Bakterie mohou kontrolovat horečku dengue

Zkrácení komářího života by mohlo udržet pod kontrolou šíření horečky dengue.

Horečku dengue, která ročně zahubí asi 12 500 lidí, přenášejí komáři Aedes aegypti. Tradiční metody boje s nemocí, které spočívají ve vysoušení bažin a používání moskytiér nad lůžky, nejsou moc účinné - Aedes aegypti totiž žije ve městech a kouše především ve dne. Australští vědci nyní navrhli zbrusu novou metodu, kterou popisují v Science. Vychází z poznatku, že virus horečky dengue se v komárech inkubuje 8 až 10 dní a nemoc tedy šíří především starší komáři. 

Vědci využili bakterii Wolbachia pipiens, která muškám drozofilám výrazně zkracuje délku života. První pokus o infikování komárů přirozeně se vyskytujícími bakteriemi se nezdařil. Úspěch se dostavil teprve poté, co vědci tři roky bakterie pěstovali spolu s komářími buňkami. Umožnili tak bakteriím adaptovat se na nového hostitele a infikovat jej. 

Komáři nakažení bakteriemi Wolbachia a jejich potomci žili asi 30 dní, což je polovina běžné délky života komára chovaného v laboratoři. Vědci se nyní chystají zjistit, jestli podobných výsledků dosáhnou i při terénních experimentech. Virus dengue dozrává různou rychlostí, což znemožňuje přesně určit věk, ve kterém by komáři měli zahynout. Pokud by se ale podařilo snížit průměrnou délku života komára v divočině na polovinu, přenos horečky dengue by teoreticky mohl klesnout téměř k nule. 

Autor:  Martina Otčenášková
Pořad: leonardo.rozhlas.cz  |  Stanice: ČRo Leonardo
 
 

Nové články v rubrice

  • 2. srpna  2015 v 11:00     Audio  rubrika: Zprávy z vědy a techniky

    Pozapomenutí spoluobjevitelé

    Objevení Austrálie – 1770, James Cook. Vynález parního stroje – 1765, James Watt. To jsou jen dvě položky z oblíbeného “ telefonního“ seznamu, který se žáci a studenti učí v hodinách dějepisu nazpaměť. Jenže, jak postřehli...

     
  • 29. července  2015 v 16:00       rubrika: Zprávy z vědy a techniky

    Kilogram jde do důchodu v roce 2018

    Slavný válec ze slitiny platiny a iridia uložený v Mezinárodním ústavu pro míry a váhy v Sevres u Paříže míří do výslužby. K jeho náhradě pomůže i nově určená hodnota Avogadrovy konstanty.

     
  • 22. července  2015 v 15:00       rubrika: Zprávy z vědy a techniky

    Brainet – mozky propojené do sítě

    Kvartet potkanů dokáže vzájemně sladit aktivity svých mozků. Mozky tří opic propojené prostřednictvím počítačů spolupracují na splnění společného úkolu.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Co čeká naši planetu v blízké budoucnosti

Zachráníme život na Zemi? 1. srpna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Lidé a včely spolu miliony let

Včely jako inspirace. 25. července

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Přetváření čili Transformace

Čtvrt století české ekonomiky. 18. července.

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Mentální anorexie

Kdy jde o život? 11. července

 
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

Mohl by vesmír vypadat jinak?

Co změnit a jak? 4. července

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 1. srpna 2015 - imunolog Jan Černý - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O přednosti v kohoutím kokrhání, kráse ledu a havraní chytrosti

Který kohout ráno kokrhá první? Čím klimatické změny ohrožují čmeláky? Co jsou ledové vlasy? Proč úzkostliví více uklízejí? V čem spočívá chytrost krkavcovitých ptáků?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. července 2015 - herečka Valérie Zawadská - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O genu pro alkoholismus, četbě ohořelého svitku z Izraele a vraku lodi z americké revoluce

Jak číst z ohořelého svitku z doby bronzové? Máme sklon k alkoholismu v genech? Jak souvisí sucho a počet narozených koťat? Jak lze léčit myší hluchotu? Co odhalil vrak obchodní lodi z americké revoluce?

 
Arnošt Goldflam - Foto: Eva Dvořáková

Co je nového v rozhlasové Laboratoři?

Každý týden něco! Kromě pravidelné dávky novinek z vědeckého světa na vás v pořadu čekají i noví hosté. 18. července se například můžete těšit na herce a spisovatele Arnošta Goldflama.

 
Natáčení pořadu laboratoř na 18. července - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O netopýřích toaletách, navigaci pavouků, kreativitě při evoluci oka a tajemství výroby morfinu

Proč si masožravky z Bornea rozumí s netopýry? Jak vyrobit morfin bez makovic? Na co plankton potřebuje složené oko? Jak pavouk plachtí na vodě? Proč pro jednu věc zapomínáme na druhou?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 14. února 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O nářečí šimpanzů, pokroku v léčbě plešatosti a kočkodaních knírech

Jaká nářečí ovládají šimpanzi? Čím můžou bakterie pomáhat chudým dětem? Jak termiti brání šíření pouště? O pokroku v léčbě plešatosti. A jak se kočkodani poznávají podle knírů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. července 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O žvanivosti papoušků, ptačí milostné architektuře a krajtě, která špatně dopadla

Co pomáhá papouškům napodobovat lidskou řeč? Jak vypadá milostná architektura australských ptáků - lemčíků? Můžou potkani snít? Díky čemu mravenec na Sahaře vydrží horko? Jak se krajtě nevyplatilo sníst dikobraza.

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas