Černá díra požírá asteroidy

Prostředí kolem černé díry v umělcově představě - Foto:  NASA

Prostředí kolem černé díry v umělcově představěFoto:  NASA

Téměř každodenní záblesky z obří černé díry ve středu Galaxie pozorované družicí Chandra si evropští astronomové vysvětlují vypařováním a požíráním velkých asteroidů.

Již několik let vědci pozorují pomocí rentgenových očí družice Chandra neobjasněné záblesky masivní černé díry ve středu Galaxie. Záblesky pocházející ze zdroje Sgr A trvají až několik hodin a nastávají téměř každý den. Mimo zmíněnou družici ji také zaznamenává v infračerveném oboru spektra evropský teleskop VLT umístěný na 2653 metrů vysoké hoře Cerro Paranal v Chile. Nyní přišli vědci z britské univerzity v Leicesteru a nizozemské univerzity v Amsterdamu se zajímavými závěry. Zdá se, že vysvětlením těchto záblesků je přítomnost obřího množství velkých asteroidů, které černá díra doslova drtí a požírá. 

Proces destrukce asteroidů v černé díře - Foto:  NASA

Proces destrukce asteroidů v černé dířeFoto:  NASA

Kde se vzaly asteroidy?
Vědce několik let trápila zejména myšlenka, zda mohou asteroidy či kometární jádra v takových drsných podmínkách, jaké v okolí supermasivní černé díry panují, vůbec existovat. Zdá se, že ano. A jejich výskyt v těchto oblastech není ani nikterak obtížně pochopitelný. I přes značně rychlý vývoj hvězd v centru naší Galaxie se proces jejich zrození neobjede bez přirozené tvorby kamenného či ledo-prachového materiálu v jejich okolí. Zatímco gravitační žrout hvězdy pomalu vytrhává z náručí jejich života, značně méně hmotným materiálem jako planetami, asteroidy nebo jádry komet se v nemalé míře případů pouze obklopuje. Ovšem ani toto kamení není svému osudu ušetřeno, pouze je vzhledem k jejich hmotnosti proces pomalejší. 

Jak vznikají záblesky?
K zániku jsou asteroidy odsouzeny zejména tehdy, jsou-li v blízkosti nějaké planety či hvězdy velmi blízko k černé díře. V obou případech – přiblíží-li se těleso k černé díře na vzdálenost menší jak vzdálenost Země od Slunce, slapové síly rozdrtí asteroidy na malé fragmenty. Ty pak padají do černé díry. Podobně jako meteory zářící v naší atmosféře se třením velmi rychle vypařují a zároveň odolávají proudu z hustých a horkých plynů z černé díry. Právě v těchto okamžicích je uvolňováno silné množství energie, které astronomové pozorují zejména v rentgenovém, ale také v infračerveném záření. 

Družice Chandra pozoruje rentgenový vesmír - Foto:  NASA

Družice Chandra pozoruje rentgenový vesmírFoto:  NASA

Velké množství asteroidů
Podle studie je zřejmé, že záblesky jsou detekovány zejména u asteroidů o průměru větším jak 10 km. Jen pro představu – největší asteroid ve Sluneční soustavě, Ceres, má průměr téměř stokrát větší. Proces drcení asteroidů je tedy energeticky velmi intenzivní, když jsme schopni zaznamenat záření z destrukce tak malého tělesa. Podle výpočtů a zpětných dat jsou vědci schopni odhadnout, že černou díru obklopuje řádově několik stovek bilionů takto velkých či větších asteroidů. Z prahu detekovatelnosti záblesků lze jen stěží zjistit, kolik dalších asteroidů s menšími rozměry díru ještě obíhá. Z vytvořeného modelu tedy vyplývá, že za dobu existence černé díry bylo zdecimováno jen mizivé procento z celkového množství tohoto materiálu. Tento nový objev by měl poskytnout lepší porozumění o vzniku a existenci kamenných těles v drsném prostředí jak Sgr A, tak černých děr obecně. 

Rentgenová Chandra
Již zmiňovaná družice Chandra je jedním z nejskloňovanějších projektů amerického výzkumného vesmírného programu posledních let. Jedná se o důmyslný vesmírný teleskop o průměru 1,2 metru vybavený několika přínosnými zařízeními, která data vyhodnocují v několika úzkých frekvenčních pásmech rentgenového záření. Na oběžnou dráhu jej vynesl tragédií poznamenaný raketoplán Columbia v roce 1999 při misi STS-93. Důvod, proč byl takový přístroj za 1,5 miliardy amerických dolarů vůbec vyvinut, je zemská atmosféra. Astronomům na Zemi totiž kvůli jejím optickým vlastnostem pozorování v těchto spektrálních šířkách nedovoluje. 

Autor:  Petr Horálek
Pořad: Nebeský cestopis  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Český kubismus jako světový fenomén

Výjimečná kapitola naší architektury. 1. listopadu

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Vymírání druhů a činnost člověka

Přirozená součást evoluce? 25. října

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Jedinečný astronom M. R. Štefánik

Z astronoma generálem a politikem. 18. října

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 12. října

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Sexuální selekce

Příroda to tak zařídila. 4. října

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Ekonomie ve filmech

Jsou na českých burzách Vlci? 27. září

 

Meteor

Máte vadu zraku? Otestujte se mobilním telefonem

Mobilní aplikace testuje šest nejznámějších vad zraku: čtení, astigmatismus, barvocit, ostrost zraku,...

Mozaika

Zemětřesné roje na Islandu

Zemětřesné roje se nevyskytují jen v Západních Čechách, ale také na Islandu - existují však mezi nimi...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas