Noční oblaka s mimozemským původem?

Noční oblaka z paluby ISS - Foto:  NASA

Noční oblaka z paluby ISSFoto:  NASA

V červnu a červenci vrcholila na severní polokouli sezóna viditelnosti tzv. nočních svítících oblak. Zdá se, že za jejich původem stojí mimozemský prach.

Každý rok máme možnost pozorovat kolem letního slunovratu, zejména v červnu a první polovině července, až mysticky vzhlížející noční svítící oblaka. Vypadají jako stříbřité či chladně modravé vrásčité závěsy, obvykle se vznášející asi hodinu po západu či před východem Slunce nad severozápadním až severovýchodním obzorem. Ve skutečnosti samy nesvítí, pouze rozptylují svit Slunce, které je v té době mezi 6 až 16 stupni hluboko pod obzorem. Oblaka se nachází oproti běžným troposférickým oblakům asi osmkrát výše nad zemí, ve stratosféře okolo 83 km. Na severní polokouli jsou viditelné právě v letních měsících, protože v té době je spodní vrstva stratosféry nejklidnější a nejchladnější. Odkud se tam ovšem dostaly ledové krystalky tvořící tato zvláštní oblaka, se doposud jen vedly dlouhé vědecké diskuze. Teprve teď se dohadům patrně učinila přítrž. Výzkumy ukázaly, že za nočními oblaky stojí v nemalé míře mimozemský vliv. Přesněji řečeno meteorický prach. 

Noční svítící oblaka 15. června 2012 - Foto: Petr Horálek

Noční svítící oblaka 15. června 2012Foto: Petr Horálek

Na začátku stála sopka
První pozorování nočních svítících oblak pocházejí z roku 1885, přibližně dva roky od jedné z nejsilnějších sopečných erupcí v novodobé historii – sopky Krakatoa. Německý pozorovatel T. W. Backhouse tehdy kromě sytých karmínových soumraků pozoroval v pokročilejší fázi stmívání podivná modravo-stříbřitá vlákna oblak nízko nad severním obzorem. Zatímco popel sopky pomalu ulehl na zemský povrch, oblaka byla pozorovatelná i v dalších letech a až na několik významnějších časových mezer už z oblohy nikdy nezmizela. V dnešní době patří mezi nejzajímavější fenomén zejména časné letní oblohy. 

Výzkum shora
Aby se ve výšce, kde noční oblaka jsou, vůbec mohla udržet nějaká souvislá vrstva ledových krystalek, je zapotřebí nějakého základního stavebního kamene, na němž se krystalky začnou tvořit. Odborně se takovému procesu říká nukleace a stojí za ním celá řada jevů v meteorologii i mezihvězdné astronomii. Na mikroskopickém prachovém zrnku se začnou nalepovat a rozrůstat krystalky lehkých molekul, v případě nočních oblak jsou to molekuly vody. Vědce samozřejmě zajímalo, jaký druh prachových zrnek tím základním kamenem je, a tak v roce 2007 NASA vyslala na oběžnou dráhu kolem Země výzkumnou družici AIM. Družice obíhá Zemi ve výšce asi 600 km a několika přístroji monitoruje s každým obletem změny množství ledu ve výškách, kde se vyskytují noční svítící oblaka. Jednotlivé přístroje na palubě družice pak analyzují pozorované změny. Právě jeden z nich, vykonávající experiment s názvem SOFIE, přišel po letech s překvapivým výsledkem. 

Mimozemský původ
Všechny krystalky ledu, které družice při experimentu SOFIE pozorovala, obsahovaly asi 3 % meteorického materiálu. Právě meteorický prach je tak odpovědí na otázku, kde se bere základní stavební kámen pro tvorbu krystalek vodního ledu z nočních oblak. Když se totiž do zemské atmosféry dostane nějaký meteoroid, vlivem zemské gravitace padá a třením o atmosféru se vypařuje. Na obloze vidíme mnohdy krásný záblesk zvaný meteor – dobře to známe například z poloviny srpna, kdy každoročně vrcholí meteorický roj Perseid. Tělíska o velikosti zpravidla zlomků milimetrů však zcela neshoří, ale zanechají po sobě mikroskopická smítka částic. Meteory zpravidla shoří ve výšce mezi 70 a 100 kilometry, tedy v rozmezí, kde leží i vrstva nočních oblak. Denně shoří v atmosféře až tuny tohoto vesmírného materiálu, takže základního kamene je stále dostatek. 

Rozplývající se stopa meteoru z roje Perseid - Foto: Petr Horálek

Rozplývající se stopa meteoru z roje PerseidFoto: Petr Horálek

Modravá barva jako další důkaz
O tom, že právě mikroskopická smítka prachu z meteorů jsou oním jadérkem pro nukleaci, svědčí i zabarvení nočních oblak. Mrazivě modravá až stříbřitá barva je způsobena schopností ledových krystalek rozptylovat při svých malých rozměrech okolo 50 nanometrů mnohem silněji krátkovlnné záření, tedy modré. Jen pro srovnání – vodní krystalky běžných závojových oblak odborně zvaných cirry jsou desetkrát až stokrát větší. 

Vliv člověka?
Otázkou však zůstává, proč nebyla noční oblaka pozorovatelná už o dost dříve. Vždyť lidé ještě před 19. stoletím neměli sodíkovými výbojkami ozářená města, mnohem více byli závislí na přírodě a rozhodně ji proto mnohem vážněji vnímali. Meteorický prach se v atmosféře jistě vyskytuje už od nejútlejšího věku Země. Ale voda se do výšky mezosféry dostává poměrně těžko. 

Odpovědí by mohl být výrazný vliv člověka do ekosystému a klimatu při průmyslové revoluci ve zmíněném 19. století. Zejména masivní těžba a nové metody v zemědělství začaly do ovzduší uvolňovat obří množství metanu, který je jedním ze základních podpůrných činidel při vzniku nočních oblak. Jak stoupá při své lehkosti vzhůru do mezosféry, na slunečním záření se štěpí a další chemické reakce vedou k tvorbě vodních molekul zachycujících se na meteorickém prachu. 

Před průmyslovou revolucí se vodní páry do stratosféry dostávalo mnohem méně – pouze při těch nejsilnějších sopečných erupcích nebo při extrémních meteorických deštích. A těch bylo v historii jak šafránu. Navíc i dodnes jsou noční oblaka značně větší výsadou severní polokoule, která je o dost výrazněji obydlená. Dá se tak říct, že jsou noční oblaka jakýmsi krásným, avšak mrazivým odkazem lidské průmyslové činnosti. Do jaké míry, to je stále ještě předmětem výzkumu. Do té doby si však můžete prohlédnout či dokonce zaslat fotografie nočních oblak nad Českou republikou viditelných v tomto roce. 

Autor:  Petr Horálek
Pořad: Nebeský cestopis  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

  • 27. března  2015 v 13:00       rubrika: Vesmír

    Asteroid, který se rozlétává na kusy

    Může se asteroid (planetka) točit tak rychle, že z něj odlétávají větší kusy? Podle pozorování velkého havajského dalekohledu Keck 2, umístěného na Keckově observatoři, zřejmě může.

     
  • 25. března  2015 v 09:00       rubrika: Vesmír

    Největší impaktní struktura na světě objevena v Austrálii

    Vědci z Australské národní univerzity pravděpodobně objevili ve Střední Austrálii, v oblasti Warburtonské pánve, zatím největší dopadovou zónu, tedy největší pozůstatek po dopadu asteroidu na Zemi.

     
  • 20. března  2015 v 10:00       rubrika: Vesmír

    Kosmický tahač Jupiter

    Americká firma Lockheed Martin začala s vývojem univerzálního urychlovacího a dopravního stupně, tzv. kosmického tahače, který zvládne nejen dopravovat náklady na různé oběžné dráhy kolem Země, ale i do mnohem vzdálenějších...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Britští excentrici, kteří změnili svět

Muži robinzonovského ducha. 7. března

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Čtvrť honosných vil

První pražské vily v Bubenči. 18. února

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 21. února

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 14. března 2015 - biolog Petr Jedelský a herečka Petra Špindlerová - Foto: Noemi Fingerlandová

Laboratoř: O živé a mrtvé vodě, vyvolávání vzpomínek a soli v ráně

Může být přesolené jídlo zdravé? Jak se ze živé vody stane mrtvá? Příběh o tom, kterak se našel tropický příbuzný ptáka lindušky. Co vědci zjistili o zvukové paměti potkanů? A jak vytvořit radostné vzpomínky?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 7. března 2015 - herec Jan Kraus - Foto: Khalil Baalbaki

Laboratoř: O hudbě pro kočku, zubu v oku a paměti čmeláků

Jak zní hudba pro kočku? K čemu je dobrý zub moudrosti? Jak slouží čmelákům paměť? Proč vítězí geny otců nad mateřskými? Jak se klíšťata brání proti mrazu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. února 2015 - herečka Martina Hudečková, biolog Pavel Stopka a jeho děti - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O železe v zubech bobrů, stěhování zlatého stafylokoka a evoluční výhodě většího těla

Jak pomáhá železo zpevňovat zuby bobrů? Co je na světě nejpevnější? Jak často se stěhuje zlatý stafylokok? Jak může jed pavouka pomoci řešit mužské problémy? Proč uživatelé marihuany nepoznají, že už nemají hlad? A proč...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. února 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O přizpůsobivé krakatici, účinnosti pelyňku, neznámé záři nad Marsem a lechtivých potkanech

Jak si krakatice přestavuje tělo? Proč surový pelyněk funguje proti malárii lépe než antimalarika? Odkud se vzal oblak plynu nad Marsem? Jak software odhalil tvář ženy Jindřicha VIII.? Proč vědce zajímá lechtivost potka...

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas