Slovesa a podstatná jména se neučíme stejně

Slovesa a podstatná jména se neučíme stejněFoto:  Mestres-Misse et al., Jiří Suchomel

Při učení nových slov nezachází mozek se všemi slovy stejně: při osvojování slovesa se aktivují jiné oblasti, než když si člověk ukládá do paměti podstatné jméno.

Děti, které začínají mluvit, se učí podstatná jména dřív než slovesa a dospělí lidé při poznávacích testech rychleji reagují na podstatná jména. Pacienti, kteří utrpěli poranění různých částí mozku, zase často mívají problémy s určitým druhem slov. Tyto zkušenosti naznačují, že mozek zřejmě s oběma druhy slov nezachází zcela stejně. Nově to potvrdila i studie neurologů z Barcelonské univerzity. 

Skupině jednadvaceti lidí vědci zadávali jednoduché úkoly: naučit se nová podstatná jména nebo slovesa. Funkční magnetickou rezonancí přitom zaznamenávali jejich nervové reakce. Touto technikou mohli přesně zmapovat, jaké oblasti mozku se při vykonávání úkolu aktivují. Záznamy ukázaly, že při učení nových podstatných jmen se primárně aktivuje oblast gyrus fusiformis, která se nachází na levé spodní straně spánkového laloku a je asociována se zpracováním vizuálních informací. Slovesa aktivují zcela jiná místa: gyrus temporalis v levém spánkovém laloku, který je spojovaný se sémantickými a konceptuálními aspekty a gyrus frontalis inferior v levém čelním laloku, který se podílí na zpracování gramatických jevů. Zajímavé také je, že silnější aktivace některých částí mozku znamenala efektivnější učení - ale jenom v případě podstatných jmen. 

Zdroj: FECYT, Neuroimage