Noční oblaka s mimozemským původem?

Noční oblaka z paluby ISS - Foto:  NASA

Noční oblaka z paluby ISSFoto:  NASA

V červnu a červenci vrcholila na severní polokouli sezóna viditelnosti tzv. nočních svítících oblak. Zdá se, že za jejich původem stojí mimozemský prach.

Každý rok máme možnost pozorovat kolem letního slunovratu, zejména v červnu a první polovině července, až mysticky vzhlížející noční svítící oblaka. Vypadají jako stříbřité či chladně modravé vrásčité závěsy, obvykle se vznášející asi hodinu po západu či před východem Slunce nad severozápadním až severovýchodním obzorem. Ve skutečnosti samy nesvítí, pouze rozptylují svit Slunce, které je v té době mezi 6 až 16 stupni hluboko pod obzorem. Oblaka se nachází oproti běžným troposférickým oblakům asi osmkrát výše nad zemí, ve stratosféře okolo 83 km. Na severní polokouli jsou viditelné právě v letních měsících, protože v té době je spodní vrstva stratosféry nejklidnější a nejchladnější. Odkud se tam ovšem dostaly ledové krystalky tvořící tato zvláštní oblaka, se doposud jen vedly dlouhé vědecké diskuze. Teprve teď se dohadům patrně učinila přítrž. Výzkumy ukázaly, že za nočními oblaky stojí v nemalé míře mimozemský vliv. Přesněji řečeno meteorický prach. 

Noční svítící oblaka 15. června 2012 - Foto: Petr Horálek

Noční svítící oblaka 15. června 2012Foto: Petr Horálek

Na začátku stála sopka
První pozorování nočních svítících oblak pocházejí z roku 1885, přibližně dva roky od jedné z nejsilnějších sopečných erupcí v novodobé historii – sopky Krakatoa. Německý pozorovatel T. W. Backhouse tehdy kromě sytých karmínových soumraků pozoroval v pokročilejší fázi stmívání podivná modravo-stříbřitá vlákna oblak nízko nad severním obzorem. Zatímco popel sopky pomalu ulehl na zemský povrch, oblaka byla pozorovatelná i v dalších letech a až na několik významnějších časových mezer už z oblohy nikdy nezmizela. V dnešní době patří mezi nejzajímavější fenomén zejména časné letní oblohy. 

Výzkum shora
Aby se ve výšce, kde noční oblaka jsou, vůbec mohla udržet nějaká souvislá vrstva ledových krystalek, je zapotřebí nějakého základního stavebního kamene, na němž se krystalky začnou tvořit. Odborně se takovému procesu říká nukleace a stojí za ním celá řada jevů v meteorologii i mezihvězdné astronomii. Na mikroskopickém prachovém zrnku se začnou nalepovat a rozrůstat krystalky lehkých molekul, v případě nočních oblak jsou to molekuly vody. Vědce samozřejmě zajímalo, jaký druh prachových zrnek tím základním kamenem je, a tak v roce 2007 NASA vyslala na oběžnou dráhu kolem Země výzkumnou družici AIM. Družice obíhá Zemi ve výšce asi 600 km a několika přístroji monitoruje s každým obletem změny množství ledu ve výškách, kde se vyskytují noční svítící oblaka. Jednotlivé přístroje na palubě družice pak analyzují pozorované změny. Právě jeden z nich, vykonávající experiment s názvem SOFIE, přišel po letech s překvapivým výsledkem. 

Mimozemský původ
Všechny krystalky ledu, které družice při experimentu SOFIE pozorovala, obsahovaly asi 3 % meteorického materiálu. Právě meteorický prach je tak odpovědí na otázku, kde se bere základní stavební kámen pro tvorbu krystalek vodního ledu z nočních oblak. Když se totiž do zemské atmosféry dostane nějaký meteoroid, vlivem zemské gravitace padá a třením o atmosféru se vypařuje. Na obloze vidíme mnohdy krásný záblesk zvaný meteor – dobře to známe například z poloviny srpna, kdy každoročně vrcholí meteorický roj Perseid. Tělíska o velikosti zpravidla zlomků milimetrů však zcela neshoří, ale zanechají po sobě mikroskopická smítka částic. Meteory zpravidla shoří ve výšce mezi 70 a 100 kilometry, tedy v rozmezí, kde leží i vrstva nočních oblak. Denně shoří v atmosféře až tuny tohoto vesmírného materiálu, takže základního kamene je stále dostatek. 

Rozplývající se stopa meteoru z roje Perseid - Foto: Petr Horálek

Rozplývající se stopa meteoru z roje PerseidFoto: Petr Horálek

Modravá barva jako další důkaz
O tom, že právě mikroskopická smítka prachu z meteorů jsou oním jadérkem pro nukleaci, svědčí i zabarvení nočních oblak. Mrazivě modravá až stříbřitá barva je způsobena schopností ledových krystalek rozptylovat při svých malých rozměrech okolo 50 nanometrů mnohem silněji krátkovlnné záření, tedy modré. Jen pro srovnání – vodní krystalky běžných závojových oblak odborně zvaných cirry jsou desetkrát až stokrát větší. 

Vliv člověka?
Otázkou však zůstává, proč nebyla noční oblaka pozorovatelná už o dost dříve. Vždyť lidé ještě před 19. stoletím neměli sodíkovými výbojkami ozářená města, mnohem více byli závislí na přírodě a rozhodně ji proto mnohem vážněji vnímali. Meteorický prach se v atmosféře jistě vyskytuje už od nejútlejšího věku Země. Ale voda se do výšky mezosféry dostává poměrně těžko. 

Odpovědí by mohl být výrazný vliv člověka do ekosystému a klimatu při průmyslové revoluci ve zmíněném 19. století. Zejména masivní těžba a nové metody v zemědělství začaly do ovzduší uvolňovat obří množství metanu, který je jedním ze základních podpůrných činidel při vzniku nočních oblak. Jak stoupá při své lehkosti vzhůru do mezosféry, na slunečním záření se štěpí a další chemické reakce vedou k tvorbě vodních molekul zachycujících se na meteorickém prachu. 

Před průmyslovou revolucí se vodní páry do stratosféry dostávalo mnohem méně – pouze při těch nejsilnějších sopečných erupcích nebo při extrémních meteorických deštích. A těch bylo v historii jak šafránu. Navíc i dodnes jsou noční oblaka značně větší výsadou severní polokoule, která je o dost výrazněji obydlená. Dá se tak říct, že jsou noční oblaka jakýmsi krásným, avšak mrazivým odkazem lidské průmyslové činnosti. Do jaké míry, to je stále ještě předmětem výzkumu. Do té doby si však můžete prohlédnout či dokonce zaslat fotografie nočních oblak nad Českou republikou viditelných v tomto roce. 

Autor:  Petr Horálek
Pořad: Nebeský cestopis  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

  • 16. dubna  2015 v 15:00       rubrika: Vesmír

    V černých děrách možná nemizí informace o pohlcených objektech

    Černé díry jsou velmi komplikované vesmírné útvary. Jejich jednodušší nekvantové modely však obsahují některé paradoxy. Jedním z nich je předpoklad, že s rozdrcením pohlcených hmotných objektů pod tzv. horizontem událostí...

     
  • 13. dubna  2015 v 15:00       rubrika: Vesmír

    Tajemné krátké radiové pulsy registrované radioteleskopy

    Posledních více než 10 let registrovali astronomové pomocí citlivých radioteleskopů občas podivné krátké radiové pulsy (fast radio bursts, FRB), u nichž předpokládali, že jejich zdroje leží ve vzdáleném vesmíru. Nyní...

     
  • 8. dubna  2015 v 10:00       rubrika: Vesmír

    NASA “ořezala” pilotovanou misi k asteroidu

    Po roce 2020 se američtí astronauti nevydají přímo k jednomu z asteroidů, jak bylo původně plánováno. Automatická sonda nejdříve z povrchu jednoho z nich odebere větší balvan a přemístí ho blíže k Zemi, konkrétně na...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas