Plány pro Mars do roku 2020

Marsovský terén, ilustrační foto - Foto:  NASA

Marsovský terén, ilustrační fotoFoto:  NASA

Svět je nadšen úrovní a kvalitou průzkumné činnosti, kterou na Marsu provádí velké robotické vozítko Curiosity. NASA spoléhá na to, že Curiosity a další činné marsovské sondy zůstanou v provozu co nejdéle, a proto zatím nespěchá s vysláním dalších sond. Přesto už vyhlásila plán na vysílání dalších amerických sond k Marsu. Ten je však spíše úsporný a dlouhodobý.

Koncem roku 2013 k Marsu odstartuje sonda Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN (zkratkou MAVEN), která bude od roku 2014 z oběžné dráhy pozorovat složení, vývoj a dynamiku atmosféry Marsu zejména s ohledem na očekávané stopy metanu a vody. 

V roce 2016 odstartuje přistávací modul Insight (Interior exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport). Jeho posláním bude vrtání půdy a odběr vzorků z až desetimetrové hloubky pod povrchem Marsu. 

V roce 2018 bude v oblasti Marsu operovat evropsko-ruská sonda ExoMars, která se bude skládat jak z orbitální části, tak i z marsovské pojízdné laboratoře. Ta má v popisu práce hledání stop života. Zde měla NASA původně mít také velkorysé zastoupení, avšak kvůli nedostatku financí se musela ve velké míře stáhnout. Některé americké přístroje se ale mise ExoMars zúčastní. 

Zkoušky pohyblivosti vozítka Curiosity na Zemi - Foto:  NASA

Zkoušky pohyblivosti vozítka Curiosity na ZemiFoto:  NASA

Zlatým hřebem marsovského programu má být vyslání dalšího maxi-roveru, velmi podobného Curiosity, a to v roce 2020. NASA bude chtít využít osvědčenou architekturu z mise Curiosity včetně přistání na tzv. “nebeském jeřábu”. Ale zároveň má na modernizaci komponent sondy a prvků mise 7 let. Některé přístroje z programu Curiosity ale mají využity přímo beze změn, je to např. energetický zdroj, proto by měl nový maxi-rover stát méně peněz než Curiosity. Součástí mise bude i odběr vzorků z povrchu Marsu a jejich dlouhodobé skladování, přičemž zatím není vyloučena ani jejich pozdější doprava na Zemi. Návrat vybraných vzorků by mohla zajistit další robotická sonda. 

NASA tedy i nadále soustřeďuje svoji pozornost hlavně na Mars, a to kvůli omezeným finančním prostředkům znamená, že v oblasti výzkumu Jupiteru či Saturnu a jejich měsíčků NASA příliš pospíchat nebude. 

Zdroje: PhysOrg, Popular Science 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: Nula-jednička  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jak vidí jeleni?

Když někdo skvěle vidí, říká se, že má ostříží zrak. Tedy jako dravý pták ostříž. O jelením zraku se...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace