Říjnový časopis Vesmír

Prof. RNDr. Ondřej Prášil, Ph.D. na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích přednáší fotosyntézu a bioenergetiku - Foto:  Vesmír

Prof. RNDr. Ondřej Prášil, Ph.D. na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích přednáší fotosyntézu a bioenergetikuFoto:  Vesmír

Přinášíme vám výběr zajímavých témat, která na vás čekají v novém čísle časopisu Vesmír.

Malé velké řasy z třeboňského mlýna 

Niku ve štítu barokního Opatovického mlýna na okraji Třeboně původně obýval svatý Florián, dnes z ní shlíží řasa Scenedesmus quadricauda, vyvedená ve vskutku nadživotní velikosti – zvětšena je asi desettisíckrát. Napovídá, že v prostorách mlýna se už mouka nemele. Sídlí v něm centrum řasových biotechnologií Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR. Jeho vedoucí, biofyzik Ondřej Prášil v rozhovoru s Ondřejem Vrtiškou vysvětluje, že řasy a jejich praktické využití není radno podceňovat. 

Čert vždy na velkou hromadu nosí
 

Pobřežní krajina Norska (67° sev. šířky), krajina modelovaná činností ledovců. Fjordy, které se do pobřeží zařezávají, jsou zatopená ledovcová údolí. Ostré vrcholy jednotlivých hor bývaly nunataky – osamělá skaliska trčící nad ledovcovou masu - Foto:  © Petr Pokorný

Pobřežní krajina Norska (67° sev. šířky), krajina modelovaná činností ledovců. Fjordy, které se do pobřeží zařezávají, jsou zatopená ledovcová údolí. Ostré vrcholy jednotlivých hor bývaly nunataky – osamělá skaliska trčící nad ledovcovou masuFoto:  © Petr Pokorný

O Milankovićově teorii, Bondově cyklu a severoatlantické tsunami před 8200 lety v archeologických souvislostech píše Petr Pokorný

„V rámci holocénu rozeznáváme celkem šest výrazných klimatických událostí Bondova cyklu. Měly podstatný vliv na dějiny člověka a civilizací, včetně té naší, euroatlantické. Globálně se projevily jako náhlá ochlazení a uvnitř kontinentů jako srážkově chudá období.“ 

Mozaika snímků Enceladu, měsíce planety Saturn, pořízených sondou Cassini (ve falešných barvách). Slavné „tygří pruhy“ jsou viditelné poblíž jižního pólu, kde se též nacházejí gejzíry - Foto:  NASA/JPL/Space Science Institute

Mozaika snímků Enceladu, měsíce planety Saturn, pořízených sondou Cassini (ve falešných barvách). Slavné „tygří pruhy“ jsou viditelné poblíž jižního pólu, kde se též nacházejí gejzíryFoto:  NASA/JPL/Space Science Institute

Následuje telegrafický přehled hlavních Bondových událostí; čísla vyjadřují zaokrouhlené datum v letech před současností:
Událost 8200: V rámci holocénu zdaleka nejmarkantnější co do rychlosti a amplitudy.
Událost 5900: Začalo prudké vysychání severní Afriky a přilehlých oblastí Předního východu.
Událost 4200: Další zrychlené vysušování subtropických oblastí přispělo k zániku civilizací v Egyptě (ke kolapsu Staré říše), Mezopotámii, v údolí Indu a v Číně.
Událost 2800: Sucho ve východním Středomoří přispělo k zániku velkých říší pozdní doby bronzové (například říše Mykénské a Nové říše v Egyptě). V celé Egejské oblasti odstartovalo tzv. dobu temna.
Událost 1400 (známá jako stěhování národů): Období, které pohnulo dějinami celé Evropy a vtisklo jí současnou tvář (etnickou a „geopolitickou“).
Událost 500 (známá jako malá doba ledová): Chladná oscilace, která po dlouhých 400 let formovala moderní dějiny světa. Přinesla války, mory, hladomory, ale podnítila pokrok v oblasti techniky a zemědělství. 

Říše temnoty a chladu 

Velikost a tvar póru v hybridních sítích velmi závisí na jejich složení. Třídimenzionální síť složená z anorganického ZnI2 a organického tri-pyridyl-triazinu (TPTZ) byla použita k testování a zdokonalení krystalografické techniky „bez krystalů“ - Foto:  Milan H. Kolář

Velikost a tvar póru v hybridních sítích velmi závisí na jejich složení. Třídimenzionální síť složená z anorganického ZnI2 a organického tri-pyridyl-triazinu (TPTZ) byla použita k testování a zdokonalení krystalografické techniky „bez krystalů“Foto:  Milan H. Kolář

„,Oceány pod ledem‘ by mohly být běžné…, velmi rozšířené v okolí méně hmotných hvězd Galaxie.“
D. Ehrenreich & A. Cassan, 2006 

Rok 1979 navždy změnil náš pohled na Europu. Snímky zaslané Voyagery zažehly jiskru zájmu o tento měsíc. Ta vyvolala množství návrhů na uspořádání misí s přistáním na jejím povrchu.
Evropská vesmírná agentura má na rok 2022 v plánu misi JUICE s cílem prozkoumat Ganymedes, Callisto a Europu. Andrew LePage letos navrhl modifikaci konceptu mise LIFE k Enceladu s obletem Europy a Io, při němž by měly být získány vzorky průletem ledových gejzírů, resp. vulkanických výtrysků. Všechny mise počítající s přistáním jsou dosud
jen konceptem a pravděpodobně jím zůstanou, dokud o ledové slupce i oceánu pod ní nezjistíme více. Do té doby můžeme o vlastnostech europského oceánu pouze spekulovat na základě dostupných dat. Na to, zda by byl potenciálně schopen podporovat život, jak ho známe, se blíže podívala autorka Vesmíru Julie Nováková. A jak je to s jinými vesmírnými objekty?
 

Krystalografie bez krystalů
Milan H. Kolář 

Vltava v Praze je naším jediným významným zimovištěm racka chechtavého. Prahu si rackové za svá shromaždiště zvolili až kolem roku 1920, na rozdíl od Berlína, kde se shromažďují již asi od roku 1870 - Foto:  © Zdeněk Vašků

Vltava v Praze je naším jediným významným zimovištěm racka chechtavého. Prahu si rackové za svá shromaždiště zvolili až kolem roku 1920, na rozdíl od Berlína, kde se shromažďují již asi od roku 1870Foto:  © Zdeněk Vašků

Rentgenová krystalografie patří mezi stěžejní analytické metody pro studium struktury látek, o čemž svědčí řada Nobelových cen napříč vědními obory, které s krystalografií souvisejí. Další Nobelova cena by mohla být v budoucnu udělena za převratné objevy, jež strukturní krystalografii posouvají o velký krok dopředu. Jejich společným jmenovatelem je protimluv v titulku – krystalografie bez krystalů

Racku chechtavému u nás není do smíchu 

Vývoj racčí populace v České republice shrnuje Karel Šťastný

Autor:   Vesmír

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Šimpanz - dobrosrdečný a nesobecký

Přispívat na charitu, docházet jako dobrovolník ke starým a nemocným nebo někomu poradit a pomoct třeba...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace