Globální oteplování zlatou ropuchu nezabilo

Ropucha zlatá (Bufo periglenes)Foto:  U.S. Fish and Wildlife Service

Vyhynutí zlatých ropuch z Kostariky podle nové studie nezpůsobilo globální oteplování. Praví viníci jsou jev El Nino a houbová infekce.

Ropucha zlatá (Bufo periglenes) z kostarického pralesa Monteverde byla naposledy spatřena v roce 1989. O pět let později se už začala uvádět jako typický příklad živočišného druhu, který smetlo lidmi způsobené globální oteplování. V polovině 80. let, kdy stouply koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, začaly být kostarické pralesy teplejší a sušší než dříve. Takové podmínky příliš nevyhovovaly žábám, ale o to víc se v nich dařilo houbové infekci, která je dnes považována za jednu z hlavních příčin celosvětového úbytku obojživelníků. Zlaté ropuchy žily jen v malých populacích na omezeném území a jejich zánik na sebe nenechal dlouho čekat. Role, kterou v něm sehrálo globální oteplování, ale nebyla zcela jednoznačná. 

Do debaty o smutném osudu zlatých žab se teď vložili i výzkumníci z Columbijské univerzity, kteří studovali vzorky dřeva starých stromů z přírodní rezervace Monteverde Cloud Forest Reserve. Ze stromů odebrali vzorky o síle tužky, které pak rozřezali na plátky silné pouhých 200 mikrometrů. Hmotnostní spektrometrií v nich analyzovali izotopy kyslíku, které vypovídají o vlhkosti v jednotlivých letech. Výsledky studie ukázaly, že vymizení ropuch spíš než projevům globálního oteplování odpovídá výskytu jevu El Nino z konce 80. let. Kvůli němu byly kostarické pralesy nejsušší za posledních sto let a houbová infekce obojživelníků tak měla otevřené dveře. 

Zdroj: ScienceNow, The Earth Institute at Columbia University, PNAS