Zkáza meziplanetární družice

Představa sondy Phobos-Grunt u měsíce Phobos se bohužel nenaplnilaFoto:  NASA

Ruská družice Phobos-Grunt po nezdaru při startovacím manévru shoří v zemské atmosféře. Současné výpočty její zkázu předpovídají na pondělní dopoledne 15. ledna 2012.

Phobos-Grunt, vypuštěný 8. listopadu 2011 z ruského kosmodromu Bajkonur, měl být po dlouhé době významnou ruskou meziplanetární družicí. Vyslána měla být k rudé planetě Mars, zejména za podrobným výzkumem marsovského měsíce Phobos. Bohužel se ale při vynesení družice raketou Zenit-2SB po oddělení druhého stupně rakety nezažehl pohon, který měl satelit namířit k Marsu. I přes pozdější opětovné navázání komunikace družice zůstala v moci zemské gravitace, která ji za několik dní navede zpátky do zemské atmosféry. Nešťastný osud Phobos-Grunt je tak v posledních dnech nejsledovanější událostí světové kosmonautiky. 

Raketa Zenit-2SB s družicí Phobos-Grunt krátce před startemFoto: Russian Federal Space Agency

Velké plány
Vývoj sondy začal už v roce 2001. Konkrétnější obrysy však mise začala získávat až o pět let později, kdy se Ruská kosmická agentura rozhodla vypuštění Phobos-Grunt spojit s čínským projektem Yinghuo-1. Odklad startu z roku 2009 o dva roky později měl být jedinou komplikací celého projektu. Po startu se měla dvojice sond nechat po přibližně 11 měsících dlouhé pouti navést až na marsovskou oběžnou dráhu, kde by čínská sonda zahájila jednoroční výzkum Marsu a stala se tak pro Číňany první umělou družicí této planety. Phobos-Grunt se po oddělení od Yinghuo-1chystal dobýt svůj cíl – marsovský měsíc Phobos. 

Výzkum Phobosu byl plánován opravdu důkladně. Už z názvu lze pochopit, že hlavním cílem družice bylo nabrat vzorky z Phobosu (slovo „grunt“ znamená v ruštině „hornina“) a bezpečně je dopravit vědcům na Zemi. Při odběru měla družice analyzovat vzorky a určit jejich fyzikálně-chemické parametry, které by vědcům daly odpovědi ohledně původu i geologické historie tohoto zajímavého měsíce. Důmyslná zařízení také měla určit přesné orbitální parametry Phobosu nebo sklon jeho rotační osy a změny v periodě rotace. V plánu bylo i studium vnitřní stavby Phobosu a porovnání údajů s některými již zkoumanými planetkami. Jak známo, Phobos totiž není typický měsíc, ale zjevně asteroid zachycený v gravitačním poli rudé planety. 

Mimo výzkum Marsova měsíce měla družice obrátit svou pozornost i k samotné planetě. Zájem byl soustředěn především k marsovské atmosféře, proslulým celoplanetárním písečným bouřím a jejich vzniku. V neposlední řadě měl Phobos-Grunt dlouhodobě pozorovat vesmírné počasí v okolí Marsu a studovat dopad sluneční aktivity na jeho slabé magnetické pole. 

Pozemské pozorování Phobos-Grunt 28. prosince 2011Foto: Ralf Vandebergh

Nešťastný konec
Jak jste se mohli dočíst v našem prosincovém článku, Rusové se po ztrátě spojení s družicí krátce po startu 8. listopadu 2011 snažili úpěnlivě kontakt oživit. Ještě asi 12 dní poté mohli družici zdárně navést ke svému cíli. Bohužel už asi po týdnu bylo jasné, že situace je opravdu vážná a o pomoc požádali Evropskou kosmickou agenturu ESA. Jedné ze základen ESA, v australském Perthu, se spojení nakonec podařilo obnovit 22. listopadu 2011. To už bylo bohužel příliš pozdě. Z družice v ceně přes miliardu českých korun a váze 14 tun se stal jen bezcenný šrot bloudící po sebedestruktivní dráze kolem Země. Její jistý zánik je pro následující dny jedním z nejžhavějších témat současné kosmonautiky. 

Nejisté místo i čas zániku
V současné době se neustále zpřesňují orbitální data družice na základě nejen informací, které sama družice po opětovném navázání kontaktu vysílá, ale i z pozemských pozorování. I přesto, že fyzikální zákony a výkonné počítače umožňují spočítat místo i čas zániku družice v zemské atmosféře s poměrně vysokou přesností, právě vzdušný obal Země je velkou neznámou ve výpočtech. Změny hustoty zemské atmosféry v místech, kde má kolos začít podléhat destruktivním účinkům tření, jsou tak rychlé a nepředvídatelné, že i několik dní před spočteným vstupem do atmosféry se chyba výpočtu pohybuje v řádu desítek hodin. Z posledních výsledků vyplývá, že družice zazáří jako velmi jasný meteor v neděli 15. ledna okolo 10.30 našeho času někde nad západní Indonésií. V tom případě by možné nebezpečné úlomky měly skončit v Indickém oceánu. Chyba výpočtu se ovšem stále pohybuje okolo 26 hodin.