Technologie14. listopadu  2013 v 17:00  

Velmi velký hadronový urychlovač

Velký hadronový urychlovač CERNu u Ženevy - Foto: Anna Pantelia,  CERN

Velký hadronový urychlovač CERNu u ŽenevyFoto: Anna Pantelia, CERN

Po úspěchu velkého hadronového urychlovače, který pracuje v rámci CERNu u Ženevy a se kterým vloni vědci objevili takzvaný Higgsův boson, nyní někteří američtí fyzikové navrhují stavbu ještě několikrát výkonnějšího stroje. Jeho pracovní název zní „velmi velký hadronový urychlovač“.

Higgsův boson byl sice již celkem dávno teoreticky předpovězenou základní stavební částicí vesmíru, avšak teprve díky potenciálu Velkého hadronového urychlovače (Large Hadron Collider - LHC) bylo možno jej poprvé v historii detekovat. Jeho role v rámci takzvaného Standardního modelu elementárních částic tkví v tom, že “přiřazuje” všem ostatním částicím jejich konkrétní hmotnost. 

S projektem velmi velkého hadronového urychlovače (Very Large Hadron Collider - VLHC) nyní vystoupil americký teoretický fyzik Michael Peskin, který pracuje v laboratoři při velkém stanfordském lineárním urychlovači (Stanford Linear Accelerator Center - SLAC). Představil jej během zasedání poradního sboru americké vlády. Tentýž projekt předtím zazněl během letního setkání stovek částicových fyziků v Minnesotě. 

Zatímco ženevský LHC má délku obvodu 27 kilometrů, americký návrh VLHC počítá s obvodem o délce 100 kilometrů. Zatímco v LHC bude brzy možno udělovat srážejícím se protonům energii ve výši 14 teraelektronvoltů (TeV), u VLHC půjde o velikost více než sedmkrát větší - 100 TeV. Provoz urychlovače bude vyžadovat nejsilnější magnety na světě (generující pole až 20 tesla), které budou muset být chlazeny pod úrovní 18 kelvinů. 

V minulých letech neměli američtí fyzikové na tak velké projekty dost peněz. I dnes je VLHC jen jednou z možných variant strategických investic do částicové fyziky. Dalšími variantami jsou například zdokonalování samotného LHC, spolupráce na mezinárodním lineárním urychlovači v Japonsku nebo zkoumání velmi intenzivních neutrinových svazků v americké Fermiho národní laboratoři (Fermi National Accelerator Laboratory - Fermilab). 

Také evropští fyzikové z CERNU uvažují o stavbě urychlovače podobných parametrů. Podle nich by bylo ideální, kdyby byl VLHC připraven k práci v roce 2035, kdy skončí doba životnosti současného velkého urychlovače LHC. 

Zdroje: Nature, Scientific American, Popular Science, LHC 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 21:40  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Architektonické skvosty Liberce

Nejen Liebiegovo průmyslové město. 20. června

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Čas jako univerzální platidlo na internetu

Jak rychlý musí být internet? 13. června

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Geneticky modifikované organismy

Jak ovlivní naši budoucnost? 6. června

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Nakolik reálná je ekonomická krize?

Virtuální ekonomický svět. 30. května

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Téma: Rodičovství

Aneb Proč mají rodiče rádi své děti? 23. května

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 27. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O neandrtálcích v nás, prospěšnosti hladovění a tanci ryb mezi víry

Které zvíře si pochutná na kobře? Kdy a kde jsme se křížili s neandrtálci? Proč pravidelný půst prospívá zdraví? Jak můžou rybky pomoci vylepšit lidský sluch?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 20. června 2015 - Zuzana Slavíková a František Vyskočil - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zmenšování mozku, kanibalismu Papuánců a druhém žaludku bělásků

Proč je ráno mozek větší než jindy? Čím vědce zaujal kanibalismus Papuánců? Na co mají samičky bělásků extra žaludek? Můžou žít topoly ze vzduchu? Proč je dobré se narodit v létě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 13. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O šimpanzích vlohách k vaření, zdraví mravenců a vypěstované myší tlapce

Mohli by šimpanzi vařit? Proč jsou mravenci málo nemocní? Jak vypěstovat v laboratoři potkaní tlapku? Kdy a proč myší samičky nechtějí vidět samečky? Proč někteří z nás kreslí líp a jiní hůř?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 6. června 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Šárka Ševčíková

Laboratoř: O výrobě mumie, časomíře octomilek, humanizaci kvasinek a myších astronautech

Proč není snadné vyrobit mumii jako ve starém Egyptě? Vědí octomilky, kolik je hodin? Co máme společného s kvasinkami? Jak působí na myši dlouhý kosmický let? A co víme o genetice smíchu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 30. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zraku pavouků skákavek, nejpodivnější rybě na planetě a vlivu otců na dětskou řeč

Který pavouk vidí svět v našich barvách? Jak vypadají nové druhy borůvek? Čím sport prospívá našim biorytmům? Jak zvládá sucho jedna z nejpodivnějších ryb na planetě? Jak přispívají otcové k dětskému vnímání řeči?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 23. května 2015 - zoolog Evžen Kůs - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O dinokuřeti, přátelství hyen a hře na schovávanou pro nigerijské kozy

K čemu se hodí kuře s dinosauřím zobákem? Co vám poví genetik o ranním vstávání? Proč mají hyeny neprávem špatnou pověst? Jak se dá hrát s nigerijskými kozami na schovávanou? Lehli byste si na pláž z rybího trusu?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas