Smrtící zánět, ale žádná infekce?

NemocniceFoto: Tomáš Adamec

Vědcům z Harvardu se zřejmě podařilo objevit zdroj záhadného syndromu, který ohrožuje životy těžce poraněných pacientů.

Na pohled to vypadalo jako medicínská záhada: muž, kterého přivezli do nemocnice se zlomenou nohou, začal trpět horečkami a jeho plíce přestávaly fungovat. Příznaky odpovídaly těžké bakteriální infekci, jenže muž neměl žádné otevřené rány, kterými by infekce vnikla do těla. S podobnou situací, které se říká syndrom systémové zánětové odpovědi organismu (systemic inflammatory response syndrome, SIRS), se lékaři setkali i v mnoha jiných případech. Až dosud se syndrom pokládal za následek šoku z poranění a omezeného přítoku krve do střev, který dává bakteriím šanci proniknout střevní stěnou do krevního oběhu. Pozdější výzkum ale ukázal, že oběti syndromu v cévách žádné bakterie nemají. 

Záhadu teď zřejmě rozluštili vědci z Harvardské lékařské fakulty v Bostonu při zkoumání vzorků krevní plazmy pacientů, kteří se s těžkým poraněním ocitli na pohotovosti. Zjistili, že v jejich plazmě se nachází překvapivě vysoké množství DNA, která pochází z buněčných organel mitochondrií. U některých pacientů bylo množství mitochondriální DNA dokonce 1000x vyšší, než bývá v normální plazmě. V tu chvíli se vědcům podle jejich vlastních slov otevřely oči. Mitochondrie jsou evolučně velmi staré organely, které vznikly ze symbiotických bakterií. Na mitochondriální DNA, která se uvolnila ze zničených buněk, proto organismus reaguje stejně jako na bakteriální vetřelce a imunitní buňky neutrofily začnou uvolňovat látky, jež vyvolají masivní zánětlivou reakci. Objev podle vědců ukazuje, že při léčbě syndromu je zbytečné nasazovat antibiotika, která na DNA nijak neúčinkují. Mnohem lepší strategií by zřejmě bylo zablokovat působení buněk neutrofilů. 

Zdroj: ScienceNow, Nature