Zuby australopitéků mluví i o našem životě

Australopithecus africanus - počítačový model lebkyFoto: Gerhard Weber

Ze studie zubů australopitéků si můžeme vzít jedno cenné ponaučení: stresující události během nitroděložního vývoje a raného dětství mohou výrazně zkrátit život člověka.

Epidemiolog David Baker v 80. letech minulého století studoval souvislost mezi průběhem raného dětství a pozdějším zdravotním stavem a délkou života dospělých lidí. Formuloval hypotézu, podle které má mnoho nemocí dospělých kořeny v období nitroděložního vývoje a raném dětství. Výsledky nové studie z Emory University teď ukazují, že Bakerova teorie platí nejen v současné době, ale platila i před více než 1 milionem let. 

859220 Antropologové zkoumali zubní sklovinu, která se začíná tvořit ve druhém trimestru těhotenství a poskytuje jakýsi výpis událostí z průběhu celého života jedince. Sklovina přibývá v pravidelných vrstvičkách a její formaci u prvních i druhých zubů mohou narušit nemoci, podvýživa nebo dokonce psychologický stres. Následkem takových událostí jsou drobné rýhy na povrchu zubu. Antropologové tyto stopy hledali v zubech australopitéků, kteří v období pleistocénu obývali jižní Afriku. Zjistili, že australopitékové s časnými defekty skloviny prožili o 12 až 15 let kratší život, než jedinci, které během časných fází vývoje nic zlého nepotkalo. 

Zdroj: Emory University