Pagery míří do křemíkového nebe
Numerické pagery přijímaly jen číselné zprávy, třeba na jaké číslo zavolat. Na textový pager se dala pohodlně přeposílat elektronická poštaFoto: Jiří Suchomel
Koncem loňského roku u nás přestala fungovat jedna telekomunikační služba, o jejíž existenci možná mnoho lidí vůbec nevědělo. Nástup mobilních telefonů byl tak razantní, že ostatní technologie neměly příliš šancí se udržet.
V magazínu Nula-jednička jsme se pagerům (pejdžrům, z angl. to page - vyvolat) věnovali před necelými čtyřmi lety. Už tehdy jsme je prezentovali jako službu ve stínu mobilních telefonů. Nedávno skončil jejich provoz definitivně a pagery se tak zařadily mezi další technologie, které jsme v průběhu let opustili.
Malé pípající krabičky můžeme znát především z nemocnic a ze seriálů o nich. Právě v nemocničním prostředí se totiž technologie zrodila. První pagery si nechala na zakázku vyrobit londýnská nemocnice sv. Tomáše už v padesátých letech minulého století. Byly samozřejmě větší než dnes a původně jen pískáním oznamovaly, že dotyčného někdo shání. Během šedesátých let se přístroje zdokonalovaly a v průběhu dalšího desetiletí se přiblížily současné podobě - krabičky se zmenšily, dostaly displej a byly chytřejší.
Špatné načasování
Lokální sítě pagerů u nás existovaly už dříve, ale veřejná síť pro běžné uživatele byla spuštěna až počátkem devadesátých let. Tehdy šlo ještě o síť RDS, která docela dobře pokrývala naše území. Ke komunikaci sloužil v podstatě stejný signál, díky kterému vidíte na svém autorádiu název stanice. Později se k RDS přidala modernější digitální síť ERMES. Byla ale nákladnější na výstavbu, takže celoplošného pokrytí nikdy nedosáhla.
Současně s pagery se ale na trhu objevily mobilní telefony a s nimi možnost posílat rychle a jednoduše krátké textové zprávy (SMS). Navíc se podařilo vytvořit konkurenční prostředí, kdy o zákazníky soutěžili dva operátoři. Přidáme-li k tomu ještě nespokojenost s tehdejšími cenami pevných telefonních linek, není divu, že obousměrná komunikace naprosto převálcovala jednosměrnou alternativu. Pagery totiž slouží jen jako přijímače.
Něco na nich je
Pagery se v mnohém mobilům vyrovnaly, v něčem je i předčily. Dala se na ně například poslat textová zpráva o 1250 znacích, zatímco běžná SMS jich pojme jen 160. Vzkazy ale nikde nečekaly - buď se doručily, nebo ne. Pagery tedy musely být pokud možno stále zapnuté a na příjmu. Výdrž baterie se však místo dnů počítala v měsících. Výhodou zůstává i zmiňovaná jednosměrnost. Pagery nic nevysílají, takže při použití v nemocnicích nemohou ovlivnit chod důležitých přístrojů.
Uzavřené lokální sítě fungují dál. Technologie umožňuje snadno odeslat zprávu na libovolný počet pagerů najednou a sdružovat jejich majitele do skupin. Díky tomu se používá především v prostředích, kde je potřeba rychlé předání informace. Jen motolská nemocnice provozovala v době natáčení rozhovoru, tedy na jaře roku 2006, zhruba 1500 pagerů. V rámci veřejné sítě jich přitom fungovala zhruba tisícovka. Oznámení o konci provozu se obešlo bez odezvy. Dalo by se říci, že nikdo ani nepípl.
Vyšlo v Týdeníku Rozhlas č. 9/2010
