Vesmír28. listopadu  2007  

Rakety: od staré Číny ke křižákům

Příprava k odpálení jedné z prvních čínských raket - Foto:  NASA

Příprava k odpálení jedné z prvních čínských raketFoto:  NASA

Kosmonautika je od svých počátků neoddělitelně spjata s raketovou technikou. Jak totiž víme, právě prostředek zvaný raketa je jediný, který dokáže naše zařízení vynést ze zemského povrchu až za hranice naší atmosféry. Dějiny raket však nezačínají v novověku, ale za poznáním jejich příběhu se musíme vrátit až do starověku, do Číny.

Pokud někdo očekává nějaké podrobné a přesné informace, zřejmě bude zklamán. Dnes sice již víme, že raketa pochází ze staré Číny, ale informace jsou velmi kusé a často zahalené tajemstvím. K samotnému vynálezu rakety totiž bylo zapotřebí střelného prachu a dalších látek, které jsou k vyrobení (byť jen primitivního) raketového motoru nezbytné. 

Hledání paliva
Vůbec první pokusy proběhly již za císaře Wu-Di, a to okolo roku 100 před naším letopočtem. Chemie neexistovala, alchymisté zkoušeli mísit, co se dalo. Tehdy se experimentovalo se sírou a ledkem, ale žádnou další aplikaci tyto alchymistické pokusy pravděpodobně nepřinesly. 

Velkým průlom je datován do 8. století našeho letopočtu. Tehdy bylo totiž do směsi přidáno dřevěné uhlí, směs se nazývala huoyao. Tato látka už byla schopna fungovat jako střelné palivo. Ale ke střelnému prachu to mělo ještě hodně daleko. Ten vyžaduje přeměnu přírodního ledku na ledek draselný a potřebný postup se podařilo získat až ve 13. století. Zajímavé proto je, že již v čínském rukopise z roku cca 1045 jsou létající šípy urychlovány raketovým motorem. 

Boj u Pekingu v roce 1232 - rakety slouží k obraně města - Foto:  NASA

Boj u Pekingu v roce 1232 - rakety slouží k obraně městaFoto:  NASA

Raketová kopí
Tento rukopis se v originále jmenoval Wu-ching Tsung-yao a napsal ho státní úředník Tseng Kung-Liang. V něm byl i seznam látek potřebných k výrobě jednoduchého raketového motoru a také se zde psalo, že této směsi se používalo již od roku 960 našeho letopočtu. Rozhodně nešlo o žádné obrovské rakety, navíc slovo raketa v té době neexistovalo, ale můžeme mluvit o kopích, urychlovaných raketovým motorem. Význam, ač by se to nemuselo zdát, nebyl zanedbatelný. Hořlavá směs se nacházela v bambusové trubce a let kopí urychlovala, zvyšovala průraznost a při dopadu také způsobovala požár. Cílem tedy byl i psychologický dopad na bojovníky nepřítele. 

Velkým zdokonalováním prošly rakety ve 13. století za dynastie Sung, která se potýkala s mongolskými nájezdníky. V té době byly rakety zdokonaleny natolik, že už byly schopné samostatného startu a nebylo třeba je házet z ruky. V roce 1232 obléhalo prý až 30 000 mongolských nájezdníků dnešní Peking, a ten odolával právě díky raketám. Uvádí se jejich dostřel až 9 km, což je hodně nadsazené číslo, ale rakety, tam použity byly. Později Číňané samotné rakety příliš nezdokonalovali, spíše jsme se mohli setkat s vývojem různých odpalovacích zařízení. Používaly se i různé salvové raketomety, košové raketomety atd. 

Arabské raketové torpédo z doby 7. křížové výpravy - Foto:  NASA

Arabské raketové torpédo z doby 7. křížové výpravyFoto:  NASA

Proti Japoncům i křižákům
Netrvalo dlouho a rakety si osvojili i Mongolové. Ti je použili zřejmě poprvé ve větším měřítku při invazi do Japonska roku 1274 a vystřelovali je i z lodí. V roce 1281 jich bylo dokonce při druhé invazi použito ještě větší množství. Tato neznámá a paniku nahánějící zbraň byla při útoku výhodná. Nelze se tedy divit, že se s ní seznámili později i Korejci a Indové. V našich končinách se mohli vojáci setkat s raketami při tažení v roce 1241, kdy chán Batú po krveprolití v Polsku táhl přes Moravu do Uher. 

Zbraň s použitím raketového pohonu použili i Arabové proti 7. křížové výpravě a první bitva proti neznámé zbrani dopadala pro protivníka katastrofálně. Právě v této souvislosti se mluví o speciálním pozemním torpédu s raketovým pohonem. Jednalo se o čočkovité těleso, vybavené třemi raketovými motory, hrotem a stabilizačními tyčemi, které byly umístěny na zadní straně po bocích. Uvádí se, že Arabové vystřelovali torpéda z lodí na Nilu. Torpédo nejprve plulo po hladině řeky a pak na břehu zasáhlo nepřátelské oddíly. 

První využití primitivních předchůdců dnešních raket tedy bylo čistě vojenské. 

2. díl seriálu:
Rakety: od středověku po novověk
3. díl seriálu:
Rakety: od teorie k praxi
 

Autor:  Michal Polák

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Pomůže očkování proti chřipce i na rýmu?

Chřipkový virus je pěkný prevít, každou zimu je trochu jiný. Proto se i vakcíny proti chřipce každoročně...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace