Technologie14. listopadu  2013 v 17:00  

Velmi velký hadronový urychlovač

Velký hadronový urychlovač CERNu u Ženevy - Foto: Anna Pantelia,  CERN

Velký hadronový urychlovač CERNu u ŽenevyFoto: Anna Pantelia, CERN

Po úspěchu velkého hadronového urychlovače, který pracuje v rámci CERNu u Ženevy a se kterým vloni vědci objevili takzvaný Higgsův boson, nyní někteří američtí fyzikové navrhují stavbu ještě několikrát výkonnějšího stroje. Jeho pracovní název zní „velmi velký hadronový urychlovač“.

Higgsův boson byl sice již celkem dávno teoreticky předpovězenou základní stavební částicí vesmíru, avšak teprve díky potenciálu Velkého hadronového urychlovače (Large Hadron Collider - LHC) bylo možno jej poprvé v historii detekovat. Jeho role v rámci takzvaného Standardního modelu elementárních částic tkví v tom, že “přiřazuje” všem ostatním částicím jejich konkrétní hmotnost. 

S projektem velmi velkého hadronového urychlovače (Very Large Hadron Collider - VLHC) nyní vystoupil americký teoretický fyzik Michael Peskin, který pracuje v laboratoři při velkém stanfordském lineárním urychlovači (Stanford Linear Accelerator Center - SLAC). Představil jej během zasedání poradního sboru americké vlády. Tentýž projekt předtím zazněl během letního setkání stovek částicových fyziků v Minnesotě. 

Zatímco ženevský LHC má délku obvodu 27 kilometrů, americký návrh VLHC počítá s obvodem o délce 100 kilometrů. Zatímco v LHC bude brzy možno udělovat srážejícím se protonům energii ve výši 14 teraelektronvoltů (TeV), u VLHC půjde o velikost více než sedmkrát větší - 100 TeV. Provoz urychlovače bude vyžadovat nejsilnější magnety na světě (generující pole až 20 tesla), které budou muset být chlazeny pod úrovní 18 kelvinů. 

V minulých letech neměli američtí fyzikové na tak velké projekty dost peněz. I dnes je VLHC jen jednou z možných variant strategických investic do částicové fyziky. Dalšími variantami jsou například zdokonalování samotného LHC, spolupráce na mezinárodním lineárním urychlovači v Japonsku nebo zkoumání velmi intenzivních neutrinových svazků v americké Fermiho národní laboratoři (Fermi National Accelerator Laboratory - Fermilab). 

Také evropští fyzikové z CERNU uvažují o stavbě urychlovače podobných parametrů. Podle nich by bylo ideální, kdyby byl VLHC připraven k práci v roce 2035, kdy skončí doba životnosti současného velkého urychlovače LHC. 

Zdroje: Nature, Scientific American, Popular Science, LHC 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jak se předpovídá počasí u moře?

Mistrál, bríza, cyklon, monzun – to v české předpovědi počasí jen tak neuslyšíme. Víme, co všechno nás...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Pátrání po tajemné ostrovní kryse a skalní kresby z Číny

Jak žijí rysové na Šumavě a v Českém lese, společnost Moon Express a její lunární robotické vozítko,...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace