Technologie29. prosince  2015 v 14:30  

Rusko chce vybudovat „sibiřskou“ superdálnici, která by mohla nakonec propojit 3 kontinenty

Magadanská „dálnice“ na východě Sibiře - Foto: Pavol Krchňavý

Magadanská „dálnice“ na východě SibiřeFoto: Pavol Krchňavý

Její celková délka by činila téměř 21 tisíc kilometrů. Tato dálnice by vlastně v důsledku mohla spojit většinu zemí, které se rozkládají na severní polokouli. Člověk by např. mohl autem dojet z Londýna do New Yorku, i když přes půl světa.

Celý projekt by si vyžádal investice ve výši 3 bilionů dolarů, i když by jeho součástí byly i některé již hotové silnice v Evropě, Severní Americe nebo v Asii. Roční hrubý hospodářský výsledek (gross output) Ruska přitom činí jen asi 2 biliony dolarů. Délka dálnice jen v rámci Ruska by přitom činila nejméně deset tisíc kilometrů. Vzdálenost z Londýna na Aljašku by pak v rámci této dálnice měřila asi třináct tisíc kilometrů. Realizaci superdálnice navrhl nedávno významný ruský podnikatel Vladimír Jakunin, který byl donedávna rovněž ředitelem Ruských železnic. 

90 kilometrů přes Beringův průliv 

13 tisíc kilometrů dálnice z Londýna až na Aljašku - Foto:  World Wide Telescope

13 tisíc kilometrů dálnice z Londýna až na AljaškuFoto:  World Wide Telescope

Sibiřská část superdálnice by měla být položena nedaleko či podél Transsibiřské magistrály, která je nejdelší železnicí na světě. Konstruktéři by navíc museli najít způsob, jak překlenout asi 90 kilometrů široký Beringův průliv, ležící mezi Východní Sibiří, konkrétně poloostrovem Čukotkou, a Aljaškou. Tento aspekt však zpráva o projektu zatím neřeší, není v něm nijak specifikováno, jestli bude Beringův průliv překonán mostem, tunelem nebo trajektovou dopravou. Většina úseků superdálnice by navíc byla vystavena velmi tvrdým povětrnostním podmínkám a značnému mechanickému namáhání, což by kladlo velké nároky na její kvalitu a údržbu. 

Dalších asi 840 kilometrů dálnice na americkém kontinentu by vedla naprostou aljašskou divočinou, než by se řidič dostal z Rusku nejbližšího aljašského města Nome do první větší metropole Aljašky - města Fairbanks, kde v současnosti v podstatě končí Aljašská dálnice. Město Nome je přitom i dnes poměrně dosti izolováno, nevedou tam žádné americké státní silnice. Také se diskutuje o výstavbě paralelní železnice kolem celé trasy této superdálnice. Stejnou cestou by mohly vést také některé ropovody a plynovody, což by mohlo zajímat státy jako jsou Čína nebo Kanada.  

Klíčová otázka: Kdo projekt zaplatí? 

Projekt supedálnice byl nejdříve zveřejněn na zasedání Ruské akademie věd. Podrobnou zprávu o něm nejdříve přinesl původem ruský avšak anglicky psaný server The Siberian times. Projekt výstavby superdálnice nese název Rozvoj Trans-Eurasijského pásu (Trans-Eurasian Belt Development, TEPR). Je nepochybné, že tento projekt by mohl poskytnout silné stimuly pro rozvoj turistického ruchu či pro rozvoj celých hospodářských odvětví v příslušných oblastech. Klíčová otázka ovšem zní: kdo tento projekt bude financovat? 

Vladimír Jakunin je, jak známo, blízkým spolupracovníkem a přítelem ruského prezidenta Putina. Někdy je také považován za jeho možného nástupce v prezidentském úřadu. Lze si představit, že tento projekt by mohl být pro Rusko velmi důležitým strategickým ekonomickým prvkem, protože by se tak území Ruska vlastně stalo jakýmsi středem nové globální dopravní infrastruktury. Je však zřejmé, že bez zapojení silných zahraničních investorů nebude možné tento projekt uskutečnit. V každém případě půjde o projekt nejméně na mnoho desetiletí. 

Zdroje: The Siberian Times, Minds, Motor Authority, CNN, The Atlantic, Discovery News 

Autor:  Pavel Vachtl

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Historie – věda vypravěčů příběhů

Pro někoho je historií už včerejší večeře, většina z nás si ale historii hodnou výzkumu představí jako...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Opičí archeologie v Brazílii a největší radioteleskop světa v Číně

Koupání v pískovnách jako záruka biodiverzity, tisíc druhů ptáků v bolivijském parku Madidi a další...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace