Černá díra požírá asteroidy

Prostředí kolem černé díry v umělcově představě - Foto:  NASA

Prostředí kolem černé díry v umělcově představěFoto:  NASA

Téměř každodenní záblesky z obří černé díry ve středu Galaxie pozorované družicí Chandra si evropští astronomové vysvětlují vypařováním a požíráním velkých asteroidů.

Již několik let vědci pozorují pomocí rentgenových očí družice Chandra neobjasněné záblesky masivní černé díry ve středu Galaxie. Záblesky pocházející ze zdroje Sgr A trvají až několik hodin a nastávají téměř každý den. Mimo zmíněnou družici ji také zaznamenává v infračerveném oboru spektra evropský teleskop VLT umístěný na 2653 metrů vysoké hoře Cerro Paranal v Chile. Nyní přišli vědci z britské univerzity v Leicesteru a nizozemské univerzity v Amsterdamu se zajímavými závěry. Zdá se, že vysvětlením těchto záblesků je přítomnost obřího množství velkých asteroidů, které černá díra doslova drtí a požírá. 

Proces destrukce asteroidů v černé díře - Foto:  NASA

Proces destrukce asteroidů v černé dířeFoto:  NASA

Kde se vzaly asteroidy?
Vědce několik let trápila zejména myšlenka, zda mohou asteroidy či kometární jádra v takových drsných podmínkách, jaké v okolí supermasivní černé díry panují, vůbec existovat. Zdá se, že ano. A jejich výskyt v těchto oblastech není ani nikterak obtížně pochopitelný. I přes značně rychlý vývoj hvězd v centru naší Galaxie se proces jejich zrození neobjede bez přirozené tvorby kamenného či ledo-prachového materiálu v jejich okolí. Zatímco gravitační žrout hvězdy pomalu vytrhává z náručí jejich života, značně méně hmotným materiálem jako planetami, asteroidy nebo jádry komet se v nemalé míře případů pouze obklopuje. Ovšem ani toto kamení není svému osudu ušetřeno, pouze je vzhledem k jejich hmotnosti proces pomalejší. 

Jak vznikají záblesky?
K zániku jsou asteroidy odsouzeny zejména tehdy, jsou-li v blízkosti nějaké planety či hvězdy velmi blízko k černé díře. V obou případech – přiblíží-li se těleso k černé díře na vzdálenost menší jak vzdálenost Země od Slunce, slapové síly rozdrtí asteroidy na malé fragmenty. Ty pak padají do černé díry. Podobně jako meteory zářící v naší atmosféře se třením velmi rychle vypařují a zároveň odolávají proudu z hustých a horkých plynů z černé díry. Právě v těchto okamžicích je uvolňováno silné množství energie, které astronomové pozorují zejména v rentgenovém, ale také v infračerveném záření. 

Družice Chandra pozoruje rentgenový vesmír - Foto:  NASA

Družice Chandra pozoruje rentgenový vesmírFoto:  NASA

Velké množství asteroidů
Podle studie je zřejmé, že záblesky jsou detekovány zejména u asteroidů o průměru větším jak 10 km. Jen pro představu – největší asteroid ve Sluneční soustavě, Ceres, má průměr téměř stokrát větší. Proces drcení asteroidů je tedy energeticky velmi intenzivní, když jsme schopni zaznamenat záření z destrukce tak malého tělesa. Podle výpočtů a zpětných dat jsou vědci schopni odhadnout, že černou díru obklopuje řádově několik stovek bilionů takto velkých či větších asteroidů. Z prahu detekovatelnosti záblesků lze jen stěží zjistit, kolik dalších asteroidů s menšími rozměry díru ještě obíhá. Z vytvořeného modelu tedy vyplývá, že za dobu existence černé díry bylo zdecimováno jen mizivé procento z celkového množství tohoto materiálu. Tento nový objev by měl poskytnout lepší porozumění o vzniku a existenci kamenných těles v drsném prostředí jak Sgr A, tak černých děr obecně. 

Rentgenová Chandra
Již zmiňovaná družice Chandra je jedním z nejskloňovanějších projektů amerického výzkumného vesmírného programu posledních let. Jedná se o důmyslný vesmírný teleskop o průměru 1,2 metru vybavený několika přínosnými zařízeními, která data vyhodnocují v několika úzkých frekvenčních pásmech rentgenového záření. Na oběžnou dráhu jej vynesl tragédií poznamenaný raketoplán Columbia v roce 1999 při misi STS-93. Důvod, proč byl takový přístroj za 1,5 miliardy amerických dolarů vůbec vyvinut, je zemská atmosféra. Astronomům na Zemi totiž kvůli jejím optickým vlastnostem pozorování v těchto spektrálních šířkách nedovoluje. 

Autor:  Petr Horálek
Pořad: Nebeský cestopis  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

  • 1. září  2015 v 10:00     Audio  rubrika: Vesmír

    Aby se člověk i ve vesmíru cítil jako doma

    V tradiční architektuře se bere jako danost, že dům rovná se čtyři nosné stěny, sklep pod zemí a půda pod střechou. Představte si ale prostor, v němž stropy a stěny splývají, takže postel může beze všeho stát na stropě,...

     
  • 28. srpna  2015 v 16:00       rubrika: Vesmír

    Podzemní oceán na Plutu?

    Odborníci z několika amerických vědeckých institucí prohlásili, že uvnitř Pluta se může skrývat kapalný oceán. Zatím však nebylo možné zjistit, jakou látkou v kapalném stavu je vyplněn ani jak je veliký.

     
  • 26. srpna  2015 v 11:00       rubrika: Vesmír

    Blízká hvězdná soustava se třemi superzeměmi

    Astronomové objevili zatím nám nejbližší známou kamennou exoplanetu - planetu u jiné hvězdy. Společně s dalšími dvěma podobnými planetami obíhá hvězdu vzdálenou 21 světelných let.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Sonda u bývalé planety přináší první objevy

Pluto pod drobnohledem. 28. srpna

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Britští excentrici, kteří změnili svět

Muži robinzonovského ducha. 22. srpna

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Vily pražské Ořechovky

Luxus a avantgarda. 15. srpna

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Čas jako univerzální platidlo na internetu

Jak rychlý musí být internet? 8. srpna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Co čeká naši planetu v blízké budoucnosti

Zachráníme život na Zemi? 1. srpna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Lidé a včely spolu miliony let

Včely jako inspirace. 25. července

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 22. srpna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O odvozu nektaru, vlivu hluku na chuť k jídlu a obraně proti psímu kousnutí

Jak se včelám cestuje s nadměrným nákladem? Jak hluk ovlivňuje naši chuť k jídlu? Proč je dobré nakazit mouchu? Co kvetlo v juře? A jak se vyhnout psímu kousnutí?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Zoolog Evžen Kůs - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O dinokuřeti, přátelství hyen a hře na schovávanou pro nigerijské kozy

K čemu se hodí kuře s dinosauřím zobákem? Co vám poví genetik o ranním vstávání? Proč mají hyeny neprávem špatnou pověst? Jak se dá hrát s nigerijskými kozami na schovávanou? Lehli byste si na pláž z rybího trusu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 1. srpna 2015 - imunolog Jan Černý - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O přednosti v kohoutím kokrhání, kráse ledu a havraní chytrosti

Který kohout ráno kokrhá první? Čím klimatické změny ohrožují čmeláky? Co jsou ledové vlasy? Proč úzkostliví více uklízejí? V čem spočívá chytrost krkavcovitých ptáků?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas