Vzorky z Marsu

Kosmická loď u MarsuFoto:  NASA

Zatím se žádná sonda od Marsu nevrátila a kromě meteoritů nemají vědci jediný vzorek z rudé planety. Z vědeckého hlediska je vzorek hotovým pokladem.

Můžeme k Marsu posílat stále nové a nové sondy schopné na místě analyzovat své okolí, ale mít vzorek v pozemské laboratoři je nesrovnatelně přínosnější. Planeta Mars je v centru planetárního výzkumu od počátku. Nejen proto, že se k ní snadno cestuje, ale především proto, že je Zemi nejpodobnější. Některé nepotvrzené úvahy naznačují, že třeba i pozemský život vznikl původně na Marsu. Vědci nic takového zatím neprokázali, ale kdyby měli pořádný „kus“ Marsu v laboratoři, možná by mohli. 

George SchmidtFoto:  NASA

On je Mars zajímavý i bez této teorie. Stačí nám důkazy, že po Marsu kdysi běžně tekla a možná i trochu stále teče voda, abychom věděli, že se jeho výzkumem zabývat prostě musíme. Mars navštívila celá řada sond, některé přistály na jeho povrchu a některé z nich tam odebraly malé vzorky, na místě je prohlédly a výsledky poslaly na Zem. Jenomže z pohledu techniky je jakákoli sonda jen velmi omezená laboratoř schopná provést maximálně několik základních testů. Kdybychom dostali na Zemi jediný kilogram vzorků z různých částí povrchu Marsu, byl by to větší přínos, než měly všechny dosavadní sondy. Alespoň z hlediska analýzy hornin určitě. Koncepcí návratu vzorků z Marsu se zabývá i dr. George Schmidt z Glennova výzkumného centra NASA, který poskytl rozhovor pro ČRo Leonardo. 

Jak dostat z Marsu vzorky na Zem?
To záleží na tom, jakou cestou se chcete vydat. V posledních 30 letech proběhly různé studie toho, čemu říkáme „návrat vzorků z Marsu“. Konceptů je vypracováno poměrně hodně. Jeden z těch hlavních navrhuje mít na oběžné dráze Marsu nějaký robotický systém, který bude zachytávat vzorky vypouštěné v kapslích z různých míst povrchu Marsu. Šlo by tedy o automatické malé sondy sbírající vzorky po celém Marsu. V posledních letech se mluví i o tzv. telerobotických sondách. Ty by nebyly celé naprogramovány dopředu, ale byly by částečně ovládané na dálku ze Země. Ty úplně nejnovější úvahy o tom, jak posbírat z Marsu vzorky a dopravit je na Zem, se ale ubírají jiným směrem. Nejlepší asi bude zapojit do takové mise lidskou posádku u Marsu. Ta by zůstala na oběžné dráze a vysílala by k povrchu sondy. Ty by nabraly vzorek a vzlétly zpět na orbitální stanici, kde by je zachytila posádka. Tato koncepce se teď bere velmi vážně a určitě je to způsob, který bychom v budoucnu měli uvážit. 

Start rakety z MarsuFoto:  NASA

V čem je výhodné mít na místě lidskou posádku?
Hlavním důvodem je naše touha mít vzorky z Marsu. Pro vědu je to nesmírně důležité. Vedlejší už je, jestli je levnější mít na místě roboty, nebo lidskou posádku. O vzorky je zkrátka nesmírný zájem. My samozřejmě nepočítáme s tím, že by ti lidé letěli na orbitu Marsu jen proto, aby tam obsluhovali roboty sbírající vzorky a až skončí, tak že by se celá posádka vrátila na Zem. To by bylo přeci jen trochu málo. Existuje tu ale dlouhodobý plán a cíl vyslat člověka na Mars. Během takové mise zůstane část posádky na orbitě a část přistane na povrchu. Takže proč nevyužít ty, co zůstanou ve vesmíru, k provedení této důležité činnosti. Proč jen čekat, až se zbytek posádky vrátí z povrchu? Dejme jim jiný důležitý úkol – získat pomocí robotů vzorky z různých míst Marsu. Já věřím, že s tímhle nesmírně důležitým úkolem se jim přeci jen bude o něco lépe snášet pocit, že jejich kolegové jsou na Marsu, zatímco oni museli zůstat na orbitě.
Pak je tu ještě možnost, že se nepodaří sehnat dost peněz, nebo že se nepodaří vyrobit dostatečnou kosmickou loď. Přeci jenom je tu rozdíl mezi tím doletět s lidskou posádkou na orbitu Marsu a přistáním na jeho povrchu. Protože když na Marsu člověk přistane, musí také odstartovat. Musí tedy mít s sebou na to kosmickou loď a dost paliva, aby se vůbec mohl vrátit. A to je technologicky náročnější, než jen zůstat na orbitě. 
  

Objevují se ale také jiné názory hovořící o ochraně před mimozemským životem na bakteriální úrovni. Co když naše lidská posádky z Marsu nějaké bakterie přivleče až na Zem?
Zatím o žádných bakteriích důkazy nemáme, ale představte si, co by se stalo, kdyby člověk takto zatáhl na Zem nějaké agresivní bakterie, které by se u nás rychle množili a mohli by znamenat velké zdravotní riziko pro celou planetu. Nebo naopak, co když na Marsu nějaký primitivní život je, a my ho svou lidskou návštěvou ohrozíme jen proto, že s sebou přineseme naopak své agresivní bakterie.
Samozřejmě toto je jen obava z nejhoršího, ale ono by úplně stačilo, že by lidé mohli sami na povrchu kontaminovat vzorky, které tam seberou. Když se potom najdou v těch vzorcích stopy života, budeme muset řešit otázku – je to opravdu život z Marsu nebo život ze Země, který jsme tam zanesli? Někteří odborníci proto zvažují, jestli přeci jen není lepší poslat lidi jen na orbitu a nechat je posbírat vzorky z Marsu pomoci robotů tak, jak jsem o tom hovořil. Přítomnost člověka na povrchu Marsu by nám to možná mohla zkomplikovat a obtížněji by se nám určovalo, co doopravdy na Marsu je. 

Start sondy z MarsuFoto:  NASA

Proč potřebují vědci tolik vzorků z Marsu?
Ze vzorků se dá hodně říct o geologii Marsu. Každá planeta je složitá, i Mars. Jeho povrch není fádní, naopak je velmi pestrý. Je tam řada oblastí, které se od sebe velice liší. Například severní pól, to je samá rovina, ale když zamíříte k jihu, narazíte na pohoří. Pohoří představují starší povrch Marsu, zatímco rovinatější oblasti mladší povrch. Na Marsu je také řada kráterů, ať už impaktních, tedy vzniklých dopadem nějakého kosmického tělesa, nebo sopečných. Chceme-li si tedy udělat správný obrázek o tom, jaký Mars je, potřebujeme nutně vzorky z mnoha různých oblastí. 

Dá se aspoň přibližně říct, kdy se vzorků z Marsu dočkáme?
To je velmi těžké. Důležité je to, že o vzorky z Marsu je zájem. Způsob jak je získat, ten je diskutován už desítky let. Všechno záleží na finanční podpoře. Pokud použijeme stávající technologie, hodně na projektu ušetříme. Ale nejdražší na tom, ostatně na celé kosmonautice, je, že musíme investovat do vývoje nových technologií. To stojí obrovské peníze. Na druhou stranu, ono se nám to vrátí nejen při výzkumu vesmíru, ale také v běžném životě. Třeba lékařství dost těží z kosmonautiky. Podle mě ale můžeme k Marsu vyrazit už teď, techniku na to máme, ale bylo by to nesmírně drahé.