Hledejme mimozemské civilizace v kulových hvězdokupách

Civilizace v kulových hvězdokupách mají proto mnohem lepší podmínky pro svůj růst - Foto:  NASA

Civilizace v kulových hvězdokupách mají proto mnohem lepší podmínky pro svůj růstFoto:  NASA

Toto doporučení v sobě obsahuje výzkumná práce astrofyziků z amerického Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) a indického ústavu Tata Institute of Fundamental Research v Bombaji.

Kulové hvězdokupy jsou velmi staré a velmi hustě “napěchované” soustavy hvězd. Běžně mohou obsahovat kolem miliónu hvězd v kouli o průměru 100 světelných let. Jestliže je tedy pravděpodobnost výskytu života či existence mimozemské civilizace u jedné hvězdy poměrně malá, pokud tuto pravděpodobnost vysčítáme v rámci milionů hvězd kulové hvězdokupy, je celková pravděpodobnost mnohem vyšší. 

Pro případnou vyspělou technickou civilizaci pozemského typu je také mnohem jednodušší cestovat v rámci blízkých hvězd kulové hvězdokupy, než v poměrně řídce hvězdami zaplněném prostoru v okolí našeho Slunce, kde jsou průměrné vzdálenosti mezi hvězdami mnohem vyšší (cca 20x - 400x než v rámci kulových hvězdokup). 

Civilizace v kulových hvězdokupách mají proto mnohem lepší podmínky pro svůj růst, mezihvězdnou komunikaci a šíření, snadněji naleznou zdroje energie a surovin, eventuálně i obyvatelné planety, které jim poskytnou životní prostor. Je tedy poměrně pravděpodobné, že zde můžeme najít velmi staré, rozvinuté a etablované technické civilizace, případně známky jejich činnosti, protože za dlouhou dobu existence kulové hvězdokupy se jich zde mohlo nahromadit mnoho. 

V naší galaxii, Mléčné dráze, existuje asi 150 kulových hvězdokup, které jsou zhruba tak staré, jako Mléčná dráha, tedy kolem 10-13 miliard let. 

Čtěte také: První exoplanety ve hvězdokupě

Většinou se nacházejí velmi daleko od centra i od roviny galaktického disku, kde se nachází mj. naše Slunce. Na druhé straně, hvězdy v kulových hvězdokupách patří ke staré generaci hvězd, které obsahují velmi málo těžších nebo kovových prvků, jako jsou např. křemík a železo. Tyto prvky jsou nutné pro formaci kamenných planet zemského typu. 

Většinou se těžší prvky dostávají do mezihvězdného prostoru teprve po výbuších supernov, tedy na konci života hvězd starší generace, a bývají k dispozici v hojnější míře až pro hvězdné soustavy, které se vytvářejí kolem hvězd výrazně (o několik miliard let) mladších, jako je naše Slunce. Zatím jsme také v kulových hvězdokupách objevili jen jednu planetu, to je však spíše dáno obtížností příslušných pozorování. 

Přesto astrofyzikové Rosanne DiStefano a Alak Ray považují ve svém modelu ostatní vlastnosti kulových hvězdokup za podstatnější, než relativní nedostatek těžších prvků, takže výsledek všech faktorů nakonec mluví v prospěch četnosti výskytu mimozemských civilizací v kulových hvězdokupách. Exoplanety o velikostech srovnatelných se Zemí byly totiž již objeveny i u hvězd, které obsahují pouze desetinu množství kovových prvků než naše Slunce. 

Většina hvězd v kulových hvězdokupách jsou také málo svítící a dlouho žijící červení trpaslíci, u nichž bude existovat život jen na (kolem centrální hvězdy) blízko obíhajících planetách. Tyto život potenciálně nesoucí planety proto nemohou být příliš často gravitačně vychylovány okolními hvězdami, což je jinak proces v kulových hvězdokupách s velkou hustotou hvězd poměrně častý. 

Pokud se tedy v kulové hvězdokupě vytvoří obyvatelná planeta nesoucí život, je pravděpodobné, že s ní spojený život nebo civilizace zde přežijí poměrně dlouho, i několik miliard let, a budou mít proto hodně času a příznivé podmínky ke svému rozvoji a šíření. 

Související weby

Pořad: Leonardo Plus   |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: neděle 11:10; repríza neděle 21:10  |  Délka pořadu: 48 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Nejodolnější živočich na Zemi

Můžete ji vysušit, převařit, topit v kapalném heliu, trápit mrazem nebo vyslat do vesmíru - všechno...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Nový velký dinosaurus ze Sibiře a lidská oběť z řeckého Lýkaionu

Ovce jako „sekačky“ trávy, středověké hračky z Uherského Hradiště a problémy s fotografováním hvězd...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace