Víkend ozdobí Perseidy

Kometa 109P Swift-Tuttle při svém návratu v roce 1992 - Foto: Chris Cook

Kometa 109P Swift-Tuttle při svém návratu v roce 1992Foto: Chris Cook

Na víkendové noční obloze bude za příznivých podmínek vrcholit každoroční meteorický roj Perseid. V ranních hodinách podívanou doplní planety a Měsíc.

V nocích z pátka na sobotu a především pak ze soboty na neděli budeme moci pozorovat narůstající aktivitu meteorického roje Perseid. Maximum roje sice nastává až v neděli 12. srpna odpoledne, nicméně díky pozvolnému nárůstu počtu meteorů v průběhu několika dní před maximem se je vyplatí pozorovat i v předchozích nocích. Po dvou letech při pozorování příliš neruší Měsíc, který by svým svitem jinak přezářil většinu slabších meteorů. Měsíc se bude nacházet v souhvězdí Býka na ranní obloze ve společnosti dvou jasných planet – Jupiteru a Venuše. 

Poloha radiantu roje Perseid - Foto: Petr Horálek

Poloha radiantu roje PerseidFoto: Petr Horálek

Roj komety Swift-Tuttle
Jako každý pravidelný meteorický roj je i tento způsoben každoročním průchodem Země skrz prachovou stopu, kterou po sobě nechala nějaká kometa. V případě Perseid jde o kometu Swift-Tuttle, kterou v roce 1862 objevili nezávisle na sobě dva američtí astronomové. Ledoprachové, přibližně 30 kilometrů veliké jádro komety, se ke Slunci vrací každých 130 let. Naposledy tomu bylo v roce 1992, na další návrat si tedy počkáme ještě více jak století. Perseidy, vylétávající vlivem perspektivy z bodu v souhvězdí Persea (zvaného radiant), nám ji však každoročně připomínají. A to poměrně štědře – v době maxima spadne za hodinu až 60 meteorů. Výjimečně může frekvence krátkodobě i několikanásobně narůst. 

Nejvíc meteorů v neděli
Mezinárodní meteorická organizace předpovídá maximum roje na neděli 12. srpna mezi 14. a 16. hodinou středoevropského letního času. To je ještě Slunce nad obzorem. Souhvězdí Persea navíc do vhodné výšky nad obzor stoupá až po 22. hodině. Vzhledem k tomu, že Perseidy mají pozvolný nárůst aktivity, který je po maximu následován prudkým útlumem, zcela zaručeně se vyplatí pozorovat už noci předtím. Zejména pak v noci ze soboty na neděli, kdy bude stoupat jak frekvence meteorů před maximem, tak i radiant, s jehož narůstající výškou se větší počet padajících meteorů octne nad obzorem a nikoliv pod ním. Přibližně po 1. hodině ranní už bude trošku rušit svit Měsíce, který vyjde nad obzor kolem půl jedné ve fázi tří dní po poslední čtvrti. Úplně nejlepší – kvůli svitu Měsíce – tak bude pozorování mezi 22. hodinou noční a 1. hodinou ranní. 

Záznam nejvyšší aktivity Perseid v roce 2004 - Foto: Fred Bruenjes

Záznam nejvyšší aktivity Perseid v roce 2004Foto: Fred Bruenjes

Planety jako dárek za výdrž
S východem Měsíce ovšem podívaná nekončí. Měsíc do 4. hodiny ranní vystoupí dosti vysoko nad obzor a se svou září částečně utlumí viditelnost zejména těch nejslabších meteorů. Ovšem s ním se nad východním obzorem objeví postupně i dvojice jasných planet – Jupiter a Venuše. Slabší Jupiter najdeme jen asi 2° vpravo nad Měsícem, bude tedy vycházet už krátce po půlnoci. Jasnější Venuše se nad obzor vyhoupne až po 2. hodině ranní. Mezi 3. a 4. hodinou ranní pak všechna tělesa dosáhnou dostatečné výšky nad obzorem pro dobré pozorování. Celá scenérie se navíc odehraje na krásném hvězdném pozadí v souhvězdí Býka a jeho dvou očima viditelných otevřených hvězdokup Hyády a Plejády. Kdo vydrží až do svítání před půl pátou ranní, s dobrým výhledem na východní obzor se mu rozloží i notoricky známé souhvězdí Orionu s jeho velkou mlhovinou M42 pomyslně zdobící jeho meč. 

Několik tipů pro fotografování
Možná přemýšlíte, jak si všechny ty krásy víkendového nebe zvěčnit. Není to těžké. Potřebujete k tomu foťák s nastavitelnou expozicí, vhodným objektivem a stativ. Foťák upevněný na stativ namiřte v době maxima roje do libovolného místa na obloze. Nastavte expozici na nejdelší čas, u zrcadlovek zpravidla 30 sekund. Pak s pomocí baterky manuálně doostřete objektiv na nekonečno a u foťáku nastavte vhodné ISO (okolo 800). Pak už jen foťte pořád dokola, dokud se vám při jedné z expozic přímo před foťákem neproletí jasný meteor. 

Podobně si však můžete zvěčnit i ranní kompozici planet, Měsíce a hvězd Býka s Orionem. K tomu ale potřebujete širokoúhlejší objektiv a trochu citu pro experiment. Měsíc bude pro fotku pořád dost jasným objektem, je proto zapotřebí vhodně volit citlivost i expoziční čas. Nejlepší však bude kompozici zachytit až při svítání, kdy i obloha začne zjasňovat a zář Měsíce v ní trošku pobledne. Ideální by bylo zachytit jasný meteor i se všemi těmi objekty na ranní obloze. Své snímky pak můžete zaslat i na server České astronomické společnosti, který chystá k úkazu galerii. Úspěšný lov! 

Autor:  Petr Horálek
Pořad: Nebeský cestopis  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

  • 24. dubna  2015 v 15:00       rubrika: Vesmír

    Země zplodila Měsíc se svým dvojčetem

    Měsíc vznikl po srážce Země s planetou, která jako kdyby Zemi z oka vypadla.

     
  • 24. dubna  2015 v 10:00     Audio  rubrika: Vesmír

    Hubbleův teleskop slaví 25. narozeniny

    Je to na den přesně 25 let, co raketoplán Discovery vynesl na oběžnou dráhu Země Hubbleův vesmírný teleskop - nejdražší a nejpilnější astronomický dalekohled, který kdy člověk vyslal do vesmíru.

     
  • 23. dubna  2015 v 15:00       rubrika: Vesmír

    Asteroidy, které se těsně přiblíží k Zemi

    Astronomové mají dnes k dispozici rozsáhlé údaje o asteroidech, které se pohybují v blízkosti Země. Mohou dokonce v kosmu zaznamenat menší tělesa než dříve, někdy o rozměrech několika desítek metrů. Ačkoliv mezi nimi...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Pražské funkcionalistické školy

Školní budovy funkční a jednoduché. 25. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. dubna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O mateřském chování myší, chapadlech chobotnic a mraveništích bez samečků

Jak probudit u "panenských" myší mateřské chování? Dokáže příroda přežít bez samečků? Jak se chová nově objevený protein-bojovník proti nádorům a virům? Proč je dobré vědět, jak leze chobotnice? Jak západ slunce pomáhá nastavit...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas