Co poobědvá černá díra

Schema drah vodíkového mraku a hvězd kolem černé veledíryFoto:  ESO

Objev evropských astronomů: do černé díry v centru naší Galaxie se řítí mračno vodíku a helia, jeho osud je zpečetěn.

Objev se podařil evropskému dalekohledu VLT v Chile, který je dnes považován za nejlepší pozemní přístroj. Astronomové tak zjistili, co poobědvá černá veledíra uprostřed naší Galaxie. To přirovnání je velice trefné, černé díry se doslova krmí látkou, která se dostane do jejich blízkosti. Část materiálu dopadne na černou díru, část je vymrštěna pryč. Ostatně právě tento svítící materiál je důkazem existence černých děr, které jinak samy o sobě nezáří. 

Umělecká představa černé veledíry v centru GalaxieFoto:  ESO

Černá veledíra uprostřed
Žijeme ve hvězdném ostrově, který čítá stovky miliard hvězd. Přímo do středu naší Galaxie ležícího v souhvězdí Střelce jsme dlouho nebyli schopni dohlédnout. Je tam zkrátka příliš husto. Ve výhledu bránilo veliké množství hvězd a mezihvězdného plynu a prachu. Dlouho se spekulovalo, co je uprostřed Galaxie, a dnes už to víme bezpečně. Uprostřed sídlí obří černá díra. Její velikost je impozantní a překračuje naše běžné chápání. Hmotností odpovídá tomu, jako bychom uplácali kouli ze 4 milionů hvězd. V kosmickém měřítku to ale rekord rozhodně není. Minulý týden byly objeveny dvě černé veledíry v jiných galaxiích o hmotnosti 10 miliard Sluncí. 

Odtajněný videozáznam
Důkaz o existenci černé veledíry při tom máme skutečně excelentní. Během posledních 20 let se podařilo díky Velmi velkému dalekohledu v Chile a jeho adaptivní optice nashromáždit pozorování těsného okolí středu Galaxie a zaznamenávat tam pohyby hvězd. Ze snímků postupně vzniklo video, na kterém na první pohled vidíme, jak hvězdy obíhají kolem neviditelného, ale gravitačně silně přitažlivého bodu. Z toho jak zářící hvězdy obíhají kolem černého nic, se dá díky Keplerovým zákonům určit hmotnost onoho temného objektu. Provést se to dá z pohybu každé hvězdy zvlášť nezávisle a vždy vyjdou 4 miliony Sluncí. 

Vodík jako hlavní chod
Astronomové teď zveřejnili informaci, že kromě hvězd sledují v okolí černé veledíry ještě něco – obrovský mrak vodíku a helia. Takovými mračny je Galaxie zcela prostoupena a střed našeho hvězdného ostrova v tom není výjimkou. Mračno je nesmírně řídký shluk plynů mnohonásobně větší než sluneční soustava, a přitom jen 3x hmotnější než planeta Země. Je mnohokrát řidší než zemský vzduch. Zatímco hvězdy kolem černé veledíry obíhají bez nápadného poškození, řídký a gravitačně slabě soudržný oblak plynu to bude mít během průletu složitější. Dostal se do spárů černé díry a nemá úniku. 

Pohyb mraku se podařilo vystopovat 7 let do minulosti se zajímavým závěrem. Rychlost jeho pohybu se za tu dobu zdvojnásobila a dosahuje úctyhodných 8 milionů kilometrů v hodině. Černou díru oblétá po velmi protáhlé dráze a nejblíž u ní bude v polovině roku 2013. Obří gravitace mračno postupně deformuje a natahuje ve směru k černé díře. Část mraku oblétne černou díru a odletí pryč, ale zbytek se v příštích letech stane doslova jejím krmivem. 

Mračno se přiblíží k černé veledíře na vzdálenost asi 10x přesahující vzdálenost Neptunu od Slunce, což je při hmotnosti 4 milionů Sluncí velmi malá vzdálenost. Vědci se chystají na další sledování plynného mraku. V současné době má teplotu 280 stupňů, ale při přiblížení k černé veledíře se jistě zahřeje a očekává se, že bude zářit dokonce v rentgenovém oboru. Pro černou veledíru se tak stane vítanou potravou, protože poslední dobou bylo v jejím okolí pusto.