Astronomické objevy 2009 - díl 2.

Rok 2009 byl na poli astronomie opravdu objevnýFoto: NASA
Některé významné astronomické objevy roku 2009 vybral pro ČRo Leonardo astrofyzik Jiří Grygar. Přinášíme vám je ve dvoudílném článku. Ucelené informace o objevech přináší v těchto týdnech magazín Nebeský cestopis.
Do vzdáleného vesmíru
O tom, jaké objevy přišly v loňském roce ze sluneční soustavy, jsme mluvili v prvním díle našeho novoročního bilancování. Pojďme se teď společně přesunout dál do vesmíru, do oblastí, kam umělé sondy ještě nedoletěly, kam se lidské oko dívá skrze sofistikované přístroje a místo efektních obrázků často vidí malé, slabě zářící body, které v sobě ale skrývají nové a zajímavé informace. Na závěr se pak vrátíme domů a podíváme se, zda i čeští vědci prožili úspěšný rok 2009.
Exoplanety stále podrobněji
Existence planet u jiných hvězd byla prokázána teprve pět let před začátkem 21. století. Jako vědecký obor je tedy zkoumání exoplanet velice mladou disciplínou. Počet nalezených exoplanet však závratně stoupá. Jen v roce 2009 jich bylo objeveno přes 70 a počet všech známých exoplanet v tomto roce přesáhl hranici 400. S tím samozřejmě roste počet zajímavých objektů a je stále těžší z nich vybírat. Díky přesným měřením družic na oběžné dráze dokážeme zjistit složení atmosfér exoplanet a dokonce sledovat některé atmosférické jevy a pochody. Dá se říct, že vznikl nový obor, jakási exoplanetární meteorologie. To je fantastický úspěch, když si uvědomíme, jak málo jsou exoplanety v blízkosti zářících hvězd vidět. Stále dokonalejší technologie a lepší metody pozorování také výrazně posunuly hranici velikosti objevovaných exoplanet. V uplynulém roce bylo objeveno těleso velikosti našeho Měsíce a druhé dokonce srovnatelné s většími kometami - o hmotnosti jen několik procent Měsíce.

Srážka dvou neutronových hvězd může vyvolat gama zábleskFoto: NASA
Vzdálené gama záblesky
Záhadné záblesky z vesmíru v gama oblasti spektra poprvé zaznamenaly špionážní družice v 70. letech 20 století. Šlo o velmi krátce trvající jevy, a tedy byl velký problém je prozkoumat, protože nebylo v lidských silách na záblesky rychle reagovat. První spektrum pořídili astronomové až v roce 1997. Co zjistili, je neskutečně překvapilo. Záblesky totiž vysílají poměrně malé zdroje od nás nesmírně vzdálené, až na samých periferiích vesmíru. Dodnes není jasné, jaká událost takovéto záření způsobuje, ale energie, která se při ní uvolní daleko předčí výbuch supernovy. Během několika sekund se do vesmíru uvolní tolik energie, kolik naše Slunce vyzáří za celý svůj život. 23. dubna 2009 se povedlo pozorovat vůbec nejvzdálenější záblesk. Přišel ze vzdálenosti 13 miliard světelných let, tzn. z období krátce po vzniku vesmíru. Gama záblesky jsou pro astronomy nesmírně zajímavé nejenom proto, že jde o jevy, které proběhly v dávné minulosti, ale také proto, že vyslané světlo funguje jako lucerna a cestou k Zemi projde přes velkou část vesmíru. Z podrobného studia světla, které k nám přišlo, se pak můžeme dovědět víc o vlastnostech prostředí, kterým cestovalo.
České úspěchy
Nejenom ve světe byl rok 2009 plodný, také čeští astronomové slavili úspěchy. Vyberme alespoň jeden z nich. Už před 50 lety vznikla na území České republiky síť pozorovacích stanic, která pečlivě sledovala jasné meteory, stopy průletu malých těles zemskou atmosférou. V současnosti už tyto přístroje fungují automaticky, a navíc se čeští astronomové tak trochu roztáhli se svou vědou za hranice republiky, protože si pozorovatelny postavili také v australské poušti. První výsledek se dostavil už v roce 2007, když kamerový systém zaznamenal velmi jasný meteor. Zpracování dat pak zabralo nějakou chvíli a bylo také nutné se do australské pouště vydat a zkusit najít zbytky po dopadu tělesa. Obojí se však povedlo a výsledky se dostaly na veřejnost právě v roce 2009. Nalezeny byly celkem tři úlomky meteoritu, které ležely ve vzdálenosti menší než 100 metrů od vypočteného místa dopadu. Dostaly název Bunburra Rockhole. Česká technika pozorování meteorů pomocí sítě kamer tak znovu dokázala, jak je úspěšná. Nalezené meteority jsou navíc velmi vzácné, patří totiž mezi achondrity.
Rok 2009 byl také Mezinárodním rokem astronomie a v jeho rámci se po celém světě uskutečnilo obrovské množství akcí a událostí. Pomyslný dotek hvězd tedy mohl zažít každý z nás. Co nás čeká v roce 2010, to je těžké odhadnout. Přejme si ale, aby byl ještě mnohem úspěšnější a plodnější, a to nejenom na poli astronomie. Aby to naše bilancování bylo příští rok ještě zajímavější.
První díl článku naleznete zde.










