Nejstarší barvivo neandrtálců

Rekonstrukce podoby neandrtálce (Zagros Paleolithic Museum, Kermanshah)Foto: licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Uživatel: ICHTO

Neandrtálci ovládali výrobu barev už před 250 000 let. Dokládají to červené skvrny z jejich sídliště v Holandsku.

Archeologické nálezy staré 40 000 až 60 000 let dokazují, že evropští neandrtálci dobře znali mangan a oxidy železa. Je pravděpodobné, že je používali k výrobě barevných pigmentů, kterými mohli zdobit různé předměty i sami sebe. Výroba barev má však zřejmě mnohem starší kořeny. Během vykopávek neandrtálského sídliště v nizozemském Maastrichtu-Belvédere objevili archeologové kromě pazourkových nástrojů a zvířecích kostí i malé červené skvrny. Stáří nálezů je asi 250 000 let. 

Chemická analýza prokázala, že záhadné skvrny obsahují oxid železitý neboli hematit, který může sloužit k výrobě okrového barviva. Hematit však nebyl přirozenou součástí sedimentů a jeho nejbližší zdroj se nacházel desítky kilometrů od místa nálezu. Naznačuje to, že jej neandrtálci těžili a nosili do svého sídliště, kde vyráběli červenou barvu. Jak ji používali, zatím nevíme. Jedno je však jisté – barva jim občas ukápla na zem a vytvořila skvrny, které přetrvaly celých 250 000 let. 

Zdroj: PNAS