Fascinující Rudí skřítci

Snímek Rudého skřírka a polární záře - Foto: Walter Lions

Snímek Rudého skřírka a polární zářeFoto: Walter Lions

Českým fotografům se podařilo během bouřlivé noci ze 6. na 7. srpna 2013 zachytit obtížně zaznamenatelné nadoblačné blesky. Jejich snímky přitom dosahují nevídané kvality ve světovém měřítku.

V noci ze 6. na 7. srpna 2013 se českému fotografovi Petru Štarhovi podařilo na Vysočině fotograficky zachytit několik nadoblačných blesků, kterým se říká Rudí skřítci. Sledoval je nad bouří vzdálenou asi 130 km, tedy až u rakouských hranic. Snímky následně upravil známý český odborník na zpracování digitální fotografie, prof. Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického v Brně. Díky tomutu, bez nadsázky šťastnému úlovku, a díky vhodně zvoleným fotografickým datům, vznikly jedny z nejlepších snímků tohoto jevu na světě. Zároveň se čeští fotografové stávají jakousi velmocí v pozorování nadoblačných blesků. Už od května roku 2011 se soustavnému a sofistikovanému záznamu těchto záblesků věnuje nýdecký astronom Martin Popek. 

Snímek Rudého skřítka z kamery Watec - Foto: Martin Popek

Snímek Rudého skřítka z kamery WatecFoto: Martin Popek

Záludní skřítci a jiná blýskající zvěř
Pozorování nadoblačných blesků je poměrně nová disciplína a jako taková je pochopitelně provázena mnoha nevysvětlenými otázkami. Obecně jsou nadoblačné blesky jevy, které vznikají při silných bouřích jako protipóly k výrazným bleskům mezi mrakem a zemí. Při příchodu silné bouře se elektrický potenciál mezi zemí a oblakem projevuje jasnými výboji, které věrně známe - ze záporně nabitého dna bouřkového mraku (kumulonimbu) sjede úzkým tunelem v ionizovaném vzduchu výboj ke kladně nabité zemi. Tyto blesky zkratkou označované Cg- mohou být ovšem provázeny jakýmsi protipólem desítky kilometrů vysoko nad bouřkovým oblakem. Odborně nazývané nadoblačné blesky si v mžiku vymění náboj se záporně nabitou ionosférou. Nadoblačných blesků je přitom celá řada a mají mnoho příznačných názvů podle toho, jak se chovají či vypadají. Nejběžnější Rudé skřítky provází například tzv. Vlásečnice, pozorovat se však mohou i Elfové, Modré výtrysky či Trollové. Zevrubný přehled naleznete v článku Martina Popka na webu České astronomické společnosti. Protože se jedná o nesmírně krátké úkazy, trvající řádově jen okolo desítek milisekund, je jejich zachycení natož pak kvalitní fotografování velice obtížné. A to pochopitelně brzdí i jejich další výzkum. 

Hodnotná pozorování z Nýdku
Český fotograf, astronom a pozorovatel atmosférických jevů, Martin Popek z Nýdku, přišel v květnu roku 2011 s takovou malou revolucí. Poměrně náhodou při pozorování meteorů velmi citlivou vysokofrekvenční videokamerou zaznamenal nadoblačný blesk při přechodu velmi vzdálené bouře. Samotná bouře byla pod obzorem ve vzdálenosti asi 200 km, ale blesk díky své výšce okolo 70 km nad zemí byl zachycen na kameře v několika fázích svého rychlého vývoje. Podobně jako u meteorů je totiž zapotřebí u nadoblačných blesků pozorovat videokamerou, která zvládne pořídit několik desítek snímků za sekundu s vysokou citlivostí, takže z několika snímků byl patrný i vývoj jevu. Martin Popek byl úkazem fascinován a rychle začal úkazy fotit pravidelně. Vždy při vědomí, že se několik desítek až stovek kilometrů od něj nachází silná bouře, zaměstnal vhodně namířenou kameru a vysokoprocesorový počítač s důmyslným programem a za první rok zachytil neuvěřitelných 136 nadoblačných blesků. V roce 2012 jich zaznamenal ještě více - 253. Ukázal tak, že jev není až tak vzácný, jako spíš pro svou rychlost a jas obtížně pozorovatelný či zaznamenatelný. Jeho úspěch motivoval a rozšířil síť pozorovatelů po celém světě. 

Rudí skřítci mezi hvězdami - Foto: Miloslav Druckmüller, Pavel Štarha

Rudí skřítci mezi hvězdamiFoto: Miloslav Druckmüller, Pavel Štarha

Detaily v nedohlednu
Ovšem ani jím použitá kamera není velkým vítězstvím. Její výhodou je, že umí pracovat s vysokou frekvencí a jednotlivé snímky jsou přitom stále doprovázeny výraznou světelnou citlivostí. Nevýhodou je, že snímá pouze černobíle, navíc v nepříliš vysokém rozlišení oproti běžným digitálním fotoaparátům, natož pak oproti pokročilejším zrcadlovkám. Malé detaily se proto zachytit nedají příliš dobře – musí jít zrovna o jev poměrně blízko k pozorovateli nebo o jev opravdu prostorově rozsáhlý. Jak přesně vypadá struktura například nejběžnějších Rudých skřítků, bylo známo z občasných snímků od šťastlivců po celém světě, kteří zrovna zrcadlovkami náhodou snímali vhodným způsobem zcela jiný úkaz na obloze. Pochopitelně na zachycení nadoblačného blesku přišli až po prohlížení snímků. A to už bylo pozdě pro pořízení potřebných dat ke vhodnějšímu zpracování. Většina těchto náhodných, byť vskutku krásných záběrů, trpí v místě zachyceného nadoblačného blesku vysokým šumem, nulovou korekcí objektivu a dalšími nepříjemnými vlivy. Protože jde o záběry náhodné, je nadoblačný blesk zachycen na malé ploše snímku a jeho výřez s jevem už postrádá dostatečnou ostrost. 

Nejlepší fotografie
Snímky pořízené Petrem Štarhou v noci ze 6. na 7. srpna 2013 a zpracované prof. Miloslavem Druckmüllerem v následujících dnech patří patrně k tomu nejlepšímu, co se za celou historii záznamů Rudých skřítků ve světě podařilo pořídit. Můžete si je prohlédnout na internetu. Za kvalitou a čistotou snímků stojí zejména důmyslně zvolený matematický postup tzv. postprocessingu, neboli následného zpracování surových dat z digitálního fotoaparátu. Prof. Druckmüller využil veškerých svých znalostí a matematického aparátu, který měl zrovna po ruce a byl schopen jej na těžce zpracovatelné obrázky aplikovat. Do úprav zahrnul fotoelektrické vlastnosti čipu fotoaparátu, vady objektivu i světelné podmínky, které při pořízení snímku panovaly. Díky jeho precizní práci na snímcích se objevily i ty nejmenší detaily ve strukturách zaznamenaných Rudých skřítků. Přínos těchto obrázků spolu s dlouhodobým pozorováním Martina Popka z Nýdku je obrovský a nesmírně posouvá hranice poznání nadoblačných blesků. 

Autor:  Petr Horálek
Pořad: Leonardo Plus   |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: neděle 11:10; repríza neděle 21:10  |  Délka pořadu: 48 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jak se předpovídá počasí u moře?

Mistrál, bríza, cyklon, monzun – to v české předpovědi počasí jen tak neuslyšíme. Víme, co všechno nás...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Pátrání po tajemné ostrovní kryse a skalní kresby z Číny

Jak žijí rysové na Šumavě a v Českém lese, společnost Moon Express a její lunární robotické vozítko,...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace