Technologie14. listopadu  2013 v 17:00  

Velmi velký hadronový urychlovač

Velký hadronový urychlovač CERNu u Ženevy - Foto: Anna Pantelia,  CERN

Velký hadronový urychlovač CERNu u ŽenevyFoto: Anna Pantelia, CERN

Po úspěchu velkého hadronového urychlovače, který pracuje v rámci CERNu u Ženevy a se kterým vloni vědci objevili takzvaný Higgsův boson, nyní někteří američtí fyzikové navrhují stavbu ještě několikrát výkonnějšího stroje. Jeho pracovní název zní „velmi velký hadronový urychlovač“.

Higgsův boson byl sice již celkem dávno teoreticky předpovězenou základní stavební částicí vesmíru, avšak teprve díky potenciálu velkého hadronového urychlovače (Large Hadron Collider - LHC) bylo možno jej poprvé v historii detekovat. Jeho role v rámci takzvaného Standardního modelu elementárních částic tkví v tom, že “přiřazuje” všem ostatním částicím jejich konkrétní hmotnost. 

S projektem velmi velkého hadronového urychlovače (Very Large Hadron Collider - VLHC) nyní vystoupil americký teoretický fyzik Michael Peskin, který pracuje v laboratoři při velkém stanfordském lineárním urychlovači (Stanford Linear Accelerator Center - SLAC). Představil jej během zasedání poradního sboru americké vlády. Tentýž projekt předtím zazněl během letního setkání stovek částicových fyziků v Minnesotě. 

Zatímco ženevský LHC má délku obvodu 27 kilometrů, americký návrh VLHC počítá s obvodem o délce 100 kilometrů. Zatímco v LHC bude brzy možno udělovat srážejícím se protonům energii ve výši 14 teraelektronvoltů (TeV), u VLHC půjde o velikost více než sedmkrát větší - 100 TeV. Provoz urychlovače bude vyžadovat nejsilnější magnety na světě (generující pole až 20 tesla), které budou muset být chlazeny pod úrovní 18 kelvinů. 

V minulých letech neměli američtí fyzikové na tak velké projekty dost peněz. I dnes je VLHC jen jednou z možných variant strategických investic do částicové fyziky. Dalšími variantami jsou například zdokonalování samotného LHC, spolupráce na mezinárodním lineárním urychlovači v Japonsku nebo zkoumání velmi intenzivních neutrinových svazků v americké Fermiho národní laboratoři (Fermi National Accelerator Laboratory - Fermilab). 

Také evropští fyzikové z CERNU uvažují o stavbě urychlovače podobných parametrů. Podle nich by bylo ideální, kdyby byl VLHC připraven k práci v roce 2035, kdy skončí doba životnosti současného velkého urychlovače LHC. 

Zdroje: Nature, Scientific American, Popular Science, LHC 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 21:40  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 28. ledna  2015 v 14:00       rubrika: Technologie

    Zemřel jeden z hlavních tvůrců laseru, Charles Townes

    Profesor Townes žil po většinu svého života v kalifornském městě Berkeley, kde také pracoval na tamní univerzitě. V roce 1964 obdržel společně se dvěma ruskými fyziky Nobelovu cenu za fyziku. Důvodem byl jejich vynález...

     
  • 27. ledna  2015 v 17:00       rubrika: Technologie

    Počítače do kapsy od firmy Intel

    Firma Intel nedávno představila veřejnosti dva nové miniaturní počítače. Jeden z nich má prakticky velikost a tvar většího USB flashdisku a druhý není o moc větší než knoflík od košile. Miniaturizační trend podpořila...

     
  • 26. ledna  2015 v 19:00       rubrika: Technologie

    Hlavní technologické trendy, jejichž nástup očekáváme v roce 2015

    Začátek roku bývá vhodnou dobou pro různé analytické týmy a firmy, které veřejnosti předkládají své technologické prognózy. Tyto přehledy se snaží odhadnout, které technologie budou v daném roce určující nebo které...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Ptačí příběh v dědičné informaci

Ptačí DNA kompletně přečtena. 31. ledna

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Význam hry

Proč si lidé a zvířata hrají? 24. ledna

 
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

Šílené teorie o vesmíru

Nebo reálné? 17. ledna

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Západ a zbytek světa

Západní civilizace podle Nialla Fergusona. 10. ledna

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Moderní pražské kostely

Jedinečné sakrální stavby. 3 ledna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Petabytová astronomie

Astronomové v obklíčení dat. 27. prosince

 

Mozaika

Moderní metody výzkumu usazených hornin a prachu

Moderní geologické metody odhalují další podrobnosti o vývoji naší planety - konkrétně o usazených horninách,...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas