Destruktivní praktiky stromových mravenců

Myrmecodia platytyreaFoto:  User:Dysmorodrepanis, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Stromoví mravenci obvykle žijí se svými stromy v ukázkové harmonii. Při rozšiřování životního prostoru se ale mravenci chovají spíš jako paraziti.

Mravenci a takzvané myrmekofytní rostliny se udávají jako typický příklad mutualismu neboli oboustranně výhodných vztahů. Rostlina vytváří dutiny, do kterých se mravenci mohou nastěhovat a ti ji zase chrání před býložravci nebo ničí okolní vegetaci. Při výzkumu myrmekofytních rostlin v peruánském amazonském pralese ale domorodci upozornili tým vědců na zvláštní fenomén. Kolem myrmekofytních rostlin s mravenčími koloniemi druhu Myrmelachista schumanni často rostly ne-myrmekofytní stromy se zahojenými jizvami na větvích a kmeni. 

Myrmecodia tuberosaFoto:  User:BotBln, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Jizvy vypadaly jako velké puchýře a když je vědci rozřízli, objevili dlouhé tunely, které si mravenčí kolonie vyhlodala do dřeva. Je to první známý případ, kdy se mravenci ke stromům chovají tak destruktivně a de facto se stávají parazity. Jak se zdá, dochází k tomu v případech, kdy myrmekofytní rostlina kolonii přestává stačit a mravenci si svůj domov rozšiřují na úkor okolních stromů. 

Výsledky studie popisuje článek v listopadovém čísle American Naturalist.