12. března  2010  rubrika: Zprávy z vědy a techniky

Podivné chutě největší masožravky

Láčkovka baňatá - Foto: Tatsuro Hamada / Ishikawa Prefectural University

Láčkovka baňatáFoto: Tatsuro Hamada / Ishikawa Prefectural University

Největší masožravá rostlina světa není malým savcům nijak nebezpečná. Své úctyhodné pasti totiž používá k tomu, aby zachytila jejich exkrementy.

Masožravé láčkovky vytvářejí hluboké „konve“ naplněné tekutinou. Drobní bezobratlí živočichové, kteří do láček spadnou, se utopí a jejich těla masožravka stráví. Největší ze všech láčkovek a masožravých rostlin, je láčkovka <quote>Nepenthes rajah</quote> z pralesů Bornea, jejíž láčky dosahují délky 35 cm a jejich průměr může být až 18 cm. Jsou tedy dost velké na to, aby polapily i malého obratlovce, kupříkladu krysu nebo stromovou tanu horskou <quote>(Tupaia montana)</quote>, která je příbuzná primátům. Místní vědci ale nikdy nezpozorovali, že by se něco takového stalo. Pokud ale konve nelapají velkou kořist, proč by dosahovaly takových rozměrů? 

Odpověď na otázku je vcelku překvapivá. Tým kanadských a malajských vědců přišel na to, že geometrie láček se podřizuje jedinému účelu – zachytit exkrementy tan horských. Láčkovky lákají tany na sladký nektar a zvířata si „své“ rostliny označují výkaly, které umísťují kolem okrajů láček. Díky speciálně utvářené geometrii láček většina výkalů padá dovnitř a masožravce přináší životně důležitý dusík. Mezi láčkovkami <quote>Nepenthes rajah</quote> a tanami horskými tak zřejmě existuje oboustranně výhodný mutualistický vztah, při kterém je nektar „směňován“ za exkrementy plné živin. 

Zdroj: BBC Earth News, New Phytologist 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: leonardo.rozhlas.cz  |  Stanice: ČRo Leonardo
 
 
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Partneři

  • Akademie věd České republiky
  • České vysoké učení technické
  • Národní knihovna České republiky
  • Národní technická knihovna
  • Vesmír
  • Časopis Naše příroda
  • Science Café
  • Otevřená věda II
  • Časopis Life on Campus