Vesmír18. září  2013  

James Rice: Jezdím si s vozítkem po Marsu...

Vozítko Curiosity na Marsu - Foto:  NASA

Vozítko Curiosity na MarsuFoto:  NASA

Americký geolog James Rice, pracující pro NASA, je na turné po České republice. James Rice poskytl Českému rozhlasu Plus rozhovor a vypráví v něm o Marsu, planetě, která je v centru pozornosti planetárních geologů, protože je nejpodobnější Zemi.

 

James Rice z NASA o výzkumu planety Mars

Vložit na svůj web

James Rice přednáší v Akademii věd - Foto: Petr Sobotka

James Rice přednáší v Akademii vědFoto: Petr Sobotka

Kde na Marsu s vozítky přistát?
Američtí vědci se věnují Marsu opravdu důkladně, k rudé planetě vyslali už desítky sond. Největší pozornost budí vozítka, protože jejich schopnost pohybu po povrchu planety je nenahraditelná. Velmi pečlivě se musí vybírat místo, kde vozítko přistane, kdyby se ihned zřítilo ze skály nebo uvízlo ve špatném terénu, bylo by to fiasko. Výběr místa je skutečně dlouhý proces, jak říká James Rice, který je jedním z těch, kdo rozhodují o tom, co vozítka na planetě budou dělat. 

„Trvá to roky, než rozhodneme, kde bude místo přistání vozítka. Nejprve dodají svá kritéria inženýři a je jich opravdu hodně. Kvůli padáku se dá přistát jen na povrchu s určitým sklonem, to samé platí pro pohyb vozítka, které strmé svahy prostě nevyjede, stejně jako nedokáže překonat velké balvany. Také tam nesmí být moc prachu, protože součástky se s ním neumí vypořádat. Inženýři mají těch požadavků hodně, byli by vůbec nejradši, kdyby vozítko přistálo na úplné rovině, kde nic není. To by jistě bylo nejbezpečnější, ale k čemu mít vozítko na místě, kde není nic zajímavého? My, geologové a vědci, musíme najít kompromis mezi tím, co chtějí inženýři, a co je smysluplné z vědeckého hlediska. Zpočátku máme vytipovány desítky míst a postupně to zužujeme až jich je jen několik a v podstatě se u nás rozhodujeme demokraticky, zkrátka hlasujeme. Když už je pak vozítko na Marsu, někteří geologové se zajímají jen o získaná data, ale já se přiznám, že mě strašně baví mise jako taková, to rozhodování, kam vozítko pojede nebo jakým přístrojem bude půdu zkoumat. Když se nad tím zamyslím, tak pracuju s vozítkem na Marsu, kdo tohle o sobě může říct. Velmi si toho vážím, že jsem součástí týmu pracujícího na těchto projektech.“ 

Marsovský meteorit ve sbírce Národního musea - Foto: Petr Sobotka

Marsovský meteorit ve sbírce Národního museaFoto: Petr Sobotka

Meteority z Marsu
Geologové mají to štěstí, že přímo na Zemi mají k dispozici vzorky z Marsu, které k nám přiletěly úplně samy. Pravděpodobně náraz velké planetky vyvrhl až na Zem meteority z Marsu. Jak potvrzuje americký geolog, meteority jsou důležité, ale neřeknou nám vše. 

„Důvodem, proč jsou pro nás hodnotné, je fakt, že jsou to jediné vzorky Marsu, které máme. Vozítka na Marsu nemají techniku na to, aby dokázala určovat stáří hornin. U marsovských meteoritů to v pozemských laboratořích dokážeme skvěle. S meteority je ale ta potíž, že nevíme, odkud k nám přiletěly, z jaké části Marsu. Když nám chybí tento geologický kontext, velmi nás to limituje v tom, co dokážeme z meteoritů určit. Ale přesto jsou pro nás ty meteority důležité. Našli jsme v nich třeba minerály, které svědčí o tom, že meteorit byl po dlouhou dobu vystaven působení vody.“ 

Přímé vzorky z Marsu
Ihned se nabízí otázka, jestli by nebylo lepší si pro vzorek na Mars prostě zaletět? 

„O tom se mluví už desetiletí. Už když jsem byl studentem, tak jsme měli v osmdesátých letech konferenci o hledání nejlepšího místa pro vozítko, které by vzorky sebralo. Ale neustále se to odkládá, samozřejmě kvůli penězům. Stálo by to odhadem pět až deset miliard dolarů. Měli jsme vůbec problém sehnat finance na současné vozítko Curiosity a to šlo o 2,5 miliardy dolarů. Někteří vědci pochybují, k čemu potřebujeme vzorek z Marsu, když tam máme vozítka, která zkoumají Mars přímo na místě. Já si myslím, že je to špatná úvaha, že je to přesně naopak. Vozítka sice posíláme stále větší, ale pořád jde o velmi omezené laboratoře jen s několika přístroji. Proto říkám, doleťme si na Mars pro vzorky a dejme je do nejlepších laboratoří na Zemi, a dozvíme se tak o nich úplně všechno. Bude to navíc levnější než postupně dopravovat všechny potřebné přístroje na Mars.“ 

Člověk na Marsu - Foto:  NASA

Člověk na MarsuFoto:  NASA

Proč se o Mars zajímat?
Názor geologa je jasný, jestli převládne i v celé NASA, to zatím nikdo nedokáže říct. Co ale vede Jamese Rice k tomu, že se tolik let zajímá právě o Mars? 

„Mám ho rád, protože to je hranice, výzva, nikdo tam ještě nebyl. Sice jsme tam poslali dost robotů, ale je tam toho mnoho neznámého. Je tu otázka života na Marsu – byl tam? Nebo tam dokonce stále je? Myslím, že je to velká výzva pro celé lidstvo, takovéto zásadní věci zjistit. Také si myslím, že by projekt letu člověka na Mars mohl vzbudit velký zájem lidí. Když se dnes v jakékoli anketě zeptáte, kam by měli letět astronauti, prakticky všichni říkají 'na Mars'. Když přistálo Apollo 11 na Měsíci, byl jsem malý chlapec a nikdy na to nezapomenu. Ovlivnilo to nejen mě, ale celou generaci. Myslím si, že i dnešní generace by si zasloužila podobně silný zážitek. Let na Mars přinese také velký užitek pro lidi v běžném životě, víme to už od projektu Apollo. Letět na Mars znamená vypořádat se s úbytkem vápníku v kostech astronautů, bojovat s osteoporózou, posádka se musí chránit proti radiaci, to by zase mohlo pomoct s léčbou rakoviny. Z cesty na Mars určitě bude užitek pro lékařství, který si teď ani neumíme představit.“ 

James Rice by si moc přál, aby se letu člověka na Mars dožil. Uskuteční se tento velký sen? To nevíme. Výzkum Marsu ale pokračuje dál, NASA už na rok 2020 připravuje další vozítko. 

Autor:  Petr Sobotka

Nové články v rubrice

  • 28. června  2016 v 15:00       rubrika: Vesmír

    Magnetické pole Země bylo v minulosti zcela jiné než dnes

    Geofyzik Peter Driscoll z Carnegieho vědeckého institutu simuloval na počítači vývoj nitra Země v průběhu několika miliard let historie a zjistil, že její magnetické pole mělo v minulosti občas velice odlišný charakter....

     
  • 24. června  2016       rubrika: Vesmír

    Vesmír se rozpíná rychleji, než jsme si mysleli

    Vesmír se v současnosti rozpíná o 5-9% rychleji oproti našim předchozím poznatkům. K takovému závěru dospěl tým převážně amerických astronomů pod vedením Adama Riesse, když zpracoval nová měření tzv. lokální Hubbleovy...

     
  • 20. června  2016       rubrika: Vesmír

    Vlny tsunami v dávné historii Marsu

    Podle nedávné studie, zveřejněné v odborném časopise Nature Scientific Reports, se před více než 3 miliardami let na Marsu nejen rozkládal oceán, ale navíc v něm vznikly nejméně dvě velké vlny, známé na Zemi jako t...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Voda a led, jak je neznáte

Voda se zdá být tou nejobyčejnější látkou. Dokud se na ni nepodíváme optikou molekul. Víte, že existuje...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Planeta u dvojhvězdy Kepler-1647 a pravěké máslo z močálu

Vlčí smečka na Broumovsku, jména pro nové prvky periodické soustavy a objevy ze starobylé jordánské...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace