Antarktická houba by přežila na Marsu

Houba na vnějším plášti ISS vzdorovala i silnému ultrafialovému záření, s jakým by se střetla na povrchu „rudé planety“ - Foto:  NASA

Houba na vnějším plášti ISS vzdorovala i silnému ultrafialovému záření, s jakým by se střetla na povrchu „rudé planety“Foto:  NASA

Pokus na Mezinárodní vesmírné stanici dokázal, že pozemské houby mohou přežít v krutých podmínkách „rudé planety“.

Rok a půl strávily zvláštní tzv. kryptoendolitické houby pocházející z antarktických Suchých údolí McMurdo v testech na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Vědci využili experimentální plošinu EXPOSE-E, která je umístěna na vnějším plášti Mezinárdní vesmírné stanice a tam vystavili houby Cryomyces minteri a Cryomyces antarcticus podmínkám, jaké panují na povrchu Marsu. 

Houby čelily tisíckrát nižšímu tlaku, než jaký panuje na Zemi při hladině moře. V řídké atmosféře kultivační komory převládal oxid uhličitý. Tvořil plných 95% jejího objemu. Kyslík byl přítomen v nepatrném množství 0,15%, dusík 2,7% a argon 1,6%. Vodní páry tvořily 0,037% z objemu atmosféry. Houba vzdorovala i silnému ultrafialovému záření, s jakým by se střetla na povrchu „rudé planety“. 

Ve studii publikované ve vědeckém časopise Astrobiology vědci vedení profesorem Silvanem Onofrim z Tuskánské university v italském Viterbu uvádějí, že navzdory pekelným podmínkám přežívalo na konci testu plných 60% všech houbových buněk. Každá desátá buňka byla s to se množit a vytvářet nové kolonie. Pozoruhodný byl i malý rozsah škod, které za tu dobu houba utrpěla na své DNA. 

Suchá údolí McMurdo patří k nejdrsnějším koutům naší planety. Pokud se nějaké místo na Zemi aspoň vzdáleně podobá Marsu, pak je to právě tato část Antarktidy. Vládne tu extrémní sucho, kruté mrazy a kamenitý povrch bičují silné vichry. Přežijí tu jen organismy, které se uchýlí do puklin v kamenech. Díky této kryptoendolitické životní strategii přežívají i houby Cryomyces minteri a Cryomyces antarcticus použité při pokusech na Mezinárodní vesmírné stanici. 

Již dříve vědci prokázali, že podmínkám Marsu dokážou vzdorovat i některé lišejníky rostoucí ve velehorách, například mapovník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum) ze španělského pohoří Sierra de Gredos a terčovník pohledný (Xanthoria elegans) z rakouských Alp. Přesto najdeme na Zemi místa, na jejichž podmínky se pozemský život zřejmě adaptovat nedokáže. Jedno objevili vědci z týmu vedeného Jacqueline Goordialovou z McGillovy university v Suchých údolích McMurdo. 

Jak uvádějí v nové studii v časopise ISME Journal, tamější půda je zcela sterilní a vědcům se v ní nepodařilo najít ani jedinou bakterii. O vyšších formách života nemluvě. Na vině je zřejmě extrémní sucho. V půdě se nevyskytuje vodní led ale pouze zmrzlé vodní páry. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Leonardo Plus   |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: neděle 11:10; repríza neděle 21:10  |  Délka pořadu: 48 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jak se předpovídá počasí u moře?

Mistrál, bríza, cyklon, monzun – to v české předpovědi počasí jen tak neuslyšíme. Víme, co všechno nás...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Pátrání po tajemné ostrovní kryse a skalní kresby z Číny

Jak žijí rysové na Šumavě a v Českém lese, společnost Moon Express a její lunární robotické vozítko,...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace