Vesmír28. prosince  2012  

Astronomický rok 2013

Protuberance a erupce na Slunci - Foto:  NASA

Protuberance a erupce na SlunciFoto:  NASA

Po vzácných úkazech v roce 2012 by se mohlo zdát, že nám rok následující zdaleka nemůže připravit takovou nabídku pohledů k nebi. Opak je ovšem pravdou.

Když se ohlédneme za rokem 2012, můžeme s jistotou říct, že tento rok byl na významné nebeské úkazy přímo štědrý. Spatřili jsme kupříkladu nesmírně vzácný přechod Venuše přes Slunce, v srpnu nastaly opravdu příznivé podmínky pro sledování meteorického roje Perseid, Měsíc zakryl na dlouhou dobu naposledy planetu Jupiter a některým šťastlivcům se u protinožců na dvě minuty odehrálo před očima skvostné úplné zatmění Slunce. Do toho všeho se na české obloze objevilo několik neobvykle výrazných nočních svítících oblak. Mohlo by se zdát, že to nejlepší jsme si už na dlouhá léta vybrali. Pokud nám ovšem i v příštím roce popřeje počasí, tak je stále na co se těšit. 

Kropenaté Slunce a polární záře
Patrně nejnestálejším, a proto rovněž nejočekávanějším jevem, je předpovídané maximum sluneční aktivity v roce 2013. Výsledky z výpočetních modelů se různí, nicméně maximum tohoto 24. slunečního cyklu by se s poměrně vlažným chováním Slunce mělo dostavit na jaře roku 2013. Pro pozorovatele a fotografy to znamená zvýšenou šanci ke sledování výraznějších slunečních skvrn, zejména pěkných při východech a západech Slunce. S maximem sluneční aktivity, které není nijak ostré a potrvá možná ještě dalšího půldruhého roku, jsou spojeny rovněž četnější sluneční erupce. Pokud se poštěstí a dojde k silné erupci v době, kdy bude Slunce natočeno ohniskem erupce k Zemi, mohlo by to znamenat výskyt i tak silných polárních září, že je bez problémů uvidíme i v České republice. Předpovídat však sluneční aktivitu na týdny či měsíce dopředu je v dnešní době ještě stále nereálné, a tak je nutno monitorovat ji průběžně. Na českém internetu vám k tomu poslouží server České astronomické společnosti www.astro.cz, zejména pak stránka o Slunci a monitor polárních září

Zatmění Měsíce 25. dubna 2013 - Foto: Petr Horálek

Zatmění Měsíce 25. dubna 2013Foto: Petr Horálek

Začouzený aprílový Měsíc
Dalším výrazným úkazem, který však oproti předchozímu mohou astronomové na sto procent slíbit, bude částečné zatmění Měsíce večer 25. dubna 2013. Při opravdu nezvykle malém částečném zatmění se Měsíc podle výpočtů ponoří do tmavého zemského stínu svým průměrem jen necelými dvěma procenty. Ovšem i to je pouhý dohad, protože při tak malém zatmění se už musí počítat s vlivem sluneční aktivity, která výrazně ovlivňuje tloušťku zemské atmosféry. Stín může být ostrý a jasně rozeznatelný, nebo naopak rozplizlý a dá dojem jakéhosi sazemi začouzeného Měsíce. Pro úplnost dodáme, že úkaz spatříme na večerní obloze v celém průběhu a kromě Měsíce bude na obloze nedaleko k nalezení i planeta Saturn. Bližší se informace pak najdete na stránce věnované úkazu

Rok se dvěma jasnými kometami
Patrně nejzajímavější zprávy týkající se úkazů na noční obloze v roce 2013 se točí kolem komet. Podle současných zpráv bychom mohli být svědky hned dvou kometárních představení – v březnu a na konci podzimu. V druhém případě dokonce někteří vědci nešetří optimismem a připravují se na tzv. kometu století. To je takový typ komety, který by měl být bez obtíží pozorovatelný na noční obloze i ve městech a za speciálních podmínek i na denní obloze. Takový, který spatříme jen několikrát za sto let. 

První kometou by měla být již z druhé poloviny roku 2011 avizovaná C/2011 L4 PanSTARRS. Ta byla objevena pomocí automatizované přehlídky havajským teleskopem Pan-STARRS 6. června 2011. Kometa se velmi rychle dostala do hledáčku všech pozorovatelů komet. Z následných pozorování se totiž ukázalo, že by se zejména v první polovině března 2013 měla dostat do blízkosti Slunce a na večerní obloze hned za soumraku nad západním obzorem vztyčit velmi výrazný chvost. Pokud se předpovědi vyplní, což je bohužel u komet vždy velmi nejisté, mohla by být očima pozorovatelná až do počátku dubna. V té době navíc začne být z České republiky viditelná po celou noc, stane se takzvaně cirkumpolární. Dalekohledy na tmavé obloze ji budeme moci vyhledat až do konce léta. 

Kometa Lovejoy v roce 2011 nad Zemí - Foto:  NASA

Kometa Lovejoy v roce 2011 nad ZemíFoto:  NASA

Druhou a v současné době o dost více monitorovanou je neobvykle aktivní kometa C/2012 S1 ISON. Objevena byla teprve na konci září roku 2012 ruským a ukrajinským astronomem, ale už po několika dnech se stala sledovanou kometou číslo jedna. I při své vzdálenosti (daleko za drahou Jupiteru) byla na takové poměry dost jasná. Pokud se její neobvyklá aktivita bude držet nadále svého trendu, začne být kometa ISON viditelná pouhýma očima na ranní obloze už od poloviny listopadu roku 2013. Do konce listopadu se velmi rychle ztratí na denní obloze a 28. listopadu se v poměrně těsné blízkosti otočí na své dráze u Slunce. Pokud svůj průlet kolem Slunce přežije, octne se už na počátku prosince na večerní (i ranní) obloze a bude mít hlavu jasnou jak nejvýraznější hvězdy oblohy. I když by nakonec nedosáhla tak výrazné jasnosti, očekávají astronomové v pesimistických předpovědích, že bude stále dost jasná na pozorování očima bez dalekohledu. Vývoj komety a zajímavosti o ní už nyní můžete sledovat na webu Společnosti pro meziplanetární hmotu. Nechme se tedy překvapit, jak se nakonec vše vyvine. 

Krásný rok 2013 a mnoho vzácných (nejen) astronomických úkazů vám však přejeme už nyní. 

Autor:  Petr Horálek
Pořad: Nebeský cestopis  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jak vidí jeleni?

Když někdo skvěle vidí, říká se, že má ostříží zrak. Tedy jako dravý pták ostříž. O jelením zraku se...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace