Víkend ozdobí Perseidy

Kometa 109P Swift-Tuttle při svém návratu v roce 1992 - Foto: Chris Cook

Kometa 109P Swift-Tuttle při svém návratu v roce 1992Foto: Chris Cook

Na víkendové noční obloze bude za příznivých podmínek vrcholit každoroční meteorický roj Perseid. V ranních hodinách podívanou doplní planety a Měsíc.

V nocích z pátka na sobotu a především pak ze soboty na neděli budeme moci pozorovat narůstající aktivitu meteorického roje Perseid. Maximum roje sice nastává až v neděli 12. srpna odpoledne, nicméně díky pozvolnému nárůstu počtu meteorů v průběhu několika dní před maximem se je vyplatí pozorovat i v předchozích nocích. Po dvou letech při pozorování příliš neruší Měsíc, který by svým svitem jinak přezářil většinu slabších meteorů. Měsíc se bude nacházet v souhvězdí Býka na ranní obloze ve společnosti dvou jasných planet – Jupiteru a Venuše. 

Poloha radiantu roje Perseid - Foto: Petr Horálek

Poloha radiantu roje PerseidFoto: Petr Horálek

Roj komety Swift-Tuttle
Jako každý pravidelný meteorický roj je i tento způsoben každoročním průchodem Země skrz prachovou stopu, kterou po sobě nechala nějaká kometa. V případě Perseid jde o kometu Swift-Tuttle, kterou v roce 1862 objevili nezávisle na sobě dva američtí astronomové. Ledoprachové, přibližně 30 kilometrů veliké jádro komety, se ke Slunci vrací každých 130 let. Naposledy tomu bylo v roce 1992, na další návrat si tedy počkáme ještě více jak století. Perseidy, vylétávající vlivem perspektivy z bodu v souhvězdí Persea (zvaného radiant), nám ji však každoročně připomínají. A to poměrně štědře – v době maxima spadne za hodinu až 60 meteorů. Výjimečně může frekvence krátkodobě i několikanásobně narůst. 

Nejvíc meteorů v neděli
Mezinárodní meteorická organizace předpovídá maximum roje na neděli 12. srpna mezi 14. a 16. hodinou středoevropského letního času. To je ještě Slunce nad obzorem. Souhvězdí Persea navíc do vhodné výšky nad obzor stoupá až po 22. hodině. Vzhledem k tomu, že Perseidy mají pozvolný nárůst aktivity, který je po maximu následován prudkým útlumem, zcela zaručeně se vyplatí pozorovat už noci předtím. Zejména pak v noci ze soboty na neděli, kdy bude stoupat jak frekvence meteorů před maximem, tak i radiant, s jehož narůstající výškou se větší počet padajících meteorů octne nad obzorem a nikoliv pod ním. Přibližně po 1. hodině ranní už bude trošku rušit svit Měsíce, který vyjde nad obzor kolem půl jedné ve fázi tří dní po poslední čtvrti. Úplně nejlepší – kvůli svitu Měsíce – tak bude pozorování mezi 22. hodinou noční a 1. hodinou ranní. 

Záznam nejvyšší aktivity Perseid v roce 2004 - Foto: Fred Bruenjes

Záznam nejvyšší aktivity Perseid v roce 2004Foto: Fred Bruenjes

Planety jako dárek za výdrž
S východem Měsíce ovšem podívaná nekončí. Měsíc do 4. hodiny ranní vystoupí dosti vysoko nad obzor a se svou září částečně utlumí viditelnost zejména těch nejslabších meteorů. Ovšem s ním se nad východním obzorem objeví postupně i dvojice jasných planet – Jupiter a Venuše. Slabší Jupiter najdeme jen asi 2° vpravo nad Měsícem, bude tedy vycházet už krátce po půlnoci. Jasnější Venuše se nad obzor vyhoupne až po 2. hodině ranní. Mezi 3. a 4. hodinou ranní pak všechna tělesa dosáhnou dostatečné výšky nad obzorem pro dobré pozorování. Celá scenérie se navíc odehraje na krásném hvězdném pozadí v souhvězdí Býka a jeho dvou očima viditelných otevřených hvězdokup Hyády a Plejády. Kdo vydrží až do svítání před půl pátou ranní, s dobrým výhledem na východní obzor se mu rozloží i notoricky známé souhvězdí Orionu s jeho velkou mlhovinou M42 pomyslně zdobící jeho meč. 

