Víkend ozdobí Perseidy

Kometa 109P Swift-Tuttle při svém návratu v roce 1992 - Foto: Chris Cook

Kometa 109P Swift-Tuttle při svém návratu v roce 1992Foto: Chris Cook

Na víkendové noční obloze bude za příznivých podmínek vrcholit každoroční meteorický roj Perseid. V ranních hodinách podívanou doplní planety a Měsíc.

V nocích z pátka na sobotu a především pak ze soboty na neděli budeme moci pozorovat narůstající aktivitu meteorického roje Perseid. Maximum roje sice nastává až v neděli 12. srpna odpoledne, nicméně díky pozvolnému nárůstu počtu meteorů v průběhu několika dní před maximem se je vyplatí pozorovat i v předchozích nocích. Po dvou letech při pozorování příliš neruší Měsíc, který by svým svitem jinak přezářil většinu slabších meteorů. Měsíc se bude nacházet v souhvězdí Býka na ranní obloze ve společnosti dvou jasných planet – Jupiteru a Venuše. 

Poloha radiantu roje Perseid - Foto: Petr Horálek

Poloha radiantu roje PerseidFoto: Petr Horálek

Roj komety Swift-Tuttle
Jako každý pravidelný meteorický roj je i tento způsoben každoročním průchodem Země skrz prachovou stopu, kterou po sobě nechala nějaká kometa. V případě Perseid jde o kometu Swift-Tuttle, kterou v roce 1862 objevili nezávisle na sobě dva američtí astronomové. Ledoprachové, přibližně 30 kilometrů veliké jádro komety, se ke Slunci vrací každých 130 let. Naposledy tomu bylo v roce 1992, na další návrat si tedy počkáme ještě více jak století. Perseidy, vylétávající vlivem perspektivy z bodu v souhvězdí Persea (zvaného radiant), nám ji však každoročně připomínají. A to poměrně štědře – v době maxima spadne za hodinu až 60 meteorů. Výjimečně může frekvence krátkodobě i několikanásobně narůst. 

Nejvíc meteorů v neděli
Mezinárodní meteorická organizace předpovídá maximum roje na neděli 12. srpna mezi 14. a 16. hodinou středoevropského letního času. To je ještě Slunce nad obzorem. Souhvězdí Persea navíc do vhodné výšky nad obzor stoupá až po 22. hodině. Vzhledem k tomu, že Perseidy mají pozvolný nárůst aktivity, který je po maximu následován prudkým útlumem, zcela zaručeně se vyplatí pozorovat už noci předtím. Zejména pak v noci ze soboty na neděli, kdy bude stoupat jak frekvence meteorů před maximem, tak i radiant, s jehož narůstající výškou se větší počet padajících meteorů octne nad obzorem a nikoliv pod ním. Přibližně po 1. hodině ranní už bude trošku rušit svit Měsíce, který vyjde nad obzor kolem půl jedné ve fázi tří dní po poslední čtvrti. Úplně nejlepší – kvůli svitu Měsíce – tak bude pozorování mezi 22. hodinou noční a 1. hodinou ranní. 

Záznam nejvyšší aktivity Perseid v roce 2004 - Foto: Fred Bruenjes

Záznam nejvyšší aktivity Perseid v roce 2004Foto: Fred Bruenjes

Planety jako dárek za výdrž
S východem Měsíce ovšem podívaná nekončí. Měsíc do 4. hodiny ranní vystoupí dosti vysoko nad obzor a se svou září částečně utlumí viditelnost zejména těch nejslabších meteorů. Ovšem s ním se nad východním obzorem objeví postupně i dvojice jasných planet – Jupiter a Venuše. Slabší Jupiter najdeme jen asi 2° vpravo nad Měsícem, bude tedy vycházet už krátce po půlnoci. Jasnější Venuše se nad obzor vyhoupne až po 2. hodině ranní. Mezi 3. a 4. hodinou ranní pak všechna tělesa dosáhnou dostatečné výšky nad obzorem pro dobré pozorování. Celá scenérie se navíc odehraje na krásném hvězdném pozadí v souhvězdí Býka a jeho dvou očima viditelných otevřených hvězdokup Hyády a Plejády. Kdo vydrží až do svítání před půl pátou ranní, s dobrým výhledem na východní obzor se mu rozloží i notoricky známé souhvězdí Orionu s jeho velkou mlhovinou M42 pomyslně zdobící jeho meč. 

Několik tipů pro fotografování
Možná přemýšlíte, jak si všechny ty krásy víkendového nebe zvěčnit. Není to těžké. Potřebujete k tomu foťák s nastavitelnou expozicí, vhodným objektivem a stativ. Foťák upevněný na stativ namiřte v době maxima roje do libovolného místa na obloze. Nastavte expozici na nejdelší čas, u zrcadlovek zpravidla 30 sekund. Pak s pomocí baterky manuálně doostřete objektiv na nekonečno a u foťáku nastavte vhodné ISO (okolo 800). Pak už jen foťte pořád dokola, dokud se vám při jedné z expozic přímo před foťákem neproletí jasný meteor. 

Podobně si však můžete zvěčnit i ranní kompozici planet, Měsíce a hvězd Býka s Orionem. K tomu ale potřebujete širokoúhlejší objektiv a trochu citu pro experiment. Měsíc bude pro fotku pořád dost jasným objektem, je proto zapotřebí vhodně volit citlivost i expoziční čas. Nejlepší však bude kompozici zachytit až při svítání, kdy i obloha začne zjasňovat a zář Měsíce v ní trošku pobledne. Ideální by bylo zachytit jasný meteor i se všemi těmi objekty na ranní obloze. Své snímky pak můžete zaslat i na server České astronomické společnosti, který chystá k úkazu galerii. Úspěšný lov! 

Autor:  Petr Horálek
Pořad: Nebeský cestopis  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

  • 17. září  2014 v 16:00       rubrika: Vesmír

    Stephen Hawking varuje: dostatečně velký urychlovač může zničit vesmír

    Mohlo by se tak údajně stát tehdy, kdyby elementární částice zvané Higgsovy bosony získaly mimořádně velkou dávku energie. Zdá se však, že takové teoretické riziko bude přeci jen silně omezeno různými přirozenými o...

     
  • 9. září  2014 v 16:00       rubrika: Vesmír

    Naším vesmírným domovem je Laniakea

    Galaxie, jednou z nichž je i naše Mléčná dráha, jsou jen malou součástí mnohem větších vesmírných struktur – tzv. místních skupin, kup a nadkup galaxií. Astrofyzikové nyní vytyčili kontury jedné obrovské nadkupy galaxií,...

     
  • 3. září  2014 v 16:00       rubrika: Vesmír

    Rusko připravuje jaderně-elektrický kosmický motor

    Ruská státní korporace Rosatom vydala zprávu, že jí řízená skupina inženýrů, techniků a konstruktérů poprvé v historii zkompletovala tepelně-výměnnou a palivovou část pro jaderným reaktorem napájený a elektricky poháněný...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem

Vzdálenosti ve vesmíru

Jak je co daleko? 20. září

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Význam hry

Proč si lidé a zvířata hrají? 13. září.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejmenší planeta Merkur

Co víme o žhavé planetě? 6. září

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Krajina a čas v Hájkově Kronice české

Návrat k velikému vypravěči. 30. srpna

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Plečnikovy Zahrady Pražského hradu

Po stopách jedinečné rekonstrukce. 23. srpna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Ohrožují invazní rostliny naši přírodu?

Invaze vetřelců. 16. srpna

 

Mozaika

Modelování geologických procesů

Záliba ve vytváření modelů geologických procesů v laboratoři pomáhá mladému českému geologovi, doktoru...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas