Noční oblaka s mimozemským původem?

Noční oblaka z paluby ISS - Foto:  NASA

Noční oblaka z paluby ISSFoto:  NASA

V červnu a červenci vrcholila na severní polokouli sezóna viditelnosti tzv. nočních svítících oblak. Zdá se, že za jejich původem stojí mimozemský prach.

Každý rok máme možnost pozorovat kolem letního slunovratu, zejména v červnu a první polovině července, až mysticky vzhlížející noční svítící oblaka. Vypadají jako stříbřité či chladně modravé vrásčité závěsy, obvykle se vznášející asi hodinu po západu či před východem Slunce nad severozápadním až severovýchodním obzorem. Ve skutečnosti samy nesvítí, pouze rozptylují svit Slunce, které je v té době mezi 6 až 16 stupni hluboko pod obzorem. Oblaka se nachází oproti běžným troposférickým oblakům asi osmkrát výše nad zemí, ve stratosféře okolo 83 km. Na severní polokouli jsou viditelné právě v letních měsících, protože v té době je spodní vrstva stratosféry nejklidnější a nejchladnější. Odkud se tam ovšem dostaly ledové krystalky tvořící tato zvláštní oblaka, se doposud jen vedly dlouhé vědecké diskuze. Teprve teď se dohadům patrně učinila přítrž. Výzkumy ukázaly, že za nočními oblaky stojí v nemalé míře mimozemský vliv. Přesněji řečeno meteorický prach. 

Noční svítící oblaka 15. června 2012 - Foto: Petr Horálek

Noční svítící oblaka 15. června 2012Foto: Petr Horálek

Na začátku stála sopka
První pozorování nočních svítících oblak pocházejí z roku 1885, přibližně dva roky od jedné z nejsilnějších sopečných erupcí v novodobé historii – sopky Krakatoa. Německý pozorovatel T. W. Backhouse tehdy kromě sytých karmínových soumraků pozoroval v pokročilejší fázi stmívání podivná modravo-stříbřitá vlákna oblak nízko nad severním obzorem. Zatímco popel sopky pomalu ulehl na zemský povrch, oblaka byla pozorovatelná i v dalších letech a až na několik významnějších časových mezer už z oblohy nikdy nezmizela. V dnešní době patří mezi nejzajímavější fenomén zejména časné letní oblohy. 

Výzkum shora
Aby se ve výšce, kde noční oblaka jsou, vůbec mohla udržet nějaká souvislá vrstva ledových krystalek, je zapotřebí nějakého základního stavebního kamene, na němž se krystalky začnou tvořit. Odborně se takovému procesu říká nukleace a stojí za ním celá řada jevů v meteorologii i mezihvězdné astronomii. Na mikroskopickém prachovém zrnku se začnou nalepovat a rozrůstat krystalky lehkých molekul, v případě nočních oblak jsou to molekuly vody. Vědce samozřejmě zajímalo, jaký druh prachových zrnek tím základním kamenem je, a tak v roce 2007 NASA vyslala na oběžnou dráhu kolem Země výzkumnou družici AIM. Družice obíhá Zemi ve výšce asi 600 km a několika přístroji monitoruje s každým obletem změny množství ledu ve výškách, kde se vyskytují noční svítící oblaka. Jednotlivé přístroje na palubě družice pak analyzují pozorované změny. Právě jeden z nich, vykonávající experiment s názvem SOFIE, přišel po letech s překvapivým výsledkem. 

Mimozemský původ
Všechny krystalky ledu, které družice při experimentu SOFIE pozorovala, obsahovaly asi 3 % meteorického materiálu. Právě meteorický prach je tak odpovědí na otázku, kde se bere základní stavební kámen pro tvorbu krystalek vodního ledu z nočních oblak. Když se totiž do zemské atmosféry dostane nějaký meteoroid, vlivem zemské gravitace padá a třením o atmosféru se vypařuje. Na obloze vidíme mnohdy krásný záblesk zvaný meteor – dobře to známe například z poloviny srpna, kdy každoročně vrcholí meteorický roj Perseid. Tělíska o velikosti zpravidla zlomků milimetrů však zcela neshoří, ale zanechají po sobě mikroskopická smítka částic. Meteory zpravidla shoří ve výšce mezi 70 a 100 kilometry, tedy v rozmezí, kde leží i vrstva nočních oblak. Denně shoří v atmosféře až tuny tohoto vesmírného materiálu, takže základního kamene je stále dostatek. 

Rozplývající se stopa meteoru z roje Perseid - Foto: Petr Horálek

Rozplývající se stopa meteoru z roje PerseidFoto: Petr Horálek

Modravá barva jako další důkaz
O tom, že právě mikroskopická smítka prachu z meteorů jsou oním jadérkem pro nukleaci, svědčí i zabarvení nočních oblak. Mrazivě modravá až stříbřitá barva je způsobena schopností ledových krystalek rozptylovat při svých malých rozměrech okolo 50 nanometrů mnohem silněji krátkovlnné záření, tedy modré. Jen pro srovnání – vodní krystalky běžných závojových oblak odborně zvaných cirry jsou desetkrát až stokrát větší. 

Vliv člověka?
Otázkou však zůstává, proč nebyla noční oblaka pozorovatelná už o dost dříve. Vždyť lidé ještě před 19. stoletím neměli sodíkovými výbojkami ozářená města, mnohem více byli závislí na přírodě a rozhodně ji proto mnohem vážněji vnímali. Meteorický prach se v atmosféře jistě vyskytuje už od nejútlejšího věku Země. Ale voda se do výšky mezosféry dostává poměrně těžko. 

Odpovědí by mohl být výrazný vliv člověka do ekosystému a klimatu při průmyslové revoluci ve zmíněném 19. století. Zejména masivní těžba a nové metody v zemědělství začaly do ovzduší uvolňovat obří množství metanu, který je jedním ze základních podpůrných činidel při vzniku nočních oblak. Jak stoupá při své lehkosti vzhůru do mezosféry, na slunečním záření se štěpí a další chemické reakce vedou k tvorbě vodních molekul zachycujících se na meteorickém prachu. 

Před průmyslovou revolucí se vodní páry do stratosféry dostávalo mnohem méně – pouze při těch nejsilnějších sopečných erupcích nebo při extrémních meteorických deštích. A těch bylo v historii jak šafránu. Navíc i dodnes jsou noční oblaka značně větší výsadou severní polokoule, která je o dost výrazněji obydlená. Dá se tak říct, že jsou noční oblaka jakýmsi krásným, avšak mrazivým odkazem lidské průmyslové činnosti. Do jaké míry, to je stále ještě předmětem výzkumu. Do té doby si však můžete prohlédnout či dokonce zaslat fotografie nočních oblak nad Českou republikou viditelných v tomto roce. 

Autor:  Petr Horálek
Pořad: Nebeský cestopis  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

  • 28. července  2015 v 16:00       rubrika: Vesmír

    Platinový asteroid nedávno proletěl kolem Země

    V neděli 19. července proletěl kolem Země nevelký asteroid s označením 2011 UW-158. Jeho zvláštností je, že podle některých odborníků ve svém nitru nese zásoby platiny a dalších vzácných kovů v hodnotě od 300 miliard...

     
  • 22. července  2015 v 10:00       rubrika: Vesmír

    Černá díra přerostla poměry své galaxie

    Většina galaxií ve vesmíru má ve svém středu tzv. supermasivní černou díru, její hmotnost ovšem bývá jen nepatrným zlomkem hmotnosti galaxie jako takové. A galaxie i černá díra v jejím středu v zásadě rostou podobným...

     
  • 20. července  2015 v 20:00       rubrika: Vesmír

    Zmrzlý ale přesto pestrý svět Pluta a jeho měsíce Charona

    Po téměř deseti letech cesty proletěla 14. července americká sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto. Díky tomu jsme poprvé zblízka uviděli pro nás zvláštní a nezvyklý svět na periférii sluneční soustavy. Některé...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Lidé a včely spolu miliony let

Včely jako inspirace. 25. července

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Přetváření čili Transformace

Čtvrt století české ekonomiky. 18. července.

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Mentální anorexie

Kdy jde o život? 11. července

 
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

Mohl by vesmír vypadat jinak?

Co změnit a jak? 4. července

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Architektonické skvosty Liberce

Nejen Liebiegovo průmyslové město. 20. června

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. července 2015 - herečka Valérie Zawadská - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O genu pro alkoholismus, četbě ohořelého svitku z Izraele a vraku lodi z americké revoluce

Jak číst z ohořelého svitku z doby bronzové? Máme sklon k alkoholismu v genech? Jak souvisí sucho a počet narozených koťat? Jak lze léčit myší hluchotu? Co odhalil vrak obchodní lodi z americké revoluce?

 
Arnošt Goldflam - Foto: Eva Dvořáková

Co je nového v rozhlasové Laboratoři?

Každý týden něco! Kromě pravidelné dávky novinek z vědeckého světa na vás v pořadu čekají i noví hosté. 18. července se například můžete těšit na herce a spisovatele Arnošta Goldflama.

 
Natáčení pořadu laboratoř na 18. července - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O netopýřích toaletách, navigaci pavouků, kreativitě při evoluci oka a tajemství výroby morfinu

Proč si masožravky z Bornea rozumí s netopýry? Jak vyrobit morfin bez makovic? Na co plankton potřebuje složené oko? Jak pavouk plachtí na vodě? Proč pro jednu věc zapomínáme na druhou?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 14. února 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O nářečí šimpanzů, pokroku v léčbě plešatosti a kočkodaních knírech

Jaká nářečí ovládají šimpanzi? Čím můžou bakterie pomáhat chudým dětem? Jak termiti brání šíření pouště? O pokroku v léčbě plešatosti. A jak se kočkodani poznávají podle knírů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. července 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O žvanivosti papoušků, ptačí milostné architektuře a krajtě, která špatně dopadla

Co pomáhá papouškům napodobovat lidskou řeč? Jak vypadá milostná architektura australských ptáků - lemčíků? Můžou potkani snít? Díky čemu mravenec na Sahaře vydrží horko? Jak se krajtě nevyplatilo sníst dikobraza.

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 27. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O neandrtálcích v nás, prospěšnosti hladovění a tanci ryb mezi víry

Které zvíře si pochutná na kobře? Kdy a kde jsme se křížili s neandrtálci? Proč pravidelný půst prospívá zdraví? Jak můžou rybky pomoci vylepšit lidský sluch?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas