Vesmír20. listopadu  2007  

První mapa ionosféry Marsu

Sonda Mars Express nad povrchem planety - Foto:  ESA

Sonda Mars Express nad povrchem planetyFoto:  ESA

Sonda Mars Express pokračuje ve výzkumu Rudé planety. Tentokrát umožnila vůbec poprvé podrobně prozkoumat ionosféru planety. Tato svrchní vrstva atmosféry je plná nabitých částic a nejvíce jich vědci našli na noční polokouli pod rovníkem.

I když je Mars někdy líčen jako planeta vcelku podobná Zemi, odlišuje se od ní v mnoha směrech. Je sice ze všech planet nejpodobnější, ale představa, že si jednoduše sbalíme kufry a nastěhujeme se na ní, nepřipadá v úvahu. Navíc o Marsu zatím nemáme ani zdaleka tolik informací co o Zemi. To platilo také o nabité vrstvě atmosféry - ionosféře. Tu mají obě planety. Zatímco pozemská je dlouhodobě pod důkladným dozorem kosmických sond, o marsovské se nevědělo skoro nic. 

Nabitý nárazník
Přítomnost ionosféry hraje důležitou roli. Je to takový nárazník planety při jejím pohybu sluneční soustavou. Bariéra z nabitých částic totiž reaguje s částicemi přicházejícími z vesmíru a do jisté míry nás před nimi na Zemi chrání. Její přítomnost na Marsu by tak mohla být výhodná i při případném osidlování této planety člověkem. O tom, že na Marsu ionosféra je, vědci ví. Podrobnosti ale dosud neznali. 

Už dříve bylo zjištěno, že ionosféra Marsu se nachází 110 až 130 kilometrů nad povrchem planety. V této hladině atmosféry jsou molekuly a atomy rozbíjeny vysoce energetickým zářením a částicemi slunečního větru. Uvolněním elektronů z atomového obalu vznikají ionty - odtud i název "ionosféra". 

750 tisíc měření
Evropská sonda Mars Express díky svému přístroji MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionospheric Sounding) mohla poprvé podrobněji ionosféru prozkoumat. Přístroj vlastně funguje jako radar. Vysílá k povrchu radiový signál, který se od něj odráží a vrací zpět do přijímače. Během dvou let vyslal Mars Express celkem 750 tisíc radiových pulzů. Ty byly ionosférou zeslabovány, opožďovány a rozptylovány. Signál vysílaný sondou byl ionosférou ovlivněn hned dvakrát. Jednou při cestě k povrchu, podruhé při odrazu zpět. Právě míra ovlivňování signálu ionosférou byla vodítkem k určení tloušťky a výšky ionosféry nad povrchem. Sonda dosáhla zatím nebývalého prostorového rozlišení 5 km. 

Mapa ionosféry Marsu pořízená sondou Mars Express - Foto:  ESA

Mapa ionosféry Marsu pořízená sondou Mars ExpressFoto:  ESA

Vliv Slunce v noci
Za vznik iontů tedy může sluneční záření a o to více byli astronomové překvapeni, když sonda ionosféru zaznamenala na noční straně Marsu. Výsledky měření na noční straně ukázaly, že ionosféra není vrstva rovnoměrně obsazená volnými elektrony, ale že v ní existují oblasti se zvýšeným obsahem elektronů. Vědcům se také podařilo najít souvislost mezi množstvím elektronů v ionosféře a lokálním marsovským magnetickým polem. To ostatně není nijak překvapivé. Nabité částice se zkrátka hromadí nad povrchem v místech, kde jsou nejvíce ovlivňovány magnetickým polem. To je v případě Marsu zejména na jih od rovníku, kde siločáry protínají povrch planety kolmo. 

Na Zemi máme analogickou situaci u severního a jižního magnetického pólu. Interakce nabitých částic u nás dává za vznik známému a nesmírně krásnému jevu polární záře. Výzkum ionosféry Marsu bude pokračovat i v následujících letech. Mars Express bude měřit dál na nižší dráze, takže se dají očekávat i přesnější výsledky. 

Autor:  Petr Sobotka

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Pomůže očkování proti chřipce i na rýmu?

Chřipkový virus je pěkný prevít, každou zimu je trochu jiný. Proto se i vakcíny proti chřipce každoročně...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace