Kosmická sonda Juno se blíží k Jupiteru

Sonda Juno na cestě k Jupiteru - Foto: NASA/JPL Caltech

Sonda Juno na cestě k JupiteruFoto: NASA/JPL Caltech

13. ledna 2016 se tato americká sonda ocitla od Slunce dále, než jakákoliv jiná solárními panely poháněná sonda v historii. 3. února sonda zažehla svůj motor k dalšímu korekčnímu manévru a dostala se tak již prakticky “na dosah” k planetě Jupiter, kam doletí zhruba za 5 měsíců.

Téměř čtyřtunová sonda Juno se dostala 13. ledna 2016 do vzdálenosti 793 milionů kilometrů od Slunce. Předchozí rekord tohoto typu držela evropská sonda Rosetta, která se v říjnu roku 2012 dostala do vzdálenosti 792 milionů kilometrů od Slunce, když mířila ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. V této vzdálenosti dopadá na jednotku plochy solárních panelů asi 28x menší intenzita slunečního záření než ve vzdálenosti oběžné dráhy Země a tato intenzita bude v cílovém bodě dráhy u Jupitera velmi podobná. 

Až Juno přiletí 4. července 2016 k Jupiteru, budou jeho 3 solární panely o délce 9 metrů a o plošné rozloze 72 metrů čtverečních dodávat elektrický příkon pouhých 500 wattů (na oběžné dráze kolem Země by poskytovaly příkon asi 14 kilowattů). Systémy sondy jsou však navrženy velmi úsporně, takže to bude jejím přístrojům stačit. Juno se dostane nejdále od Slunce do vzdálenosti 832 milionů kilometrů. Pak bude sonda navedena na polární a velmi eliptickou dráhu kolem Jupitera s periodou asi 14 dní, na které vykoná 33 oběhů kolem planety. 

Čtěte také: Obrněná sonda k Jupiteru

Zde bude sonda zkoumat detailně nejrůznější jevy v Jupiterově atmosféře a magnetosféře; např. polární záře a strukturu atmosféry pod svrchní oblačnou pokrývkou této planety. Nejvíce se k Jupiteru přiblíží asi na 5000 kilometrů, přičemž bude občas prolétávat pásy nabitých částic, takže zde bude vystavena intenzivní radiaci. Její oběžná dráha je však navržena tak, aby se sonda co nejméně vyskytovala v Jupiterově stínu a aby tak mohly její solární panely zásobovat přístroje energií co nejvíce. 

Poslední korekční manévr motorů sondy si vyžádal jen asi 0.6 kilogramu paliva a změnil rychlost sondy o 31 centimetrů za sekundu. Juno se tehdy nacházela 51 milionů kilometrů od Jupitera a 425 milionů kilometrů od Země. Další korekce dráhy je naplánována na 31. května tohoto roku. 

V minulosti byly všechny kosmické sondy NASA, letící k vnějším planetám, vybaveny jaderným zdrojem energie - radioizotopovým termálním generátorem, jehož palivem byl izotop plutonia 238. V posledních letech však NASA začala trpět velkým nedostatkem tohoto izotopu a proto inženýři vybavili sondu Juno trojicí neobvykle rozsáhlých solárních panelů s velmi vysokou účinností přeměny světla na elektrickou energii (28%). 

Zdroje: NASA 1, NASA 2, NASA 3, ScienceAlert, Orbiter.ch 1, Orbiter.ch 2, Mission Juno (Southwest Research Institute) 

Autor:  Pavel Vachtl
Pořad: Leonardo Plus   |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: neděle 11:10; repríza neděle 21:10  |  Délka pořadu: 48 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jak se předpovídá počasí u moře?

Mistrál, bríza, cyklon, monzun – to v české předpovědi počasí jen tak neuslyšíme. Víme, co všechno nás...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Pátrání po tajemné ostrovní kryse a skalní kresby z Číny

Jak žijí rysové na Šumavě a v Českém lese, společnost Moon Express a její lunární robotické vozítko,...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace