Povídaví neandrtálci?

Neandrtálci se sice neproslavili svými intelektuálními schopnostmi, ale podle nové genetické studie mohli být schopní mluvit.

Rekonstrukce podoby neandrtálceFoto:  University of Kansas

Genetikové z Planckova institutu evoluční antropologie extrahovali DNA z kostí dvou neandrtálců, nalezených v jeskyni El Sidron ve Španělsku. Stáří kostí bylo podle článku v Science 43 000 let. Analýza DNA ukázala, že neandrtálci byli nositeli varianty genu FOXP2, která podle nedávných studií hrála ve vývoji řeči klíčovou úlohu. 

Jeden z autorů studie, Svante Pääbo, říká, že tento objev neznamená, že neandrtálci opravdu hovořili. Schopnost řeči totiž zřejmě ovlivňuje i řada dalších, zatím neznámých genů. Vzhledem k variantě genu FOXP2 ovšem asi už nikdo nemůže tvrdit, že mluvit nemohli. Pääbo také spekuluje, že gen vznikl před 300 až 400 tisíci let - ještě předtím, než se moderní lidé a neandrtálci oddělili od společného předka. 

Související článek:
Echolokace a dar řeči