Technologie14. listopadu  2013 v 17:00  

Velmi velký hadronový urychlovač

Velký hadronový urychlovač CERNu u Ženevy - Foto: Anna Pantelia,  CERN

Velký hadronový urychlovač CERNu u ŽenevyFoto: Anna Pantelia, CERN

Po úspěchu velkého hadronového urychlovače, který pracuje v rámci CERNu u Ženevy a se kterým vloni vědci objevili takzvaný Higgsův boson, nyní někteří američtí fyzikové navrhují stavbu ještě několikrát výkonnějšího stroje. Jeho pracovní název zní „velmi velký hadronový urychlovač“.

Higgsův boson byl sice již celkem dávno teoreticky předpovězenou základní stavební částicí vesmíru, avšak teprve díky potenciálu velkého hadronového urychlovače (Large Hadron Collider - LHC) bylo možno jej poprvé v historii detekovat. Jeho role v rámci takzvaného Standardního modelu elementárních částic tkví v tom, že “přiřazuje” všem ostatním částicím jejich konkrétní hmotnost. 

S projektem velmi velkého hadronového urychlovače (Very Large Hadron Collider - VLHC) nyní vystoupil americký teoretický fyzik Michael Peskin, který pracuje v laboratoři při velkém stanfordském lineárním urychlovači (Stanford Linear Accelerator Center - SLAC). Představil jej během zasedání poradního sboru americké vlády. Tentýž projekt předtím zazněl během letního setkání stovek částicových fyziků v Minnesotě. 

Zatímco ženevský LHC má délku obvodu 27 kilometrů, americký návrh VLHC počítá s obvodem o délce 100 kilometrů. Zatímco v LHC bude brzy možno udělovat srážejícím se protonům energii ve výši 14 teraelektronvoltů (TeV), u VLHC půjde o velikost více než sedmkrát větší - 100 TeV. Provoz urychlovače bude vyžadovat nejsilnější magnety na světě (generující pole až 20 tesla), které budou muset být chlazeny pod úrovní 18 kelvinů. 

V minulých letech neměli američtí fyzikové na tak velké projekty dost peněz. I dnes je VLHC jen jednou z možných variant strategických investic do částicové fyziky. Dalšími variantami jsou například zdokonalování samotného LHC, spolupráce na mezinárodním lineárním urychlovači v Japonsku nebo zkoumání velmi intenzivních neutrinových svazků v americké Fermiho národní laboratoři (Fermi National Accelerator Laboratory - Fermilab). 

Také evropští fyzikové z CERNU uvažují o stavbě urychlovače podobných parametrů. Podle nich by bylo ideální, kdyby byl VLHC připraven k práci v roce 2035, kdy skončí doba životnosti současného velkého urychlovače LHC. 

Zdroje: Nature, Scientific American, Popular Science, LHC 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 21:40  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 22. října  2014 v 16:00       rubrika: Technologie

    Vědci vytvořili reverzibilní tažný paprsek

    Tým australských vědců vytvořil pomocí laseru paprsek, který lze poprvé v historii používat k pohybu malých částic oběma směry – tedy jako paprsek tažný i tlačný.

     
  • 21. října  2014 v 10:00       rubrika: Technologie

    Nové pokroky na cestě k termojaderné fúzi?

    Nejméně 3 americká vědecká pracoviště a některá další jinde ve světě v posledním měsíci ohlásila pokroky na cestě k řízené termojaderné fúzi. Přesto je zřejmé, že není ještě zdaleka “dobojováno”.

     
  • 20. října  2014 v 16:00       rubrika: Technologie

    Vodní tank jako vyloďovací obojživelné plavidlo

    Americká námořní pěchota začala na Havajských ostrovech testovat zvláštní obojživelný dopravní prostředek s názvem Ultra Heavy-lift Amphibious Connector (UHAC), který se podobá částečně lodi a částečně obrovskému t...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Vymírání druhů a činnost člověka

Přirozená součást evoluce? 25. října

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Jedinečný astronom M. R. Štefánik

Z astronoma generálem a politikem. 18. října

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 12. října

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Sexuální selekce

Příroda to tak zařídila. 4. října

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Ekonomie ve filmech

Jsou na českých burzách Vlci? 27. září

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem

Vzdálenosti ve vesmíru

Jak je co daleko? 20. září

 

Meteor

Máte vadu zraku, o které nevíte? Otestujte se mobilním telefonem

Máte pochybnosti o svém zraku? Nemusíte hned lékaři. Stačí si stáhnout do mobilního telefonu nebo tabletu...

Mozaika

Ceny Technologické agentury za výsledky aplikovaného výzkumu

Čidla měřící vlhkost půdy i třeba fotbalového hřiště, elektroletadlo a další projekty snižující spotřebu...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas