Technologie14. listopadu  2013 v 17:00  

Velmi velký hadronový urychlovač

Velký hadronový urychlovač CERNu u Ženevy - Foto: Anna Pantelia,  CERN

Velký hadronový urychlovač CERNu u ŽenevyFoto: Anna Pantelia, CERN

Po úspěchu velkého hadronového urychlovače, který pracuje v rámci CERNu u Ženevy a se kterým vloni vědci objevili takzvaný Higgsův boson, nyní někteří američtí fyzikové navrhují stavbu ještě několikrát výkonnějšího stroje. Jeho pracovní název zní „velmi velký hadronový urychlovač“.

Higgsův boson byl sice již celkem dávno teoreticky předpovězenou základní stavební částicí vesmíru, avšak teprve díky potenciálu velkého hadronového urychlovače (Large Hadron Collider - LHC) bylo možno jej poprvé v historii detekovat. Jeho role v rámci takzvaného Standardního modelu elementárních částic tkví v tom, že “přiřazuje” všem ostatním částicím jejich konkrétní hmotnost. 

S projektem velmi velkého hadronového urychlovače (Very Large Hadron Collider - VLHC) nyní vystoupil americký teoretický fyzik Michael Peskin, který pracuje v laboratoři při velkém stanfordském lineárním urychlovači (Stanford Linear Accelerator Center - SLAC). Představil jej během zasedání poradního sboru americké vlády. Tentýž projekt předtím zazněl během letního setkání stovek částicových fyziků v Minnesotě. 

Zatímco ženevský LHC má délku obvodu 27 kilometrů, americký návrh VLHC počítá s obvodem o délce 100 kilometrů. Zatímco v LHC bude brzy možno udělovat srážejícím se protonům energii ve výši 14 teraelektronvoltů (TeV), u VLHC půjde o velikost více než sedmkrát větší - 100 TeV. Provoz urychlovače bude vyžadovat nejsilnější magnety na světě (generující pole až 20 tesla), které budou muset být chlazeny pod úrovní 18 kelvinů. 

V minulých letech neměli američtí fyzikové na tak velké projekty dost peněz. I dnes je VLHC jen jednou z možných variant strategických investic do částicové fyziky. Dalšími variantami jsou například zdokonalování samotného LHC, spolupráce na mezinárodním lineárním urychlovači v Japonsku nebo zkoumání velmi intenzivních neutrinových svazků v americké Fermiho národní laboratoři (Fermi National Accelerator Laboratory - Fermilab). 

Také evropští fyzikové z CERNU uvažují o stavbě urychlovače podobných parametrů. Podle nich by bylo ideální, kdyby byl VLHC připraven k práci v roce 2035, kdy skončí doba životnosti současného velkého urychlovače LHC. 

Zdroje: Nature, Scientific American, Popular Science, LHC 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 21:40  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 26. února  2015 v 11:00     Audio  rubrika: Technologie

    Je to Pollock, není to Pollock?

    Počítačová analýza obrazu potvrdila, že abstraktní obrazy amerického malíře Jacksona Pollocka jsou naprosto jedinečné a padělatelé je nedokážou napodobit.

     
  • 25. února  2015 v 14:00       rubrika: Technologie

    High-tech brnění pro moderní gladiátory

    Malá australská firma Unified Weapons Master vyvíjí vybavení pro sportovní bojovníky, kteří budou zápasit v rámci naturalisticky působících soubojů ve volném stylu, navíc s využitím různých zbraní. Aby však nedošlo...

     
  • 24. února  2015 v 17:00       rubrika: Technologie

    Spartan – zcela nový prohlížeč?

    Firma Microsoft se chystá uvést na trh novou verzi operačního systému - Windows 10 a spolu s ní i nový internetový prohlížeč Spartan. Opouští tak oficiálně téměř po dvaceti letech značku prohlížeče Internet Explore...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Čtvrť honosných vil

První pražské vily v Bubenči. 18. února

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 21. února

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Jak probíhala evoluce genomu?

Migrující geny. 14. února

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Co ekonomie neumí?

Matematika často nestačí. 7. února

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Ptačí příběh v dědičné informaci

Ptačí DNA kompletně přečtena. 31. ledna

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Význam hry

Proč si lidé a zvířata hrají? 24. ledna

 

Meteor

Dá nám Slunce kosmickou facku?

Sluneční erupce jsou poměrně všedním úkazem. Vědci se zabývají otázkou, jaké následky by měla mimořádně...

Mozaika

Moderní metody výzkumu usazených hornin a prachu

Moderní geologické metody odhalují další podrobnosti o vývoji naší planety - konkrétně o usazených horninách,...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas