Ohlédněte se za zrudlým Měsícem

Simulační snímek zabarvení Měsíce při maximální fázi zatmění, 15. 6. 2011, čas 22:13 SELČ, Velikost zatmění 1.705, http://astro.sci.muni.cz/zatmeniFoto: Petr Horálek

Ve středu 15. června nastane v pozdních nočních hodinách nízko nad jihovýchodním obzorem úplné zatmění Měsíce. Půjde o páté nejdelší měsíční zatmění v tomto století.

Zatmění Měsíce 15. června bude v České republice pozorovatelné v podstatné části svého průběhu. Měsíc vyjde nad obzor již značně ponořený v zemském stínu. Neobvykle rudý či až nahnědlý jej najdeme nejprve nízko nad jihovýchodním obzorem. Fáze úplného zatmění potrvá přes hodinu a 40 minut, což činí z tohoto měsíčního zatmění jedno z nejdelších v tomto století. Je to také jediné úplné zatmění Měsíce, které budeme moci z našeho území pozorovat až do roku 2015! 
 

Městem nerušená obloha krátce před koncem úplného zatměníFoto: Petr Horálek

Maximálně třikrát do roka
Připomeňme si, že zatmění Měsíce pozorujeme, když Měsíc v úplňku vstoupí do zemského stínu. Bohužel si však tuto nebeskou podívanou nemůžeme vychutnat při každém úplňku, protože měsíční dráha je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde. Do roka tak nastanou maximálně 3 měsíční zatmění. 

Pozorovatel na Zemi však spatří úplných zatmění méně. První důvod je ten, že měsíční zatmění lze spatřit jen z té zemské polokoule, kde je v době úkazu noc. Druhým úskalím je fakt, že ne vždy je zatmění úplné. Záleží totiž na tom, jak velkou částí se Měsíc při zatmění ponoří do zemského stínu nejvíce. Nachází-li se jen blízko zemského stínu, pozorujeme zatmění polostínové. To je zřídkakdy vůbec očima patrné. Pokud Měsíc prochází jen okrajem zemského stínu, pozorujeme zatmění částečné. Ponoří-li se do něj celý, nastává kýžené zatmění úplné. Fáze úplného zatmění může trvat v rozmezí od několika minut po více jak půl druhé hodiny. Čím blíže prochází Měsíc u středu zemského stínu, tím je zatmění delší. 

Měsíc plný barev
Díky zemské atmosféře Měsíc v zemském stínu nikdy zcela nezmizí. Vzdušný obal Země láme podobně jako optický hranol sluneční světlo do vnitřku zemského stínu. Na Měsíc dopadá jen červená (dlouhovlnná) část spektra slunečního světla, neboť vzdušné molekuly modrou barvu rozptýlí už v atmosféře, díky čemuž také vděčíme za blankyt denní oblohy. Měsíc tak chytne zvláštní naoranžovělou, cihelně červenou, rudou nebo dokonce nahnědlou barvu. Nejzajímavější bývá zpravidla zabarvení na počátku a před koncem fáze úplného zatmění, kdy se na světlejší okraj Měsíce promítá světlo procházející zemským ozonem. Ten k červenému zabarvení ztemnělého Měsíce dodává světle šedý až namodralý nádech. Tento „tyrkysový“ jev poprvé popsal v roce 2007 klimatolog Richard Keen z Univerzity v Coloradu a byl pozorovatelný u celé řady předchozích měsíčních zatmění. 

Barvu a sytost odstínu Měsíce v zemském stínu mohou ovlivnit dvě věci. Jednak stav znečištění atmosféry - především po silných sopečných erupcích může být Měsíc velmi tmavý. Druhým faktorem je jeho poloha v zemském stínu – je-li na okraji stínu, má často naoranžovělou či světle červenou barvu. Naopak uprostřed stínu, kam dopadá nejméně slunečního světla lámaného zemskou atmosféru, bývá barva úplňku až nahnědlá. Zatmění Měsíce je vlastně barevné nebeské představení.
   

Průběh zatměníFoto: Pavel Gabzdyl

Ztemnělý Měsíc hledejte proklatě nízko
Měsíc 15. června „zkrvaví“ nízko nad jihovýchodním obzorem ještě za šera. K pozorování není potřeba žádný dalekohled, ale především místo nerušené domy či stromy, které by mohly při výhledu k Měsíci rušit. Maximální fáze zatmění připadá na 22:13 letního času, kdy už bude náš přirozený souputník asi 7° vysoko. V té době bude také nejtmavší, neboť se bude procházet středem zemského stínu. Nad jihozápadním obzorem najdeme planetu Saturn a západně od Měsíce souhvězdí Štíra s jeho jasnou hvězdou Antares. V malém dalekohledu půjde kolem ztemnělého úplňku pozorovat bohaté hvězdné okolí, neboť Měsíc se bude nacházet v Mléčné dráze. Postupně se posune doleva od středu zemského stínu a jeho levý okraj proto bude o něco jasnější. 

Od apokalypsy k úžasu
Ještě ve starověku bylo zatmění Měsíce symbolem hrůzy a předzvěstí apokalypsy. Může za to zmíněná sytě rudá či cihelně červená barva, kterou Měsíc při úplném zatmění většinou chytí. Zmínku o měsíčním zatmění coby apokalyptickém znamení můžeme najít například v Novém zákoně, který doslova hlásá: „A hle, když zlomil šestou pečeť, nastalo veliké zemětřesení, Slunce zčernalo jako smuteční šát a Měsíc úplně zkrvavěl.“ 

Ve skutečnosti je měsíční zatmění studnou informací o stavu znečištění zemské atmosféry a úžasný úkaz plný barev. Toto měsíční zatmění bude navíc 5. nejdelším v celém 21. století. K situaci podobné jako letos, kdy Měsíc projde téměř přesně středem zemského stínu, dochází průměrně 5x za století. Zcela nejdelší měsíční zatmění 21. století nastane již za 7 let, konkrétně 27. července 2018. Potrvá 104 minut a z České republiky jej uvidíme za ještě lepších podmínek jak to letošní. Mezitím se nad naším územím odehraje pouze jediné úplné zatmění, a to 28. září roku 2015. Ještě letos, 10. prosince večer, budeme moci pozorovat zatmění částečné.  

Podrobné informace o zatmění najdete na webu České astronomické společnosti www.astro.cz.