Umělá medúza ze srdečních buněk

Kyborg Medusoid - Foto:  Harvard University,  Caltech

Kyborg MedusoidFoto:  Harvard University, Caltech

Doktor Frankenstein by měl radost: vědcům se podařilo vytvořit z polymeru a buněk krysího srdce medúzu, která plave jako živá.

Kyborg, který dostal jméno Medusoid, je dílem týmu vědců z Harvardské univerzity a Kalifornského technologického institutu. Jeho tělo má tvar květu s osmi okvětními plátky. V elektrickém poli se rytmicky stahuje do tvaru deštníku, pumpuje vodu a pohybuje se směrem kupředu. Umělé stvoření se tak funkčně i morfologicky podobá medúze. Z genetického hlediska však jde o laboratorního potkana. 

Vědci vycházeli z podoby mladých talířovek ušatých (Aurelia aurita). Ideální tvar těla Medusoidu s osmi rameny vytvořili ze silikonového polymeru, který je stejně flexibilní jako tělo skutečné medúzy. Tělo nechali porůst vrstvou živých buněk srdeční svaloviny potkana a celý konstrukt umístili do slané vody. Pak už stačilo pomocí elektrických impulzů přimět svalové buňky ke kontrakcím. 

Plavající umělá medúza demonstruje možnosti chimérických systémů vytvořených z živých a neživých součástí. V další fázi však vědci chtějí místo buněk potkana použít lidské srdeční buňky. Vznikl by tak model, na kterém by mohli zkoumat srdeční funkce a ověřovat účinky léčiv. 

Zdroj: ScienceDaily, Nature Biotechnology 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: Monitor  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Dinosauři v Česku

Dinoparků u nás v posledních letech vyrostlo jako hub po dešti. Děti se chodí na modely dinosaurů dívat...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Opičí archeologie v Brazílii a největší radioteleskop světa v Číně

Koupání v pískovnách jako záruka biodiverzity, tisíc druhů ptáků v bolivijském parku Madidi a další...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace