Bakterie mají "smrtící sourozenecký faktor"
Petriho miska (ilustr. obr.)Foto: Stockbyte
Když jde o potravu, neznají bakteriální kolonie bratra a do boje nasazují smrtící protein. Jeho objev podpořil teorii, podle které je každá kolonie superorganismem se svou vlastní identitou.
Vědci z Texaské univerzity v Austinu zkoumali kolonie bakterií Paenibacillus dendritiformis, které nechali růst na Petriho miskách. Jediná kolonie se na misce volně rozrůstala a vysílala své paprsky do všech směrů. Pokud ale byla přinucena sdílet misku s omezeným množstvím živin s jinou kolonií stejného druhu, vypadal růst zcela jinak. Mezi oběma koloniemi vzniklo ostře ohraničené „území nikoho“, do kterého nezasahovaly paprsky ani jedné kolonie.
Příčinou nebyl nedostatek živin, který by v daném místě bránil růst bakterií. V „území nikoho“ vědci živiny našli. Kromě nich ale objevili také přítomnost proteinu, který se nikde jinde na misce nevyskytoval. Vědci protein izolovali a kapku z něj umístili na misku, kterou pak naočkovali čerstvou kulturou bakterií. Zjistili, že rostoucí kolonie se místu, kam kápli protein, vyhýbá a bakterie, které mu byly nejblíže, hynou. Vědci protein označují jako „smrtící sourozenecký faktor“ (sibling lethal factor, Slf), protože má schopnost zabíjet i takové kolonie, které jsou odvozené od stejné „rodičovské“ kolonie.
Identifikovali také jeho gen a zjistili, že jím kódovaný protein je příliš velký a tím pádem pro bakterie neškodný. Vědci proto hledali dalšího hráče ve hře a narazili na proteázu subtilisin, která za normálních okolností podporuje růst kolonií. Pokud ale dosáhne vysoké koncentrace – což se stává na hranicích dvou sousedících kolonií - začne subtilisin štěpit molekuly proteinu na malé kousky, které odpovídají velikosti molekul z „území nikoho“ a které lyzují bakteriální buňky.
Zdroj: ScienceDaily, PNAS
