Tuberkulózní Homo erectus

Tuberkulóza se zřejmě neobjevila teprve v nedávné minulosti lidského rodu, jak se většina odborníků dosud domnívala. Vědci z Texaské univerzity objevili stopy po infekci na lebce příslušníka druhu Homo erectus.

Hrot ukazuje na léze typické pro jednu z forem tuberkulózyFoto: Marsha Miller / the University of Texas

Lebka nalezená v Turecku je stará 500 000 let. Dosavadní nejstarší důkazy tuberkulózy přitom pocházejí z egyptských a perských mumií starých pouze několik tisíc let. 

Na vnitřní straně lebky pod očnicí paleontologové nalezli malé léze, jejichž tvar a umístění jsou charakteristické pro formu tuberkulózy napadající mozkové pleny. 

O druhu Homo erectus antropologové předpokládají, že byl prvním člověkem, který opustil africkou kolébku. Na cestě k severu se musel přizpůsobit sezónnímu klimatu. Je pravděpodobné, že coby rodilý Afričan měl tmavou barvu kůže. U moderních lidí přitom platí, že čím tmavší kůže, tím se v těle tvoří méně vitaminu D. Kožní pigment melanin totiž blokuje UV záření, které je pro syntézu tohoto vitaminu nezbytné. V severnějších oblastech s nižší úrovní UV záření tak lidé s tmavší kůží mohou mít problémy s imunitním systémem. A to nahrává parazitům včetně bakterie Mycobacterium, která způsobuje tuberkulózu. Tato závislost zřejmě vysvětluje nadprůměrnou míru infekce pozorovanou v populaci Indů žijících v Londýně nebo Senegalců sloužících za první světové války ve francouzské armádě. 

Zdá se, že Homo erectus migrující na sever trpěl podobnými nesnázemi. Nedostatek UV záření u něj vedl k nedostatečné tvorbě vitaminu D a sekundárně k infekcím, kterým nedokázal vzdorovat.