Několik tipů pro fotografování
Možná přemýšlíte, jak si všechny ty krásy víkendového nebe zvěčnit. Není to těžké. Potřebujete k tomu foťák s nastavitelnou expozicí, vhodným objektivem a stativ. Foťák upevněný na stativ namiřte v době maxima roje do libovolného místa na obloze. Nastavte expozici na nejdelší čas, u zrcadlovek zpravidla 30 sekund. Pak s pomocí baterky manuálně doostřete objektiv na nekonečno a u foťáku nastavte vhodné ISO (okolo 800). Pak už jen foťte pořád dokola, dokud se vám při jedné z expozic přímo před foťákem neproletí jasný meteor. 

Podobně si však můžete zvěčnit i ranní kompozici planet, Měsíce a hvězd Býka s Orionem. K tomu ale potřebujete širokoúhlejší objektiv a trochu citu pro experiment. Měsíc bude pro fotku pořád dost jasným objektem, je proto zapotřebí vhodně volit citlivost i expoziční čas. Nejlepší však bude kompozici zachytit až při svítání, kdy i obloha začne zjasňovat a zář Měsíce v ní trošku pobledne. Ideální by bylo zachytit jasný meteor i se všemi těmi objekty na ranní obloze. Své snímky pak můžete zaslat i na server České astronomické společnosti, který chystá k úkazu galerii. Úspěšný lov! 

Autor:  Petr Horálek
Pořad: Nebeský cestopis  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

  • 25. března  2015 v 09:00       rubrika: Vesmír

    Největší impaktní struktura na světě objevena v Austrálii

    Vědci z Australské národní univerzity pravděpodobně objevili ve Střední Austrálii, v oblasti Warburtonské pánve, zatím největší dopadovou zónu, tedy největší pozůstatek po dopadu asteroidu na Zemi.

     
  • 20. března  2015 v 10:00       rubrika: Vesmír

    Kosmický tahač Jupiter

    Americká firma Lockheed Martin začala s vývojem univerzálního urychlovacího a dopravního stupně, tzv. kosmického tahače, který zvládne nejen dopravovat náklady na různé oběžné dráhy kolem Země, ale i do mnohem vzdálenějších...

     
  • 17. března  2015 v 12:00       rubrika: Vesmír

    Podzemní slaný oceán na Ganymedu

    Američtí vědci podepřeli dalším nezávislým způsobem existenci podzemního oceánu slané vody na největším Jupiterově měsíci Ganymedes. S pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu pozorovali zvláštní chování polárních září...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Britští excentrici, kteří změnili svět

Muži robinzonovského ducha. 7. března

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Čtvrť honosných vil

První pražské vily v Bubenči. 18. února

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 21. února

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 14. března 2015 - biolog Petr Jedelský a herečka Petra Špindlerová - Foto: Noemi Fingerlandová

Laboratoř: O živé a mrtvé vodě, vyvolávání vzpomínek a soli v ráně

Může být přesolené jídlo zdravé? Jak se ze živé vody stane mrtvá? Příběh o tom, kterak se našel tropický příbuzný ptáka lindušky. Co vědci zjistili o zvukové paměti potkanů? A jak vytvořit radostné vzpomínky?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 7. března 2015 - herec Jan Kraus - Foto: Khalil Baalbaki

Laboratoř: O hudbě pro kočku, zubu v oku a paměti čmeláků

Jak zní hudba pro kočku? K čemu je dobrý zub moudrosti? Jak slouží čmelákům paměť? Proč vítězí geny otců nad mateřskými? Jak se klíšťata brání proti mrazu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. února 2015 - herečka Martina Hudečková, biolog Pavel Stopka a jeho děti - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O železe v zubech bobrů, stěhování zlatého stafylokoka a evoluční výhodě většího těla

Jak pomáhá železo zpevňovat zuby bobrů? Co je na světě nejpevnější? Jak často se stěhuje zlatý stafylokok? Jak může jed pavouka pomoci řešit mužské problémy? Proč uživatelé marihuany nepoznají, že už nemají hlad? A proč...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. února 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O přizpůsobivé krakatici, účinnosti pelyňku, neznámé záři nad Marsem a lechtivých potkanech

Jak si krakatice přestavuje tělo? Proč surový pelyněk funguje proti malárii lépe než antimalarika? Odkud se vzal oblak plynu nad Marsem? Jak software odhalil tvář ženy Jindřicha VIII.? Proč vědce zajímá lechtivost potka...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 14. února 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O nářečí šimpanzů, pokroku v léčbě plešatosti a kočkodaních knírech

Jaká nářečí ovládají šimpanzi? Čím můžou bakterie pomáhat chudým dětem? Jak termiti brání šíření pouště? O pokroku v léčbě plešatosti. A jak se kočkodani poznávají podle knírů?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas