Senzor od slepých ryb

Senzor před a po nanesení geluFoto: Michael McConney

Slepé ryby inspirovaly vznik citlivého senzoru pro detekci pohybu ve vodě.

Ryby tetry pruhované (Astyanax fasciatus), které žijí v temných jeskynních Mexika, zcela postrádají zrak. Zato však mají na povrchu těla senzory, které tvoří vláskové buňky obklopené gelovou kapsulí. Vlásky svým odkláněním, ke kterému dochází i v nepatrném proudění, umožňují vnímat pohyb vody. Ryby se díky tomu orientují v prostředí, lokalizují kořist a unikají nepřátelům. Vědci z Georgia Institute of Technology se tento systém pokusili napodobit a z polymeru vyrobili umělý senzor tvořený vláskovou buňkou o délce 550 mikrometrů. Na její špičku nanesli kapičku gelu na bázi akrylátu, která délku senzoru prodloužila na 825 mikrometrů. 

Kompletní senzor funguje a podle zprávy z institutu dokonce předčí originál. Ryba totiž dokáže detekovat proud vody, který teče rychlostí 100 mikrometrů za sekundu, zatímco umělý senzor zaregistruje proudění pouhých několika mikrometrů za sekundu. Podle výzkumníků jsou jejich senzory pro sledování pohybu pod vodou v mnoha směrech lepší, než rozměrné sonary, které akustickými signály narušují prostředí. Senzory odkoukané od slepých ryb by tudíž mohly najít široké uplatnění v robotických ponorkách a při zajišťování bezpečnosti přístavů, stejně jako v systémech, které varují před tsunami.