Kukuřice spěchala na jih

Kukuřici pokládají archeologové za plodinu, která byla v prehistorických dobách významná především pro země Severní a Centrální Ameriky. Její význam a čas rozšíření na jih od Panamy jsou předmětem častých debat.

Sonia Zarrillo a Scott RaymondFoto:  Grady Semmens

Kukuřice (Zea mays) byla patrně domestikována asi před 9000 lety v Mexiku, odkud se šířila do Jižní Ameriky. Archeologové se domnívají, že do oblasti Ekvádoru se kukuřice nedostala dříve než před 3850 až 4150 lety. Rovněž předpokládají, že v tomto období se používala spíše k výrobě rituálních alkoholických nápojů než jako každodenní potravina. S tím ovšem nesouhlasí profesor archeologie Scott Raymond z Univerzity v Calgary, který se svou studentkou Soniou Zarrillovou studoval střepy keramiky z vesnic v jihozápadním Ekvádoru, podle univerzitní zprávy pokládaných za nejstarší vesnice na americkém kontinentu. 

Na některých z nich byly spálené zbytky potravin, které obsahovaly kukuřičná škrobová zrna. Jejich radiokarbonové datování ukázalo, že obyvatelé vesnice si na jídlech připravovaných z kukuřice pochutnávali už před 4950 až 5300 lety. Jde zatím o nejstarší známý nález kukuřice v Jižní Americe, který ukazuje, že tato plodina postupovala směrem na jih mnohem rychleji, než tvrdily dosavadní teorie. 

Výsledky studie škrobových zrn z ekvádorských vesnic popisuje článek v Proceedings of the National Academy of Sciences.