otázka, zda je možné elektroniku napájet pomocí integrovaných palivových mikročlánků, které budou syceny glukózou z mozkomíšního moku. Inženýři z MIT nyní testují, zda bude možné palivové články zabudovat přímo do struktury křemíkového mikročipu. 

Buňky v principu žijí z energie elektronů, které jsou v glukóze obsaženy. Využívají ji ke tvorbě speciální chemické sloučeniny (ATP, adenosin trifosfát), která transportuje energii přímo na místa určení. Tato sloučenina vzniká v buněčných mitochondriích. V případě malých neurálních implantátů budou v roli mitochondrií palivové mikročlánky, které využijí energii elektronů na výrobu slabého elektrického proudu. Elektrický výkon se v tomto případě pohybuje v oblasti stovek mikrowattů. 

Mikročip s nanosoučástkami 

Součástí navrhovaného mikročlánku je např. platinová nanoanoda, která oxiduje molekuly glukózy, a nanokatoda vyrobená z jednostěnných uhlíkových nanotrubiček. Na ní se zase kyslík chemicky redukuje na vodu. Aby prostřednictvím těchto dvou komponent nedošlo ke zkratování obvodu, jsou od sebe katoda a anoda odděleny – anoda je odstíněna, zatímco katoda je vystavena prostředí těla. 

Tento výzkum je zatím ve stadiu modelů a prototypů, ale výzkumníci předpokládají, že tato koncepce je realistická. Jedním z argumentů je fakt, že se nepředpokládá imunitní reakce při kontaktu mikroelektronického zařízení s mozkomíšním mokem. Ten totiž neobsahuje buňky imunitního systému. 

Zdroje: Popular Science, PhysOrg, MIT, PLOS One 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: Nula-jednička  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

  • 28. listopadu  2014 v 16:00       rubrika: Technologie

    Technologie podobná videodiskům Blu-ray zvyšuje účinnost solárních článků

    Výzkumníci z americké Severozápadní univerzity využili části technologie, převzaté z paměťové vrstvy disku Blu-ray, aby polapili fotony slunečního světla. Tímto způsobem zvýšili účinnost polymerních slunečních článků...

     
  • 27. listopadu  2014 v 14:00       rubrika: Technologie

    Kompaktní benzínový minimotor

    Americká firma LiquidPiston vyvinula experimentální prototyp malého, efektivního a tichého spalovacího motoru, jehož aplikace může přinést zajímavé novinky na poli menších dopravních prostředků a užitkových strojů.

     
  • 25. listopadu  2014 v 14:00       rubrika: Technologie

    Podmořští roboti sledují úbytek antarktického ledu

    Pod ledem u pobřeží Antarktidy se už několik let pohybují automatické ponorky a podmořské kluzáky různých vědeckých institucí z celého světa. Jejich úkolem je pečlivě mapovat měnící se fyzikální, oceánografické a klimatické...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Mikroorganismy v lidském těle

Naši ochránci i nepřátelé. 29. listopadu

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Placebo léky ve vědě

Zařazování placebo léků do klinických studií. 22.listopadu.

 
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

CERN a vesmír

Jak se zkoumá? 15. listopadu

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Uhelná historie Čech

Jak porozumět světu skrze suroviny. 8. listopadu

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Český kubismus jako světový fenomén

Výjimečná kapitola naší architektury. 1. listopadu

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Vymírání druhů a činnost člověka

Přirozená součást evoluce? 25. října

 

Meteor

Vyšehradský kodex poprvé v historii restaurován

Vyšehradský kodex je s pojišťovací hodnotou 1 miliardy korun nejcennějším rukopisem v zemi. Za mimořádných...

Mozaika

Národní cena vlády Česká hlava

Národní cenu vlády Česká hlava letos získal mezinárodně uznávaný biochemik Emil Paleček, který jako...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas