Vyřešení Grayova paradoxu

Bazén plný bublinek pomohl vědcům s vysvětlením takzvaného Grayova paradoxu, podle kterého delfíni plavou daleko rychleji, než by měli.

Záběr z analyzované nahrávky (vpravo doplněn o vizualizaci pohybu vody)Foto:  Rensselaer Polytechnic Institute

V roce 1936 došel britský zoolog Sir James Gray k názoru, že delfíni nemají dost sil na to, aby mohli plavat rychlostí přesahující 30 kilometrů za hodinu. Skutečnost, že to často dělají, dostala přezdívku Grayův paradox a dalších 70 let byla předmětem mnohých debat. Sám James Gray si paradox vysvětloval tím, že delfíní kůže musí mít nějaké vlastnosti, které snižují odpor vody a umožňují delfínům nabrat vysoké tempo. 

Podle nové studie, kterou zpracovali vědci z amerického Rensselaerova polytechnického institutu, je ovšem vysvětlení daleko jednodušší. Delfíni jsou prostě mnohem silnější, než si Gray i jiní lidé uměli představit. Dokázaly to experimenty se dvěma delfíny, které vědci nechali plavat v bazénu plném drobných bublinek. Pohyb bublinek kolem delfíních těl vědci nahrávali a analyzovali pomocí speciálního softwaru. Na základě výsledků pak mohli přesně spočítat, jakou sílu delfín v daném okamžiku vyvíjí. 

Zjistili, že delfín dokáže ocasní ploutví při plavání vyvinout sílu kolem 100 kg - což je dost na to, aby to uspokojivě vysvětlilo Grayův paradox. Při představeních v delfináriích, které obsahují některé akrobatické prvky, je síla ještě vyšší a dosahuje až 181 kg. Pro srovnání, vrcholoví lidští plavci dokážou vyvinout sílu asi 32 kg.