11. března  2010  rubrika: Zprávy z vědy a techniky

Štěstí tasmánských ďáblů je v jejich genech

Tasmánský ďábel pojídá klokana - Foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.5

Tasmánský ďábel pojídá klokanaFoto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.5

Osud největších dravých vačnatců vypadal dost chmurně, ale podle nové studie bude možné ďábly medvědovité zachránit. Některé populace jsou totiž proti přenosné rakovině rezistentní.

Tasmánské ďábly medvědovité od devadesátých let minulého století sužuje rakovina (Devil facial tumour disease, DFTD), která už stačila vyhubit asi 90 % populace. Onemocnění je přenosné a mezi jednotlivými zvířaty se šíří kousáním při páření a obraně teritoria. Infikovanému jedinci se kolem tlamy a na hlavě vytvoří velké nádory, které znemožní příjem potravy. Rakovina ďáblů už stačila zasáhnout velkou část Tasmánie, ale některé populace zůstávají prakticky nedotčené. Vědci si kladli otázku, jestli se nemoc se do těchto míst zatím jen nedostala, nebo jestli jsou ďáblové z těchto populací rezistentní. Naštěstí pro ďábly, pravdivá je zřejmě druhá možnost. 

Rakovina se mezi ďábly šíří především proto, že jejich imunitní systém rakovinné buňky považuje za buňky svého organismu a nechává je na pokoj. Příčinou je snížená bariéra mezi "vlastním" a "cizím", kterou určují geny hlavního histokompatibilního komplexu (MHC). Vědci z Univerzity v Sydney porovnávali tyto geny u ďáblů ze zdravých a infikovaných populací. Zjistili, že asi 20 % jedinců má repertoár genů pro MHC značně omezený. Díky tomu je bariéra "přísnější" a imunitní systém rakovinné buňky označí za vetřelce, které musí neprodleně zlikvidovat. 

Zdroj: NewScientist, Proceedings of the Royal Society B 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: leonardo.rozhlas.cz  |  Stanice: ČRo Leonardo
 
 
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Partneři

  • Akademie věd České republiky
  • České vysoké učení technické
  • Národní knihovna České republiky
  • Národní technická knihovna
  • Vesmír
  • Časopis Naše příroda
  • Science Café
  • Otevřená věda II
  • Časopis Life on Campus