Sněhová koule roztála na bahnitou kouli

Ledová pokrývka (ilustr. foto)Foto: Stephen Hudson, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

V jednom z časných období své historie mohla Země vypadat jako obří sněhová koule, která se následně změnila na gigantickou hroudu bahna.

Teorie sněhové koule předpokládá, že před 700 miliony let zakrývala prakticky celý povrch naší planety až 1 km silná vrstva ledovců. V současnosti se teorie pokládá za kontroverzní, protože některé nálezy dokládají existenci bohatého života v době, kdy měl na Zemi vládnout hluboký mráz. Háček je také v tom, že nikdo pořádně neví, proč by pak Země zase roztála. Jednou z navrhovaných teorií je, že se zvýšil obsah oxidu uhličitého v atmosféře. Díky skleníkovému efektu se planeta ohřála a ledy začaly tát. 

Výbuch sopkyFoto: University Corporation for Atmospheric Research, Barry Voight, Penn State

Současné studie izotopového složení dávných hornin ale ukazují, že v klíčovém období byla v atmosféře jen desetina množství oxidu uhličitého, které by tání teoreticky vyžadovalo. Vědci z University of Chicago se proto raději soustředili na další možný faktor - vulkanismus. Při sopečných erupcích se uvolňuje prach, který mění odrazivost povrchu země. Vědci s pomocí klimatických modelů vypočítali, že v místech s menším sněžením mohla akumulace prachu a následná absorpce slunečního záření stačit k zahájení tání. Země se tak ze sněhové koule pomalu měnila na bahnitou kouli. Vědci říkají, že jejich hypotéza se dá otestovat - stačí hledat stopy sopečného prachu v geologických formacích z klíčového období. 

Zdroj: NewScientist