Jak využít invaze medúz

Japonské moře zažívá v posledních letech invazi milionů mořských medúz, které příliv vyplavuje na pobřeží. Vědci nyní přišli na to, jak z jejich rosolovitých těl získat něco i něco užitečného.

Aurelia auritaFoto:  University of Hawaii

Medúza Nemopilema nomurai, která má "klobouk" o průměru 2 metrů a váží kolem 200 kilogramů, se proslavila trháním rybářských sítí a znehodnocováním ulovených ryb. Její menší příbuzná, Aurelia aurita, zase ucpává lodní motory a chlazení elektráren na pobřeží. Důvody jejich invaze nejsou zcela jasné, jako jedna z možností se často uvádí konstrukce přístavů, které poskytují úkryt mláďatům. Dalším možným viníkem je množství živin, které do moře dodává zemědělství a průmysl, nebo globální oteplení, které podporuje rozmnožování medúz. Svou roli může hrát i intenzivní lov ryb, které se medúzami živí. 

Vzhledem k tomu, že po každé invazi se mrtvé medúzy v obrovském množství hromadí na plážích, hledají lidé způsob, jak je alespoň k něčemu využít. Jejich rosolovitá těla se například dají vysušit a rozemlít na prášek, který slouží k přípravě sušenek. Další možnost popisuje článek na stránkách Science. 

Vědci, kteří v tělech medúz hledali molekuly určitých sacharidů, náhodou objevili mucin. Muciny jsou z chemického hlediska glykoproteiny, které u savců produkují buňky sliznic a které hojně využívá farmaceutický a kosmetický průmysl. Z jedné medúzy Nemopilema nomurai se dá údajně získat až 60 gramů mucinu. Předtím, než se mrtvé medúzy stanou výhodným obchodním artiklem, ovšem bude třeba ověřit, že jejich mucin neprovokuje lidský imunitní systém.