Přemyslovská DNA

Odběr vzorku kosti pro DNA analýzu (ve speciálním boxu, který brání kontaminaci).Foto:  Archeosteon/Jan Gloc

Jak ověřit identitu Přemyslovců, jejichž ostatky spočívají na Pražském hradě? A jak přiřadit správná jména k dosud nepopsaným kosterním nálezům? Tradiční archeologické metody už nám mnoho nového neřeknou, ke slovu se proto dostává analýza DNA. Projekt Archeosteon využívá k poznání naší minulosti nejmodernější genetické metody.

Projektu Archeosteon jsme se ve vysílání Českého rozhlasu Leonardo věnovali už několikrát (viz závěr tohoto článku). Na nápadu odebrat z kosterních pozůstatků na Pražském hradě DNA a s její pomocí určit identitu příslušníků Přemyslovského rodu totiž jeho autoři pracují už několik měsíců. Minulý týden jej oficiálně představili na tiskové konferenci, jejíž součástí byla i ukázka odběru genetické informace z historického materiálu. Byli jsme u toho s mikrofonem i s kamerou: 

Video v plném rozlišení: 

Leží na Hradě skutečně Přemyslovci? 

Na projektu Archeosteon spolupracují:
Správa Pražského hradu (Dr. Milena Bravermanová)
Archeologický ústav Praha (Dr. Jan Frolík)
Přírodovědecká fakulta UK (Dr. Martin Pospíšek)
Univerzita Palackého Olomouc (Dr. Jiří Drábek)
Forenzní DNA servis (Dr. Daniel Vaněk) 

"Naším cílem je objasnit některé historické nejasnosti okolo pozůstatků přemyslovské rodiny. Analýza DNA se bude týkat souboru pozůstatků osmi knížat, šesti kněžen a pěti dětí," uvedla kurátorka sbírek Pražského hradu Milena Bravermanová. Odebrané vzorky DNA mohou pomoci určit příbuzenský vztah mezi jednotlivci. Ten se posléze stane klíčem k určení, kdo patřil či nepatřil k přemyslovskému rodu. 

Pátrání po nejstarším Přemyslovci 

Historici nevylučují, že se jim díky této metodě podaří najít staršího Přemyslovce, než je první historicky potvrzený Bořivoj I. Ten se na scéně objevil v roce 872. Nejstarším Přemyslovcem by mohl být tzv. bojovník, jehož hrob byl ve zcela původním stavu přenesen do stálé expozice Příběh Pražského hradu. Byl objeven na III. nádvoří Pražského hradu (zhruba v místě, kde je dnes monolit). Jde o nejvýznamnější hrobový nález z doby před přijetím křesťanství (v r. 882). Podle výbavy hrobu lze určit, že patřil k tehdejší vládnoucí elitě. 

Hlavně opatrně! 

Přímo v prostorách Pražského hradu už byla zřízena laboratoř pro izolaci DNA z historického kosterního materiálu. Je uzpůsobena tak, aby se zamezilo kontaminaci vzácných vzorků; přístup do ní mají pouze tři lidé. Další analýzy jsou prováděny v laboratoři Forenzního DNA servisu ve Fakultní nemocnici Na Bulovce. 

Výzkum bude probíhat v letech 2008 až 2011. Už nyní však genetici a historici ověřují a zdokonalují metodu na vzorcích s nižší historickou hodnotou. Výzkumu je podrobována například dvojice kosterních pozůstatků ze středověkého pohřebiště u zaniklého kláštera v Podlažicích, který možná znáte z našeho seriálu Tajemství Ďáblovy bible. Cílem je mimo jiné minimalizovat množství materiálu, které je pro analýzu nutné. Ostatky Přemyslovců jsou natolik významnou historickou památkou, že je nemyslitelné, aby odběrem vzorků výrazněji utrpěly. 

Součástí projektu není jen analýza DNA. Kosterní pozůstatky budou pomocí 3D morfometrických metod digitalizovány, takže řadu výzkumů bude v budoucnu možno provádět na počítačových modelech bez použití destruktivních technik. 

Antropologický a genetický výzkum kosterních ostatků nejstarších generací Přemyslovců - úvod do problematiky 

   Malý výkladový slovníkDNA identifikace

Podrobněji se projektu Archeosteon věnuje aktuální vydání historického magazínu Zrcadlo. Od 19 hodin bude k poslechu i ke stažení zde. 

Projekt Archeosteon budeme i nadále sledovat. Z dříve natočených materiálů vybíráme: 

Telefonický rozhovor s genetikem Danielem Vaňkem a archeoložkou Milenou Bravermanovou (3. 7. 2007) 

Vstupte! s genetikem Danielem Vaňkem (23. 1. 2007) 

Vstupte! s archeologem Janem Frolíkem (30. 1. 2007)