Země způsobuje "zemětřesení" na planetkách
Planetka IDAFoto: NASA
Vědci našli důkazy, že těsný průlet planetky kolem Země způsobí na planetce otřesy. Díky nim se na povrch planetky dostane "čerstvý" materiál z nitra. Tím se vyřešila záhada, proč se planetky s tímto druhem povrchu nachází právě v blízkosti Země, zatímco v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem chybí.
Jupiterův měsíc Ió a jeho sopkyFoto: NASA
Vesmírné "zemětřesení" je běžné
Když se řekne zemětřesení, pravděpodobně si teď většina lidí vybaví nedávné ničivé zemětřesení na Haiti. Ale zemětřesení je jev, který nepůsobí jen na Zemi. Otřásají se všechna pevná kosmická tělesa. Příčiny mohou být různé. U velkých kamenných těles, jakými jsou planety, záleží na jejich vnitřní stavbě, jestli mají např. nitro stále rozžhavené. Ve sluneční soustavě máme také aktivní některé měsíce planet, nejlepším příkladem je jupiterův bouřlivý měsíc Ió. Na něm je díky sopečné aktivitě otřásání povrchu na denním pořádku.
Co se týká malých těles sluneční soustavy - planetek, tak u nich je sopečná aktivita vyloučena. Jsou to mrtvá a především příliš malá a tedy již studená tělesa. Jediné, co by mohlo "zemětřesení" na planetkách způsobovat, jsou pády drobných úlomků meziplanetární hmoty nebo menších planetek. Ostatně i seismografy umístěné výpravami Apollo na Měsíci ukázaly, že dopady malých planetek jsou častým jevem.
Barevná mozaika zobrazující planetku ErosFoto: NASA
Staré planetky s novým povrchem
Tým vědců vedený profesorem Richardem Binzelem z Massachusettského technologického institutu ale publikoval dnes v časopise Nature článek, kterým vnáší do problematiky úplně jiný pohled. Vědci našli důkazy, že "zemětřesení" může vznikat i na planetkách. A to nejen kvůli dopadům drobných těles, ale gravitačním působením naší planety Země.
Tento objev zároveň vysvětluje dlouholetou záhadu, proč je povrch planetek obíhajících v okolí Země jiný, než u planetek obíhajících např. v hlavním pásu mezi drahou Marsu a Jupiteru. Tzv. blízkozemní planetky se chovají, jakoby jejich povrch byl mnohem "čerstvější" a novější, než by odpovídalo jejich věku. Spektroskopická pozorování ukázala, že takový netypický povrch má až 80 % meteoritů spadlých na Zemi a ty pochází právě většinou z blízkozemních planetek.
Vývoj vzdálenosti planetky v průběhu 200 000 letFoto: Binzel a kol.
S planetkami třese Země
Američtí a evropští vědci si vybrali 95 planetek, které se na dráze blízké té pozemské pohybují dlouhodobě. Sledovali je dalekohledem v Chile a infračerveným dalekohledem na Havaji a z analýz drah zjistili, že 75 z nich v posledním půl milionu let prolétalo od Země ve vzdálenosti menší než 16 poloměrů Země. To je asi 1/4 vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem.
Ukázalo se, že všechny planetky s "novým" povrchem mají za sebou těsné přiblížení k Zemi. To vědci považují za důkaz, že změny na jejich povrchu způsobila právě Země. Díky otřesům se na povrch dostal materiál z nitra planetky, který ještě nebyl dotčen pobytem v kosmickém prostoru a nebyl ostřelován částicemi ve sluneční soustavě. Planetka tak dostala díky Zemi "nový makeup".
Příčina nejasná
Jako obyčejně, nový objev přináší i nové otázky. Například vůbec není jasné, jak přesně funguje mechanismus, kterým Země třese s planetkami a proč se to děje až do tak poměrně velké vzdálenosti. Dříve vědci takový vliv předpokládali jen do vzdálenosti asi 2 poloměrů Země. Jisté je, že hodně záleží na planetce, jak moc se nechá ovlivňovat. Přiblížení probíhá při různých rychlostech, trvá různě dlouho, planetky mají různé tvary a trochu jinou vnitřní stavbu.
Výzkum v této oblasti samozřejmě bude pokračovat. Vědci chtějí počítačově simulovat celý jev, provádět pozemní pozorování planetek a vyslat sondu právě k některé z těch s čerstvým povrchem. Zajímavé bude také zjistit, jestli planetky ve svém okolí takto ovlivňují i planety Venuše a Mars.
