Vesmír1. listopadu  2007  

Kometa viditelná okem i z města

Detail komety Holmes v porovnání s hvězdným pozadím - Foto: Toni Scarmanto

Detail komety Holmes v porovnání s hvězdným pozadímFoto: Toni Scarmanto

Komety někdy dokáží astronomy pořádně překvapit a kometě Holmes se to povedlo přímo znamenitě. Původně velmi slabá kometa viditelná jen ve velkých dalekohledech se během několika desítek hodin se stala viditelnou okem. Spatříte ji i v temnějších ulicích měst.

Dávná historie
Kometa 17P/Holmes byla objevena už poměrně dávno. Našel ji britský amatérský astronom Edwin Holmes 6. listopadu 1892 když prováděl svá pravidelná pozorování galaxie M31 v Andromedě. Astronomové se nejprve domnívali, že se to vrátila kometa Biela, ale výpočet dráhy později ukázal, že se jedná o dvě různá tělesa. Oběžná doba komety Holmes je 6,9 roku. Podařilo se ji pak pozorovat i při jejích návratech roku 1899 a 1906. Potom ji ale astronomové ztratili z dohledu a znovu ji objevila americká astronomka Elizabeth Roemer 16. července 1964. Od té doby se po dalším upřesnění dráhy už astronomickým dalekohledům nikdy neztratila a byla pod dohledem při každém dalším návratu. 

Objevitel komety Edwin Holmes - Foto:  neznámý

Objevitel komety Edwin HolmesFoto:  neznámý

Hned její první zaznamenaná návštěva měla zajímavý průběh. Podle pozorování pořízených ještě před objevem, se kometa koncem října 1892 náhle a prudce zjasnila. Z původní hvězdné velikosti 17 magnitud na 2,8. Před zjasněním svítila jako hvězdička, kterou lze spatřit okem asi v půlmetrovém dalekohledu, zatímco po zjasnění byla vidět okem bez jakéhokoli dalekohledu a svítila jen o něco slaběji než hvězdy Velkého vozu. 

Obrovské zjasnění
Teď po 115 letech provedla to samé. V noci z 23. na 24. října se zjasnila také ze 17. na 2,8 hvězdnou velikost. Stala se snadno viditelnou pouhým okem a díky výhodné poloze pro obyvatele severní polokoule, je pozorovatelná skoro celou noc. Má nažloutlou barvu, která je způsobena především vysokým obsahem prachových částic odrážejících sluneční světlo. Jasně svítí v souhvězdí Persea a od 25. října pozměnila známý tvar souhvězdí, protože v něm vytvořila jakousi umělou hvězdu a byla z celého souhvězdí třetí nejjasnější. 

Většinou si komety představujeme jako mlhavé hvězdičky s ohonem. Ohon je skutečně nejznámějším symbolem vlasatic, ale neznamená to, že ho má každá kometa. I teď v případě komety Holmes bychom ho na obloze hledali marně. Kometa vypadala v prvních hodinách po zjasnění mnohem více jako hvězda. Teprve 26. října začala získávat mlhavější, rozmazanější vzhled. V těchto dnech se kometa jeví jako mlhavá hvězdička a narůstající koma už je mnohem nápadnější. 

Kometa Holmes měla po výbuchu nažloutlou barvu - Foto: Hans Coeckelberghs

Kometa Holmes měla po výbuchu nažloutlou barvuFoto: Hans Coeckelberghs

Proč zjasnila?
Zcela zásadním způsobem jsou komety ovlivňovány Sluncem. Netýká se to jen dráhy, ale také přímo tělesa komety. Čím blíže je kometa u Slunce, tím více na ni působí sluneční teplo a sluneční vítr. V okamžiku přísluní (bod nejmenšího přiblížení ke Slunci) je tedy vliv Slunce největší. Současné náhlé zjasnění komety Holmes ale nastalo až 172 dní po průchodu přísluním a v roce 1892 to bylo 145 dní po průchodu přísluním. Je to spíše výjimka, ale není to zcela ojedinělý případ. Podobně mohutné vzplanutí aktivity mnoho týdnů po přísluní se odehrálo naposledy v 70. letech minulého století u komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. 

Fyzikální procesy zodpovědné za zjasnění komet ve velkých vzdálenostech od Slunce, nejsou doposud dobře známy. Astronomové předpokládají, že nejpravděpodobnější příčinou je odlomení nebo zhroucení části jádra, při kterém se do okolního prostoru odvrhne velké množství především prachových částic. Následně může dojít k odhalení nevyčerpaných ložisek ledu, která byla do té doby skryta pod povrchem. Nově odhalený povrch rychleji a mohutněji reaguje se sluneční energií a aktivita komety se mnohonásobně zvýší. 

Vývoj komy komety Holmes po výbuchu - Foto: Andy McCrea

Vývoj komy komety Holmes po výbuchuFoto: Andy McCrea

Kudy letí?
Dráha komety Holmes po obloze je pro pozorovatele s České republiky velice příznivá. Pohyb komety po obloze je pomalý a v nápadném souhvězdí Persea se bude nacházet až do půlky března 2008. Bude ji tedy snadné najít a pozorovatelná bude celou noc, protože toto souhvězdí je vidět už zvečera na východě. Dráha kometa v Perseovi připomíná svým tvarem smyčku lasa. 

Co se týká dráhy komety ve sluneční soustavě, tak ta není tak výstřední, jak jsme možná u komet zvyklí. Celá dráha komety se nachází mezi drahami Marsu a Jupiteru. To znamená, že při nejbližším přiblížení ke Slunci se kometa nikdy nedostane blíže než Mars a při největším vzdálení zase nikdy není dále než Jupiter. Dnes je dráha komety Holmes známa velice přesně. Pro její výpočet bylo použito 311 měření pozic a její ztracení jako v první polovině minulého století už nehrozí. 

Spatření nebo vyfotografování komety už může zabránit jedině špatné počasí. To bohužel nad územím České republiky, až na výjimky, panuje už od doby začátku zjasnění komety. Poprvé se vyjasnilo teprve včera. Jasnost komety je vskutku impozantní. Sám jsem ji včera viděl při jízdě autem městem! Naposledy byla podobně jasná kometa od nás vidět před 10 lety. 

Autor:  Petr Sobotka

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Pomůže očkování proti chřipce i na rýmu?

Chřipkový virus je pěkný prevít, každou zimu je trochu jiný. Proto se i vakcíny proti chřipce každoročně...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace