Vybrali jsme 50 otázek, které napadnou asi většinu lidí, když se nad naším Sluncem trochu zamyslí. Proč je Slunce kulaté? Proč je žluté? Ovlivňuje Zemi? Na tyto otázky nám pomůžou odpovědět pracovníci Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově Dr. František Fárník, dr. Michal Sobotka a Mgr. Michal Švanda. Je těžké nějakým způsobem otázky seřadit, proto doporučujeme využít jednoduché funkce "hledání v textu". Nebo si můžete otázky přečíst všechny. Tím se zvýší pravděpodobnost, že se dozvíte odpověď na otázkou, kterou jste si třeba ještě nikdy v živote nepoložili.
Předchozích 25 otázek a odpovědí o Slunci naleznete v první části článku.
26. Čím se pozoruje chromosféra?
Na to potřebujeme speciální filtr, který propustí světlo jen ve velmi úzkém pásu ve spektrální čáře H-alfa. Pak můžeme sledovat strukturu chromosféry, erupce a protuberance.
27. Co jsou to protuberance?
To jsou proudy chladnějšího a hustšího plazmatu. Dosahují výšky od 15.000 do 100.000 km a za jejich vznikem stojí magnetické pole Slunce. Na snímcích Slunce tvoří známé oblouky nad slunečním kotoučem.
28. Lze vidět korónu jindy než při zatmění?
Jedině přístrojem zvaným koronograf. Ten speciálním stínítkem zakryje kotouček Slunce a pak je teprve koróna vidět. Další možnost je opustit viditelné světlo a podívat se na Slunce buď v radiovém, rentgenovém nebo vzdáleném ultrafialovém oboru.
29. Proč se Slunce pozoruje z vesmíru, když na Zemi máme větší dalekohledy?
Protože zemská atmosféra nepropouští všechny druhy záření a nikdy bychom se nedozvěděli, jak se Slunce chová třeba v rentgenovém oboru.
30. Proč vědci Slunce vůbec zkoumají?
Je to hvězda, na které jsme velmi závislí. Dává nám energii, která umožňuje život na naší planetě.
31. Proč je Slunce aktivní? Proč se na něm pořád něco děje?
Za vším stojí magnetické pole Slunce. Naše hvězda je plná elektricky nabitých částic a i ze Země víme, že pohybující se nabitá částice kolem sebe vytváří magnetické pole. Slunce se dá přirovnat k obrovskému dynamu.
32. Jak vznikají aktivní oblasti na Slunci?
Jsou to místa, kudy se z nitra na povrch dostává magnetické pole Slunce. Tam pak sledujeme sluneční skvrny.
33. Co je to cyklus sluneční aktivity?
Vědci si už dávno všimli, že počet skvrn na Slunci není stále stejný. Mění se v průběhu týdnů, ale zejména let. V některých letech je sluneční kotouč poset skvrnami, v jiných letech na něm třeba v daném okamžiku není skvrna žádná. Počty skvrn se mění v jedenáctiletém cyklu, což odpovídá době, kdy dochází k proměně magnetického pole na Slunci.
34. V jaké části svého cyklu je Slunce právě teď?
Nachází se v minimu aktivity. Přesto se občas stane, že se na něm objeví výrazná skvrna nebo celá skupina skvrn viditelných i okem bez dalekohledu.
35. Jak musí být skvrna velká, aby byla vidět okem?
Musí mít průměr asi 20.000 kilometrů, tedy asi dvakrát větší než Země.
36. Ovlivňuje Slunce Zemi?
Ano, a to je jeden z důvodů, proč ho vědci pozorují. Slunce produkuje obrovské množství nabitých částic. Pokud doletí až k Zemi, mohly by ohrozit třeba kosmonauty na oběžné dráze Země. Nabité sluneční částice rozkolísají magnetické pole Země a indukované proudy už několikrát poškodily rozvody elektrického vedení a miliony lidí byly bez proudu. Slunce také může ovlivnit radiové spojení, což vždy velmi zajímalo jak armádu, tak leteckou dopravu.
37. Jak je možné, že polární záři nezpůsobí každá sluneční erupce?
Ne vždy je tak erupce silná a ne vždy její částice doletí k Zemi. Nabité částice slunečních erupcí se musí pohybovat podél magnetických siločar. To znamená, že neletí od Slunce pryč rovně, ale pohybují se spirálovitě. Pak je to otázka vzájemného postavení Slunce, Země, magnetického pole a okamžiku a místa erupce na Slunci.
38. S jakým předstihem dokáží vědci varovat před sluneční aktivitou?
Snahou vědců je nejpozději hodinu před velkým nárazem částic do Země varovat veřejnost. Samozřejmě o silné sluneční erupci víme ještě předtím, než její částice doletí k Zemi. Často s předstihem až 40 hodin.
39. Za jak dlouho doletí světlo a částice od Slunce k Zemi?
Světlo se pohybuje nejrychleji a trvá mu to tedy velmi krátkou dobu. Jen něco málo přes osm minut. Částice to mají těžší, protože kvůli silnému magnetickému poli Slunce neletí přímo a také neletí tak rychle. K zemi dorazí za dva až tři dny.
40. Jak se může kosmonaut ubránit slunečním částicím?
Při výstupu do volného vesmíru se chránit nemůže. Musí vyhledat bezpečný úkryt uvnitř vesmírné stanice.
41. Když je slunce aktivnější, je zároveň na Zemi větší teplo?
To je velmi složitá otázka. Existují důkazy o vlivu aktivity Slunce na celkové pozemské klima. Například Malá doba ledová (cca 1645 - 1715) odpovídá velkému minimu sluneční aktivity, naopak velmi teplé období na začátku 13. století zase zvýšené sluneční aktivitě. Na druhou stranu se nedá říci, že když se na Slunci objeví velká skupiny skvrn, tak budeme všichni chodit v plavkách. Na klima Slunce vliv má, na počasí ne.
42. Co je to magnetický koberec?
To je systém malých magnetických vláken na povrchu Slunce, který se neustále mění. Vlákna nejprve vznikají a pak se trubice s opačnou polaritou vzájemně ruší. Tato vlákna mají v průměru od 50 do 100 kilometrů.
43. Jak malé detaily dokáží dnes vědci na Slunci spatřit?
Největší sluneční dalekohled Gregor se staví na Kanárských ostrovech, má průměr zrcadla 1,5 metru a dokáže na Slunci rozlišit objekty o průměru asi 70 kilometrů. To je stejné, jako kdybychom si vzali fotbalový míč a ze vzdálenosti 20 metrů na něm chtěli vidět čtvrtinu průměru lidského vlasu.
44. Proč zemská atmosféra brání pozorování Slunce?
Protože se v ní pohybují vzduchové proudy, vznikají v ní různě teplé bubliny a sluneční světlo je jimi ohýbáno a rozptylováno. Obraz Slunce se vlivem zemské atmosféry chvěje a není ho nikdy možné úplně dokonale zaostřit.
45. Jak se dá odstranit vliv atmosféry?
Dnes existuje tzv. adaptivní optika. K dalekohledu je připojen detektor, který zaznamenává, jak se ovzduší mezi Sluncem a dalekohledem chvěje, a podle toho upravuje výsledný obraz Slunce. V reálném čase tak kompenzuje vliv atmosféry.
46. Proč je Slunce žluté?
Kdybychom se na něj dívali z vesmíru, bude se nám zdát bílé, protože obsahuje všechny barvy duhy. Když se duha spojí, vzniká právě bílé světlo. Žluté se nám zdá z povrchu Země jenom proto, že ho vnímáme v kontrastu s modrou oblohou. Při západu a východu Slunce oranžoví a červená právě proto, že jeho světlo letí zemskou atmosférou delší dráhu a také proto, že obloha už není modrá jako ve dne.
47. Proč evropští vědci pozorují Slunce zejména z Kanárských ostrovů?
Je to místo s nejlepšími pozorovacími podmínkami. Observatoře se tam nachází ve vysokých nadmořských výškách, kde je tenčí vrstva atmosféry. Na pevninské Evropě je navíc silně znečištěná atmosféra a silné rušení mobilními telefony, což brání rádiovému pozorování Slunce.
48. Proč je Slunce kulaté?
Tvar všech těles ve vesmíru, která jsou dostatečně velká, určuje jejich vlastní gravitace. Už náš Měsíc má kulovitý tvar, takže u Slunce, které je mnohonásobně větší, je to naprostá samozřejmost. Nepravidelný tvar mají jen malá tělesa sluneční soustavy - tedy většina planetek. Molekuly ve Slunci se snaží zaujmout místa s nejnižší potenciální energií a samovolně se "tlačí" ke středu. Proto je Slunce kulově symetrické (narušit by to mohlo jen rychlé otáčení).
49. Hýbe se Slunce?
Slunce vykonává dva základní pohyby. Především se otáčí kolem své osy, a to na rovníku jednou za 25 dní, na pólech jednou za 35 dní. Kromě toho Slunce obíhá kolem středu Galaxie. Jeden oběh trvá přibližně 240 milionů let a rychlost Slunce je při tom taková, že vzdálenost k Zemi uletí za 8 dní (samozřejmě Země letí s ním, takže si toho ani nevšimneme).
50. Co by se stalo, kdyby se někdo podíval do Slunce dalekohledem bez speciálního filtru?
Velmi výrazně by si poškodil zrak a pravděpodobně by oslepl. Všichni víme, co dokáže sluneční paprsek za obyčejnou lupou. Soustředí sluneční světlo do jednoho bodu a když do něj dáme hořlavou látku, může ji i zapálit. Kdyby místo hořlavé látky bylo na tom místě lidské oko, začala by se pálit oční sítnice. Proto se nesmíme na Slunce nikdy dívat ani lupou ani dalekohledem, který zvětšuje ještě více!
[
