Mravenci farmaří už 50 milionů let

Farmaření není u živočichů zrovna časté - kromě člověka se mu věnují jen někteří mravenci, termiti a brouci kůrovci. Hned po člověku jsou nejlépe prozkoumanými farmáři mravenci z taxonomické skupiny Attini.

Mravenci s kusy listůFoto:  Bandwagonman, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Tito jihoameričtí mravenci si do svých hnízd nosí ukousané části listů rostlin. Ty rozžvýkávají a na vzniklém substrátu pěstují houby z rodů Leucoagaricus a Leucocoprinus, kterými se živí. Entomologové z amerického Smithsonian's Museum of Natural History nyní dovršili 15 let sbírání různých mravenců a u 91 druhů mravenčích farmářů i jejich příbuzných provedli sekvenování DNA. Na základě získaných dat zkonstruovali evoluční "strom". 

Ten ukazuje, že všichni mravenci, kteří obhospodařují své houbové zahrádky, mají společného předka. Mravenec-průkopník žil asi před 50 miliony lety, v době, kdy na zemi panovalo výrazně teplé období. V následujících 30 milionech letech se mravenčí zemědělství zdokonalovalo a od jediného systému pěstování hub se oddělily tři další. Každý z nich má svou vlastní unikátní sadu pěstovaných hub. 

Detail hlavy mravence attaFoto: Eugenia Okonski / Smithsonian Institution

Z jednoho z nich se relativně nedávno - před 8 až 12 miliony lety - vyvinul pátý systém, který se vyskytuje u dnešních mravenců rodu Atta. Z těch se pak stali největší býložravci jihoamerických deštných pralesů. 

Výsledky studie mravenců popisuje článek v Proceedings of the National Academy of Sciences.